Na jezeře

Jedna z mála věcí natočených na Novém Zélandu, která vás nenaláká si okamžitě sbalit kufry a sednout na první letadlo směr jižní polokoule. Nádherná příroda a výborná hudba tentokrát neslouží jako lákadlo, ale spíš kontrastují se všemi těmi ohavnostmi, které si LakeTop provádějí lidé. Jenže psychologická sonda v téhle malé společnosti ne tak docela funguje, zejména proto, že vás ale vůbec ničím nepřekvapí. A nakonec i ta detektivní část se dá odhalit během první epizody. Bohužel, Top of the Lake dokazuje, že dobrá atmosféra nedělá dobrý seriál. (Viděna BR verze se 6 díly, která by údajně měla být trochu sestříhaná. Pokud tomu tak je, v ještě delší stopáži bych se na to dívat už nechtěla.) (23.08.2015)

Možná jsem seriálu "Na jezeře" nedala dostatek prostoru, ale pilotní díl mě odradil.. V seriálu se vyskytuje celá řada prapodivných postaviček s nenávistnou povahou nebo trpí nějakou formou duševní poruchy.. Elisabeth Moss je svým způsobem velmi krásná a baví mě se na ní dívat, ale i tak mě k seriálu nedokázala přikovat.. Seriál spíše artového rázu, lehký nástin podoby s "Twin Peaks" a naší "Pustiny".. (29.12.2016)

Počin v podobě Top of The Lake by asi neměl být označován za seriál, ale spíše za film na pokračování. Což ovšem nemusí být problém. Horší je, stane-li se, že se takový neepizodický koncept, byť pečlivě vymyšlený, začne (snad během natáčení?) rozpadat. Nevadí, že Jane Campion není Agatha Christie, ale logiku - nebo v tomto případě spíše přirozenost, protože logický je příběh dostatečně - je třeba dodržovat i u psychologických dramat a mysteriózních filmů. Ambiciózní projekt tak trpí regresí ve vývoji jednotlivých postav. Ty jako by ztrácely paměť a s ní i úsudek. Vznikne-li jednou podezření, nemůže jen tak zmizet. A Jane Campion to moc dobře ví, protože vkládá do děje nejrůznější druhy Čechovových pistolí. Nedomnívám se proto, že by to by se jednalo o nedostatek konceptu, ale že se film jednoduše rozklížil při natáčení – možná tím, jak byly scény natáčeny na přeskáčku a asi s velkým odstupem. Možná ještě větším, tentokrát ideovým problémem je proklamovaný label "genderový." Proč ženy ve filmu jsou a zůstávají po celou dobu jakýmsi houfem zmatené zvěře? Co se tím vlastně říká o jejich „genderu"? Máme se smát, protože všichni víme, že tomu tak není? Vystavěla Jane Campion film k metainterpretaci? Jako když Ruben Ostlund tvrdil, že realistický film vidíme jako rasistický, protože jsme rasisti? Nebo je to koncept typu Žena od Luckyho McKee, který je až tak absurdní, že jej z podstaty nebereme vážně? Co nám má říci tento film, kde Jane Campion stvořila roli osvícenkyně, která ve skutečnosti jen plácá nezodpovědné banality, nebo říká pravdy, které všichni znají, jen je říká hrubě a v nevhodnou chvíli jako ožralý chlap, a vzdává se veškeré odpovědnosti? Je snad osvícená žena starý ožralý chlap? Jak byly všechny postavy nakonec obdařeny poznáním z nevšedních dramatických zážitků jsme se nedozvěděli, jelikož happy závěr a jednoduchý konec zajistil, že už se nikdo nikam nemusel fyzicky, mentálně a ani „genderově" posouvat. Tak, milí přátelé, můžete mi někdo povědět, co jste se nového dozvěděli o „genderu"? Jakou "reflexi ženství," jak píše Marigold, nám tento snímek vlastně připravuje? Tohoto filmu je opravdu škoda. Málo by stačilo ... nebo spíš "méně". Méně je někdy více ... 4,5. (13.08.2014)

Top Of The Lake působí tak reálně, že je to zážitku na škodu. Mně například, podobně jako v každodenním životě, v sérii všichni trochu srali. Cenu nesympatie navíc hned od začátku uzurpuje hlavní hrdinka, za což se zasadili stejnou měrou významným civěním budovaný charakter postavy a představitelka Elisabeth Moss, která víc než co jiného evokuje nějakou lovecraftovskou rybí tlamu. Nápad napsat nejexponovanější jako komplikovanou píču je sice umělecky ambiciózní (a některé události ve posledních epizodách s tímto krokem konvenují), na ploše sedmi hodin to ale vyčerpává. Zvlášť když není jisté, zda šlo o záměr. Ale možná jsem si jenom zasedl. Psaní: Autorům nelze vyčítat hollywoodskou manýru. Příběh obnášející těhotnou dvanáctku, odhalování minulosti, vztahy mezi matkami, dcerami & spol vykazuje znaky genderové uvědomělosti, stavící na hlavu zaběhnutá klišé, na druhou stranu ale taky okamžiky nevěřícného kroucení hlavou v rovině detektivní zápletky. Důraz na věrohodnost a emocionální intenzitu je bohužel podporován minimalistickými promluvami a celkovou otevřeností, kdy ne všechny volné konce příběhu možno někam přivázat. Snahu o věrohodnost diskvalifikuje precizní se vystřihání humoru, 6-7 hodin byli všichni vážní jako prdel. Takhle vážní pederasti nejsou, přátelé! Sečteno a podtrženo: Mezi mnou a serošem vládlo od prvního dílu napětí, které nelze považovat za ekvivalent erotického dusna. Seriál mě stejně zajímal jako otravoval, každé ze sezení bylo tak trochu dřinou, navozovanou nutkáním vymezit se. Nemohu vyloučit, že to mělo co dělat s genderovým tažením proti mužskému uzurpování, které sublimovalo i do procítěné formy. Přes některé silné stránky reprízu neplánuji. (19.10.2014)

Děj je napěchován všemožnými sociálními a hlavně sociopatickými jevy a "vraha" jsem uhodla už v prvním dílu, ale o tady až tak neběží. Uchvátila mě hlavně atmosféra (podobné pocity jako u Fargo), fascinovala mě příroda, potěšila mě pěkná hudba, songy a herecké výkony, ale hlavně ta příroda... je to skutečný Ráj.... a věřím, že v reálu není tak zamořený červivými jablky, jako v tomhle dlouhém filmu na pokračování. Sjela jsem ho na jeden zátah, což obvykle fakt nedělám. Velice silné 4*. (19.12.2015)