Koleje osudu

velmi silný příběh s neuvěřitelnými hereckými výkony. Válka je svinstvo ve všech ohledech a mění lidi ve zrůdy. Silný příběh o nezlomné vůli žít a lásce. Posledních pět minut s přednášením textu v dopisech nemá chybu a na diváka opravdu neskutečně zapůsobí, zde platí, že odpuštění je někdy neskutečně těžké když člověk v sobě drží nenávist. Maximální spokojenost, avšak, kdo ví, zda by to bylo v rukou schopnějšího režiséra lepší. PS: Ten Firth může hrát opravdu absolutně cokoliv. (06.08.2016)

Standardní válečný snímek o utrpení a odvaze, o ponižování a zachování si důstojnosti, o přežití nelidských útrap a dlouholetých následcích ve formě nočních můr a denních běsů. Sílu filmu dodává, že je natočený podle skutečné události. A zcela ohromující je závěr, kdy by mě nikdy nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. _____ KOUSEK DĚJE Tedy až do té chvíle, než jsem zjistila, že tvůrci hrdiny oproti skutečnosti výrazně omladili. Přece jenom v posledních letech života už je člověk asi se vším smířenější, než když je ještě v plné síle a s relativně čerstvými vzpomínkami na prožité hrůzy. (11.03.2015)

Sice možná dle skutečnosti jež ani v nejmenším nebyla příjemnou zkušeností, přesto to na mě působilo dost uměle. Colin mluvil málo, protože role, všichni slzeli kde měli a celé to tak bylo příliš očekávatelné. Bohužel tak z dobrého námětu a velkých hereckých jmen vzešel průměr, jenž nepřekvapí, nezklame ale ani neoslní, propluje a upadne do zapomnění. (23.04.2014)

S kamarádkou, která miluje Colina, jsme na Koleje osudu vyrazily naslepo. Podle názvu v české distribuci a plakátu to vypadalo na romanci. Až po 20 minutách mi došlo, že ten příběh znám... Útlou autobiografii Erica Lomaxe jsem kdysi v 90-tých, když byla v Británii bestsellerem, četla a takový příběh z paměti nevymažete. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže lidské tělo a mysl přežít. Jakou daň si ale přežití vybere na duši? Je možné odpustit neodpustitelné? A je vůbec správné se o něco takového snažit? Nezhojí rány a nenapraví chod světa spíš starozákonní spravedlnost... "oko za oko"? Skvělé je obsazení Irvina, Firtha a Sanady. Režisér jako by se ale odtažitým stylem vyprávění snažil všechny otázky a emoce, které silný příběh mučeného a jeho mučitele vyvolává, utlumit. Je dobře, že se nepouštěl do příliš naturalistického zobrazení reality, kterou stránky knihy unesou, ale na plátně by ji vydýchal málokdo. Byla ale škoda vzít tak šmahem dilema kolem pomsty a vypolstrovat ostré hrany. Ústřední scéna střetu Lomaxe a Nagaseho je skvělá, mrazivá. A takový mohl (a měl!) být celý film. PS: Ericovu vztahu s Patti předcházelo ve skutečnosti ještě jedno, dlouhé a nešťastné manželství, v němž jeho traumata bohužel smutně poznamenala i další generaci. (19.10.2019)

Přiznám se, že za rozčarování na mé straně stojí hlavně očekávání zahraniční verze domácího Aloise Nebela. A právě proto jsem taky v prologu o vznikajícím vztahu vláčkařského podivína vrněl blahem. Když ale úvod skončil a výhybka přeskočila na převážně válečné drama, já už dávno mířil jinam. Jenže nejen proto mi The Railway Man nesedl. Hlavním důvodem totiž je to, že obsah kromě formy sdělení nic moc nového neřekne, ba ani nenaznačí, a tak je vývoj ústředního vztahu dvou válečných veteránů od jeho nakousnutí naprosto předvídatelný - a to včetně neasertivního posunutí viny a odpovědnosti na "ty nahoře." Díky onomu úvodu, kterému s přehledem vládne odzbrojující Stellan Skarsgård, spolu s lekcí nikterak známé historie film za zhlédnutí rozhodně stojí. Rozčarování nad zbytkem, jenž už už je bohužel jen příjemně obíhajícím a řemeslně zvládnutým dramatem, ale nesmaže. (24.05.2014)