Koleje osudu

Na každé vteřině snímku jsou znát jeho velké ambice. Ty se ale bohužel nepodařilo úplně naplnit. Může za to hlavně režírující Teplitzky, který jako by spoléhal na to, že ústřední téma je silné samo o sobě a k úspěchu to bohatě stačí. To ale bohužel není pravda, protože podobných příběhů už bylo zfilmováno spousty a většinou lépe. Tvůrce si totiž neuvědomil, že k tomu, aby byl takový příběh působivý, je třeba naservírovat divákovi emoce. Ty tu bohužel úplně chybí, protože všechno je podáno tak chladně a sterilně, že zkrátka není možné se s nějakou postavou sblížit a soucítit s ní. I scény útrpného a krutého mučení absolutně nepůsobí, což je rozhodně špatně. A je to škoda, protože ona rovina o potřebném odpuštění a nenávisti je velmi silná a rozhodně měla být podána lépe. Navíc ani tempo není nikterak závratné a celé se to strašlivě táhne, takže by neuškodilo minimálně čtvrthodinku vystříhat. Naštěstí se vydařilo obsazení, protože Colin Firth hraje náramně a se svou ne úplně dobře napsanou postavou dělá, co se dá. Špatný není ani Irvine jako hrdinovo mladé já. Kidman i Skarsgard tu jsou dost málo a odvedou spíš klasický standard. The Railway Man výrazně utopil svůj potenciál v nenápadité a nezajímavé režii, která je u podobných snímků tím nejdůležitějším. 50% (06.03.2014)

Tak strhující příběh podle skutečných událostí o vině, trestu, odpuštění a vykoupení... a tak odtažitý, suchopárný a pouze popisný film byl podle něj natočen. Standardně dobrá Nicole Kidman, Colin Firth se svým válečným traumatem je uvěřitelný a japonský mučitel, důstojník Nagase, se za své válečné zločiny přesvědčivě stydí, ale co je to platné, když mě jejich příběh ani na malý okamžik nedostal „k sobě na plátno“. Natočit řemeslně zručně tu hnusnou džungli, hnusné Japončíky a šílený vražedný pracovní lágr, kde lidský život neměl cenu ani jediného železničního pražce, to samo o sobě k vybuzení empatie nestačí. A finále? Konečně sedí Eric Lomax u stolu proti svému mučiteli... ale nezeptá se: „Měl jsi z toho mučení radost? Věděl jsi že pácháš zlo, ale užíval sis to? Jak by ses teď pomstil, být na mém místě?“ A podobné otázky na tělo. Takže ani nedostane žádnou drsně pravdivou odpověď, jakou dostala například Sigourney Weaver od svého mučitele a znásilňovače Bena Kingsleyho ve filmu Smrt a dívka (tohle doporučuji jako daleko působivější film o pomstě a odpuštění). (06.04.2014)

velmi silný příběh s neuvěřitelnými hereckými výkony. Válka je svinstvo ve všech ohledech a mění lidi ve zrůdy. Silný příběh o nezlomné vůli žít a lásce. Posledních pět minut s přednášením textu v dopisech nemá chybu a na diváka opravdu neskutečně zapůsobí, zde platí, že odpuštění je někdy neskutečně těžké když člověk v sobě drží nenávist. Maximální spokojenost, avšak, kdo ví, zda by to bylo v rukou schopnějšího režiséra lepší. PS: Ten Firth může hrát opravdu absolutně cokoliv. (06.08.2016)

Sice možná dle skutečnosti jež ani v nejmenším nebyla příjemnou zkušeností, přesto to na mě působilo dost uměle. Colin mluvil málo, protože role, všichni slzeli kde měli a celé to tak bylo příliš očekávatelné. Bohužel tak z dobrého námětu a velkých hereckých jmen vzešel průměr, jenž nepřekvapí, nezklame ale ani neoslní, propluje a upadne do zapomnění. (23.04.2014)

Vlastně jsem se na takový druh filmu vůbec nechtěla dívat (za to může můj neblahý zvyk, nečíst si obsah před projekcí, dřív, než ho vytáhnu z kolonky "chci vidět", z čehož už neodhadnu důvod, z kterého jsem si ho tam vůbec umístila) a rozhodně jsem se nehodlala dozvědět , co se dělo v oné místnosti, ale dozvěděla... Přesto převládají rozporuplné pocity, já nevím, sice si Japonce dost pletu, ale tady jsem si téměř jistá, že tím, kdo Lomaxe mučil, nebyl tlumočník, ani jsem nezaznamenala, že by k úkonům vydával přímé rozkazy, asi jsem naivní (nebo blbá, chcete-li), ale v mých dojmech mě utvrzuje i konec příběhu, protože hajzl zůstane vždycky hajzlem, který svých činů nedokáže litovat, natož se je pokoušet čímkoli vykoupit, japonského poručíka tak vidím jako klasickou oběť války, spolu s miliony dalších, ve všech konfliktech lidstva... Je to nerozhodně - buď měl zkreslené vnímání sám Lomax - díky nelidskému zacházení - nebo já - díky rodičům... i když se, minimálně herci, patrně snažili, mě tedy neoslovili. (12.05.2014)