Stopy

Nádhernej film, kterej zbytečně neřeší, kvůli kterejm vlastně problémům se Robyn k pouti rozhodla, ale místo toho ukazuje, jak těžký (ale i hezký) něco takovýho může bejt - ať už jde o tu cestu jako takovou, nebo o samotu s ní spojenou. Vlastně ani nevim, díky čemu přesně (na mě) ten film funguje tak přirozeně a tak hezky, jak funguje - jestli díky skvěle padnoucí hudbě, dobře vybranejm hercům (Wasikowská reálnou předlohu sice asi lehce přikrášluje, typově to ale sedí hezky - a třeba Adam Driver jako Rick Smolan je naprosto úžasnej, a to včetně toho jeho přerodu z totálního debila na někoho, komu na Robyn skutečně záleží), nebo jestli je to kvůli skvělý kameře a výpravě, díky čemu se na film kouká tak strašně krásně - asi je to všechno dohromady. Sympatický mi bylo i to, jak film nikam nespěchal, a já si tak moh s klidem užívat každou scénu a mít radost prostě jenom z toho sledování samotnýho - v tomhle mi to trochu připomínalo třeba Jarmusche a jeho posledního Patersona. Typickym příkladem tohodle je třeba scéna doprovodu Robyn tim starym aborigincem přes posvátný území - člověk nerozumí vůbec ničemu (to ostatně ani Robyn ne), ale nikomu ani ničemu to nevadí a naopak je z toho jedna z nejhezčích scén. Za mě jednoznačný překvapení a krásnej zážitek. (05.11.2018)

Cestovatelka Robyn Davidson razila heslo, čím míň toho na cestě, tím lepší. No něco na tom pravdy je. Taky jsem zvandroval víc, než jen Česko, i když se de facto s ní nemohu poměřovat, tak psa bych nikdy na tak dlouhou štreku nevzal. Ale zpět k filmu. Co dodat? Působivě natočené, ale jak se to vezme, žel ne moc zábavné. (16.07.2016)

Bez zbytočnej dramatizácie a scenáristických odbočiek - o to viac autentickejšie. Odporúčam túto snímku zhliadnuť ako ja na premietačke na stene vo veľkom rozlíšení. Až vtedy sa vcítite do krás Afriky a vychutnáte si tie púštne scenérie. Musím vychváliť do nebies herecké výkony Mie Wasikowskej a Adama Drivera. Koniec koncov tí dvaja sú skvelí vo všetkých snímkach. Je to taká púštna road-movie. V podstate sa dá povedať že je to zámerne aj depresívna a aj smutná snímka. Film sa venuje problematike životného prostredia, života aborigénov, s ktorými hlavná hrdinka strávila podstatnú časť svojej púte, ale aj skutočným hodnotám, ktoré človek nachádza, až keď je odkázaný sám na seba, mimo konzumnej spoločnosti, ktorá na nich už zabudla. (03.11.2019)

Pouštní samotu vyhledávali eremité, lidé nábožensky exhaltovaní. Samota za pochodu je věcí nomádů. Kde je však mez mezi potřebou "být sám" a "něco dokázat"? U spisovatelky Robyn Davidsonové k tomu zřejmě přistupuje i snaha "něco zažít a pak to využít". Byť by to byl jen trénink Mii Wasikowské v ovládání velbloudů. Film mi konvenoval i jako cestopisný už tím, že nepopisoval noční život šelem, ani tajný život broučků, ale na zemi se díval jako na takovou, bez jakékoli taxonomie nebo hodnocení. "Život v Austrálii je těžký / stejně za vozem jako pěšky." (28.05.2020)

Podle skutečných událostí natočené "velké romantické dobrodružství", kdy se samotná dívka se psem a třemi velbloudy (+ mládě) vydala na 1700 mil a více jak půl roku dlouhou pěší pouť ze Střední Austrálie k oceánu. Proč? Protože měla takový sen, chtěla (si) něco dokázat a v lidské společnosti se necítila. Útrapy a vyčerpání to samozřejmě byly hrozné, na druhou stranu se za celou cestu nestalo nic dramatického. Ale snímku se celkem podařilo zachytit tu neuchopitelnou melancholii jejího duševního rozpoložení, stejně jako prodat krásu australské krajiny. Ovšem některé situace mi přišly přinejmenším podivné, jako když náhle zjistila, že postrádá kompas, vrátila se pár kilometrů, kde ho našla ležet jen tak na písku, no a v té chvíli začala panikařit, že neví kde je a že se ztratila. (15.09.2014)