Na jezeře

Další z městeček, kde nikdo není tak úplně normální a všichni mají nějak ušpiněné prsty. Ale tohle bylo nějaký divný. Tím nechci říct, že občané Twin Peaks jsou normální, ale tohle bylo divně divný. A přitom námět nebyl špatný, provázanost jednotlivých postav fungovala, vše se odehrávalo v nádherných scenériích Nového Zélandu a Elisabeth Moss s Peterem Mullanem neměli chybu. Jenže Top of the lake patří k těm seriálům a filmům, na kterých mi vadí něco, co nedokážu pojmenovat, takže v tomto případě je to u mě jen na 60%. (28.07.2015)

Znásilnění, pedofilie, skupinové znásilnění, umírání na rakovinu, oidipusovský komplex, zneužívání dětí, incest, těhotenství, drogy. Bože, jedno téma by si vystačilo na celou sérii, že by to klidně skolilo celé městečko, ale ne, místo toho je to nejvíc pře-heavy tématizovaný, že je to spíš čistě jen freakshow, která je úplně mimo realitu. Jane Campion je hodně zafrustrovaná, nejvíc mě baví, že postavu Holly Hunter stylizovala očividně podle sebe, to že je ta postava v závěru vlastně nejvíc zbytečená mě docela překvapuje, stejně jako fakt, že jediný zajímavý postavy, jsou jen ti mužští (Matt, Johno, Al) Díky, ale od Jane Campion fakt už nikdy nic nechci vidět. A jako detektivka to taky moc nefunguje. (24.06.2015)

Intuitivní genderová detektivka, na kterou je třeba se dívat jako na obří filmový projekt. Dělení na díly je hodně umělé a vzhledem ke struktuře, která se skutečně řídí spíš emocemi než rafinovaným narativním plánem, vlastně vytrhuje zbytečně z kontemplace. Nebál bych se hovořit o zemitém magickém realismu, o jakémsi Pikniku na Hanging Rock pro 21. století. Strhující charisma vyšinutých figur (patriarcha Matt, šedá matka-guru GJ), velmi osobní reflexe ženství, maskulinity, početí, smrti... jediné, co selhává, je dopředu odhadnutelná a doslovná pointa. Jenže síla TofL je v tom, co následuje po ní. Ve scéně utkané ze strhující novozélandské krajiny, ticha, větru a několika volně pohozených slov. Nezapomenutelný, krutý a stále více vtahující svět, který znovu odhaluje, jak hluboké jsou možnosti současných TV sérií. [90%] (05.05.2014)

Příroda, Ráj, odlehlost, samota, zločin, vina, cit, minulost... Top of the Lake si pohrává s mnoha motivy a bylo by příliš unáhlené zaškatulkovat tuto minisérii pouze jako detektivní krimi drama. Herečka Elisabeth 'Peggy' Moss si odskočila z Mad Men na Nový Zéland, kde se jako detektivní vyšetřovatelka Robin Griffin zapojuje do odhalování zločinu a přitom postupně odkrývá i střípky ze své vlastní minulosti. Hlavní předností seriálu je hutná atmosféra, kterou podporuje sklíčenost života na malém městě uprostřed divoké přírody. Tématicky to vzdáleně připomíná Twin Peaks, když odmyslíte nadpřirozeno, vtip a speciálního agenta Dalea Coopera. Slabší stránkou seriálu, kterou nezakryje ani atmosféra a slušné herecké výkony, je jakýsi chaos, který panuje napříč episodami; pohnutky a chování postav často nejsou nijak podloženy nebo nemají na další děj žádný vliv, některé postavy nedávají z hlediska děje příliš smysl. Závěr trochu rozpačitý. Přesto stojí za to dát Jane Campion šanci... třeba objevíte něco, co mi uniklo... (19.05.2013)

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)