Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh dvou bratrů, které rozdělila jedna žena. Špičkový neurochirurg utápějící se v bludném kruhu operací, alkoholu a milostných avantýr a jeho horkokrevný bratr, který se vrátil z české mise v Afghánistánu, vychovává dvě dcery, ale prohrává svůj boj s dluhy a návratem k normálnímu životu. A všechno to řídí jejich matka. Jejich osudy se prolínají s dalšími postavami kolegů, spolubojovníků, kamarádů, všichni však mají něco společného. Každý se totiž někdy zachová jako všivák... (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (330)

PinokKio 

všechny recenze uživatele

Kašparovský jako režisér možná svým příštím filmem překvapí, protože herce ukočírovat umí (Mádlovi bych toho dementa i věřil) a film nasnímal na české poměry hodně slušně (aby ne se Smutným za kamerou), ale papír a tužku, aby si napsal další scénář, mu do ruky raději nedávejte, jinak to dopadne obdobně chaoticky jako Všiváci. V příběhu dvou znesvářených brášků kvůli jednomu krásnému andílkovi je totiž až neskutečně moc náhod a skoků v čase, až by člověk sám potřeboval pod Langmajerovu kudlu, aby si pohrál s jeho hlavou a všechen ten maglajz tam nějak uspořádal nebo ještě lépe vymazal .. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Přízrak(y) minulosti a hořce neradostná současnost, ve které ačkoliv každý šuká s každým, tak stejně nezažívá pocit štěstí a chtě nechtě bojuje se svými démony, popřípadě se oddává andělům. Debutující režisér, a v tomto případě také zajímavý scenárista, Roman Kašparovský zvolil pro příběh dvou bratrů, které rozdělila minulost, stísněnou atmosféru vyprávění. I když jsem si nechtěl připustit, že by mohlo po celou dobu fungovat vyprávění na bázi prolínání minulosti se současností, a to hned ve čtyřech retrospektivních fázích, respektive rovinách, ukázalo se to jako dobrý nápad se silným nosným hlediskem. Jedním z těchto nosných hledisek je moderně pojatá režie s celou řadou neotřelých detailů, jež umocňují završení jednotlivých scén. Příběh se totiž jen zřídka drží celistvosti vyprávění a rozhodně více vyniká pokaždé jinak koncepčně odlišně pojatou scénou, kterých je zde nepočítaně. Převedeno do praxe, Kašparovský zariskoval a na české poměry natočil film, který od zbytku tuzemské produkce zásadně odlišuje styl, jakým je natočen. Netvrdím, že v minulosti se o nějaké tvůrčí novátorství nepokusili i jiní (např. Hranaři), ale nikdo z nich neuměl s emocemi pracovat tak novátorsky, jako právě nyní Kašparovský. Prakticky co scéna, to nějaký emoční výlev. Postavy bratrů Mikiho (Jiří Langmajer) a o tři roky staršího Rickyho (Ondřej Vetchý) jsou zatíženi (traumatizující) minulostí, jež na ně měla postupem doby nějakým negativním způsobem dopad. Mladší brácha, t.č. na vojně, mrdal (omlouvá ho jen to, že neměl tušení, že ona chodí s jeho bratrem) staršímu bráchovi jeho holku, tu zbouchl, ale vzít si ji mohl jen ten podvedený brácha, protože tak rozhodla jeho autoritativní matka, která ze svých dvou synů vždy nadržovala (nebylo jasné, proč tomu tak bylo) mladšímu Mikimu. Bratry to rozkmotřilo a v dospělosti už k sobě cestu nenašli. Ačkoliv osudová žena, která je viníkem, už dávno nežije. Z Rickiho je válečný veterán utápějící se v dluzích a bojující s démony mající podobu válečných misí v Afganistánu, k tomu je milujícím otcem dvou dcer, přičemž jedna domů nosí ze školy vši, ta druhá na prahu dospělosti má v plánu, po vzoru své babičky, stát se herečkou. Apropó, matku chlapců v minulosti hraje Sabina Remundová, v současnosti je to pak Iva Janžurová. Dobrý tah castingu, neboť zabarvením hlasu a vnějškovou podobou nezapřou, že se jedná o autentickou matku s dcerou. Z Mikiho je uznávaný neurochirurg, ženské klátí na počkání a dost často (a rád) se setkává s andělem z minulosti, pro něhož má slabost. To jsem v kostce nastínil osud postav, ale je toho okolo nich samozřejmě mnohem víc. Jejich osudy se zamotají, dějově vyhrotí a ne každá se dočká konce filmu, nebo ji potká dobrý konec. Obsazení filmu je dost dobré a nejde zdaleka jen o Ondřeje Vetchého a Jiřího Langmajera v ústředních rolích. Kvalitní výkony podávají i jejich mladší verze, Radúz Mácha (při jeho talentu nechápu zásmradek v "Cestách domů") a Michal Hruška (od dob Panice, co je nanic, zmužněl),tudíž u mě vyvstal zcela nečekaný pocit, že své starší hvězdné "bratry" možná až nemile přehrávali. Nemalou roli hrály ve filmu ženy a to, jak minulé, tak i ty současné. Je libo být hýčkán atraktivními sestřičkami Eliškou a Evičkou neboli žhavým duem Nikol Moravcová & Aneta Krejčíková, nebo divoškou Vilhelmovou, co je soustavně podváděna svým záletným manželem, přičemž i ona ho podvádí, anebo co třeba Tereza Voříšková ve trojce? Z hlediska erotiky toho ve filmu není málo, ale přirovnání "skandální" není úplně trefné, snad jen v případě Krejčíkové, neboť její Evička skončí v tom pověstném rouše, nebojte, Voříšková (skoro) taky všechno ukáže. Nesmím zapomenout na trio herců Hádek-Mádl-Malý, které film podle potřeb (příběhu) rámcovalo. Ve filmu si divák užije drsné i akční scény, které nejsou vůbec špatně natočeny. A bavilo mě, jak si s nimi režisér umně poradil. Film vůbec překvapí svoji zajímavě, originálně i stylově vedenou režií, která si dala za cíl neotřelý koncept. I když film produkovala Česká televize, není to na něm skoro vůbec znát, neboť po typicky televizním vizuálu není ani památky. Kašparovský přišel s celou řadou působivých scén v barvitém provedení kvalitního vizuálu, které možná netvoří příběh tak, jak by divák předpokládal, tedy typickou ohranou formou českých filmů, a to mě právě na tomto dramatu tak bavilo. 90% () (méně) (více)

