Carol

Tento komentár začnem malou okľukou. Cítim totiž potrebu trošku objasniť príčinu môjho pomerne nízkeho hodnotenia tohto filmu. Ako filmový fanúšik, som sa pri pozeraní filmov samozrejme prepracovala aj k filmom s LBGT tématikou a musím povedať, že sa veľmi rýchlo stali mojou obľúbenou kategóriou. Tvorcovia, ale hlavne herci v nich totiž dokážu aj z toho najobyčajnejšieho príbehu urobiť emocionálny zážitok. Zrejme je to tým, že práve tu si obzvlášť dávajú záležať na neverbálnej komunikácii, pochyboch, pohľadoch či gestách. V klasických romantických filmoch je to niečo čo tam niekedy musíte hľadať ako ihlu v kope sena. Iní možno ten pocit nemajú, ja však áno. Z uvedených dôvodov som bola veľmi zvedavá aj na tento film a tešila som sa ne neho. Stal sa však pre mňa veľkým sklamaním, pretože je studený ako psí čumák. Žiadny pretlak emócií sa tu nekoná ani náhodou. Síce sa o tom v celom filme hovorí, ale čo z toho ak tam nie sú cítiť. Ak to divák zistí, tak si samozrejme začne automaticky hneď všímať aj príbehové nedostatky. Tak sa teda stalo, že okrem celkom zaujímavého spôsobu vyrozprávania príbehu a krásnej hudby nemám v ňom viac čo pochváliť. Nie herečky nehrali zle, také štandardné výkony, ale na Oscara to u mňa nie je ani omylom! (30.01.2016)

Další už docela zoufalý pokus Cate Blanchett o dalšího Oscara, skoro o nic jiného tady nejde. Před dvěma roky se jí to povedlo v Jasmíniných slzách od Woodyho Allena, kde jí ale poměrně dost napomohlo Allenovo jméno. Další takový úspěch se tentokrát nejspíše nebude opakovat a průměrné dobové lesbické drama po zásluze zapadne. Žádné výrazné momenty, utahaný děj. Celkově strašně nevýrazný počin, který ničím nevyniká a to bohužel ani hereckými výkony na kterých měl stavět. (05.02.2016)

Podobně tématicky obsažným filmům moc nedám, páč rádi vrství patos nad patos, a lidi, co by tak rádi chtěli být normálními (ať už to znamená cokoliv), ukazují jako hrozné oběti většinové společnosti. Nebo aspoň tenkrát v těch padesátých to většinová společnost byla, dnes už si tím nejsem tak úplně jistý. Anyway, Carol je film z ranku těch krásných (v tom nejlepším slova smyslu), krásně vystylizovaná atmosféra půlky minulého století, výtečná hudba (naštěstí prostá čemukoliv, co by se dalo ohodnotit jako přehnaně srdceryvná, naopak, příjemně doprovází děj filmu) a samozřejmě herecké obsazení, Cate Blanchett špatně zahrát neumí, ale o nic pozadu nezůstává ani Rooney Mara (mimochodem až se bude točit biografický film o Audrey Hepburn, hlavní představitelka je jasná, Rooney je nejkrásnější herečce všech dob podobná nejen vzhledově, ale i gesty a mimikou, tu umocněno dobovou módou a účesem). Zkrátka moc příjemný film, tématu navzdory. (03.03.2016)

Cate Blanchett je dáma. Rooney Mara je kouzelná. Carter Burwell je výborný. Spousta uživatelů zde zmiňuje, jak je Carol chladná, tuctová a srovnávají ji s červenou knihovnou. Já to tak neviděla. Pro mě má snímek skvělou atmosféru i celkové zpracování, a samotné barevné ladění tento dojem ještě více utvářelo. Chemie mezi Cate a Rooney funguje skvěle a jejich flirtování (scéna prvního obědu v restauraci) je úžasné a vyvolává rostoucí napětí mezi postavami. Chápu ty, kterým se snímek líbil, ale také rozumím těm, kteří jej nepovažují za dostatečně "živočišný", či emocionálně nabitý. Ale musí takové všechny snímky s touto tématikou být? Todd Haynes zde zvolil spíše nezávislý, klidný, tichý přístup. Jeho Carol nemá v úmyslu trhat srdce diváků drsně prokreslenými osudy hlavních hrdinek a strhujícím dramatem. Nekřičí do světa, jak je těžké být lesbickou ženou v tehdejší době, a jak těžké jsou volby, které musí učinit. Není prvoplánový a nehraje na efekt. Snímek je spíše jako klidná, malá říčka, která nabídne příjemné chvíle těm, kdo se u ní rozhodnou spočinout a strávit u ní příjemné chvíle. Někteří možná tuto řeku překročí s vidinou toho, že někde v dálce je větší jezero, kde je možná molo, loďky, či snad kemp. I tak by se Carol dala popsat. (03.12.2016)

Film o skrývaných citech příznačně volí estetiku založenou na precizním, ale sešněrovaném zevnějšku. Zdánlivě tuctově škrobené záběry tu ale jsou rozrušovány až wong-kar-waiovskými momenty, které nám nabízí vzácný a křehký vhled do nitra postav, když navzdory hlučícímu okolí nechají svou mysl zasněně plynout tam, kde chtějí být. Je příliš snadné "Carol" smáznout jako jen další klasickou romanci o lásce navzdory všemu. Todd Haynes se svými spolupracovníky stvořil dokonalé zpřítomnění drásavého napětí, kdy si postavy převážně kvůli době a jejím předsudkům, ale také prostě kvůli svému okolí, směřování životů i z vlastní opatrnosti a obav, nemohou vyjevit své city. "Carol" se tak stává romantickým dramatem postaveným na odměřených vzezřeních a maskách, které ale stejně jako postavy mezi sebou udržuje i film před diváky. Za každým zdánlivě nezúčastněným pohledem se přitom skrývá tiché toužení i sužující nejistota, které o to silněji prolamují letmé pohledy či doteky. Proto také zásadní roli ve vyprávění hraje dramaturgie, která vyzdvihuje trvání oněch klíčových okamžiků, kdy hlavní dvojice může společně sdílet jeden okamžik v onom nepřejícném světě. (26.03.2023)