Režie:
William FriedkinScénář:
Reginald RoseKamera:
Fred SchulerHudba:
Kenyon HopkinsHrají:
Courtney B. Vance, Ossie Davis, George C. Scott, Armin Mueller-Stahl, Dorian Harewood, James Gandolfini, Tony Danza, Jack Lemmon, Hume Cronyn (více)Obsahy(1)
Jeden člověk zemřel, život druhého je v sázce. Dvanáctičlenná porota rozhoduje o osudu mladíka, jemuž hrozí obvinění z vraždy otce... Americké soudní drama Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) patří mezi klasická díla světové kinematografie. Původně se však jednalo o řadovou televizní hru v rámci dramatické antologie Studio One, kterou v roce 1954 napsal scenárista Reginald Rose. Univerzální téma dvanácti porotců rozhodujících o vině či nevině mladíka obžalovaného z vraždy svého otce představuje dodnes vděčný námět pro filmové i divadelní tvůrce. Vlastní verzi slavného námětu natočili filmoví velikáni jako Nikita Michalkov nebo William Friedkin, jenž původní téma rozvinul o reflexi rasové nesnášenlivosti ve společnosti díky obměně osobností v porotě. Friedkinův poutavý remake z roku 1997 zaujme po vzoru původního snímku silným hereckým obsazením, jemuž vévodí Jack Lemmon. Ten ve filmu ztvárnil ústředního porotce č. 8, který zpočátku stojí proti totální přesile, protože jako jediný není přesvědčený o vině obžalovaného mladíka. Ve hře je ale nejzávažnější obvinění z úkladné vraždy prvního stupně a trest smrti, pokud si budou jisti o jeho vině nade vši pochybnost. Kolem zdánlivě jasného případu se strhne vášnivá polemika. Dvanáct porotců znamená dvanáct různých pohledů na důkazy a výpovědi, které zazněly během soudního přelíčení. Dospět k finálnímu verdiktu může být nakonec mnohem komplikovanější, než se na první dojem mohlo zdát. (Česká televize)
(více)Recenze (125)
Originál je samozřejmě lepší a rozhodně ho doporučuji zhlédnout jako první, ale tahle televizní verze se mu absolutně vyrovná. Nemá sice takovou atmosféru, kterou se podařilo budovat předchůdci, ale jinak je fakt naprosto srovnatelná. Strhující, vtahující, dechberoucí, herecky skvostně obsazená, i tady jsou všichni výborní. 90 %. ()
Tento televízny remake skvelej, konverzačnej drámy "Dvanásť rozhnevaných mužov" vznikol štyridsať rokov po uvedení povôdného snímku amerického režiséra Sidney Lumeta. Jedná sa prakticky o presnú kópiu predlohy. Len sa mierne rasovo poupravilo zloženie poroty, nasnímalo sa to samozrejme vo farbe a zahrali to iní herci. Inak dialogy, scény, postavy, charaktery ostali nezmenené. Originál z roku 1957 považujem za dokonalé filmové dielo, ktoré som bez váhania ocenil najvyšším možným hodnotením. Tento remake ma zďaleka tak nenadchol. Musel som ho neustále zrovnávať s jeho kultovou predlohou. Takže nemôžem dať viacej ako slušné tri hviezdičky. *** ()
Remake tak jednoznačného snímku ako je Lumetov originál sa v televíznom spracovaní stal pre Friedkina výzvou, ktorú využil. Kvalitou nadviazal na úspechy svojich skorších diel. Dokonca ma prekvapilo, že aj napriek dvom desiatkam minút dlhšiemu priebehu ma film vôbec nenudil, herecké výkony boli veľmi precízne a atmosféra v tej izbe by sa dala miestami doslova krájať. 80%. ()
I přes to že jde o remake, musím dát 5*, původní film je sice lepší ale remake ho velmi důstojně následuje. Má skvělé herce, výborný scénář (téměř stejný jako původní verze), dobrou režii a hlavně skvělou kameru, které je lepší než v Lumetové klasice, navíc vůbec nejde poznat že jde pouze o TV film. ()
Prečo som Lumetovým nasrancom dal 5* a tu 4* mi tiež nie je úplne jasné... Film bol vlastne do bodky prepis, herecké výkony tiež nezaostávali, kamera klaustrofobická a napätie by sa dalo krájať. Niet čo vytknúť hádam iba malá úvaha: prečo sa toto točilo opäť? Jediným uspokojivým dôvodom by som považoval snahu o resurekciu tejto geniálnej klasiky ľuďom, ktorým napríklad z čiernobielych filmov vyskakujú vyrážky (a že ich nie je málo) ak išlo o snahu umelecky alebo remeselne prekročiť pôvodnú verziu... Tam nie je veľmi čím, veľké bravó však zaslúžene patrí faktu, že to dopadlo slušnou remízou. ()
Galerie (99)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
Zajímavosti (3)
- Drama vzniklo původně jako řadová televizní hra, kterou v roce 1954 napsal scenárista Reginald Rose. (Olík)
- Jack Lemmon (Porotce č. 8) byl za svůj výkon nominován na Zlatý glóbus, ale prohrál s Vingem Rhamesem, který cenu obdržel za film Don King: Jenom v Americe (1997). Po vítězství Rhames pozval Jacka Lemmona, aby se k němu připojil na pódiu, a tam mu k překvapení všech předal svou cenu. Lemmon prohlásil, že tento okamžik byl jedním z nejsladších v jeho životě. Jack to vzal samozřejmě jako gesto a po skončení ceremoniálu Vinga vyhledal, aby mu trofej vrátil, ten však trval na tom, že patří jemu. The Hollywood Foreign Press Association později oznámila, že pro Rhamese nechají připravit duplikát ceny. (sator)
Reklama