Reklama

ivishka 

všechny recenze uživatele

Podivný film ve stylu uvědomělých dramat z hollywoodu. Ovšem realita je jiná. Rodina, která se s největší pravděpodobností ani nemohla sejít na jednom místě (zločinec, voják, doktor, herečka atd..) zaplňuje hlavní dějovou linii svými prapodivnými rodinnými vztahy. Oceňuji ovšem snahu, herectví Jiřího Langmajera, Jiřího Mádla, Kryštofa Hádka, Ondřeje Vetchého a v neposlední řadě roztomilého králíčka. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Upřímně řečeno, nevím, co si mám vlastně myslet. Dost často jsem si v duchu říkal, že snad sleduji nějakou bláznivou balkánskou kriminální komedii, kterou zpomalují některé poetické scény. Časová mozaika, prolínání dějových linek, postav, žánrová roztříštěnost, asi to chtělo nechat podrobit "vrchnímu dobrozdání" nějakého zkušeného režiséra. Takhle zanechávají Všiváci v divákovi rozplizlý a nejasný dojem. Některé herecké výkony si ale nějakou tu nominaci určitě zaslouží. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Jméno, které stojí za seznámení. Režisér Roman Kašparovský, jehož prvotina Všiváci vstoupí po dnešní pražské premiéře do kin, má ctižádost i úctu k řemeslu, něco si myslí a myslí to vážně, jen si to neumí vytřídit. Závěrečný sled úmrtí a vykoupení v jeho filmu proto nepůsobí osudově, nýbrž přepjatě, uměle, bezmála sebeparodicky, čímž původní dojem dost pošramotí.Také chce sdělit světu všechno naráz, což je tradiční nemoc debutů - ale nepěstuje laciné podvody, což je v dnešní záplavě rychlokvašených mistránků skoro zázrak. Profesně jsou Všiváci bezchybní, však si také nováček přizval legendy v čele s Vladimírem Smutným, jehož kamera doslova čaruje. A nejen ilustruje, obrazové vyprávění má navrch od úvodního skoku z dětství k dospělosti dvou bratrů, kdy Jiřího Langmajera coby zpitého chirurga budí k operaci a Ondřeje Vetchého hlídá na vojenské misi v Afghánistánu - velmi věrně, válka tu má parametry skoro americké, nikoli české akční ostudy. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (19)

  • V průběhu natáčení v pět tisíc kilometrů vzdálené afghánské provincii Lógar na základně Shank strávili filmaři celé dva prosincové týdny. Tamtéž padla i poslední klapka. [Zdroj: kultura.idnes.cz] (hippyman)
  • Nikol Moravcová, která ve filmu hraje zdravotní sestru, se kvůli roli nechala obarvit na zrzavou. (R´Hell)
  • Ve scéně, kdy mladý Ricky vyzvedává mladého Mickyho na nádraží, lze v pozadí spatřit vagón v aktuálním barevném řešení ČD, přestože se scéna odehrává v 80. letech. (Šéfik)

Reklama

Reklama