Režie:
Martin LundScénář:
Martin LundKamera:
Morten Halfstad ForsbergHrají:
Henrik Rafaelsen, Janne Heltberg, Anne Ma Usterud, Tov Sletta, Kim Eidhagen, Per Kjerstad, Tore Sagen, Solvei Grimen Fosse, Terje Ranes, Ågot Sendstad (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Pětatřicátník Henrik (Henrik Rafaelsen) plánuje usadit se v novém domě se svou těhotnou přítelkyní Tone (Janne Heltberg) a najít si novou práci. Henrik má ale dost dětinské kamarády, se kterými nechce přerušit kontakt. Je Henrik připravený zříct se nezodpovědných radovánek a vyrůst z chlapce v muže? (Film Europe)
Videa (1)
Recenze (65)
Křehce pozitivní severská krize o nejistém skorotřicátníku jménem Henrik, jeho přítelkyni a obrovské nejistotě z toho, co je čeká. S tou má problémy hlavně hlavní hrdina, jež čím dál silněji vplouvá do vod nervozity a rostoucí agrese, hledá sebemenší únik od reality a hlavně skutečných pocitů. Henrik Rafaelsen si roli neskutečně užívá a jeho výkon, podpořený naopak chladně klidnou Janne Haarseth, dodává spolu s originálně hořce vyhroceným scénářem příběhu na opravdovosti a roztomile milé atmosféře, která k diváku doplouvá v poseldních minutách. Jen málokterý národ se dokáže poprat s happy endem bez trapných úsměvů a šťastných slziček právě tak bravurně jako Norové. ()
Je Henrik prototypem muže budoucnosti? Je to Viking vzůru nohama? Ale, co je na něm vlastně tak nepřijatelného? Nemá rád práci (sedavé zaměstnání), rád by si užil s manželkou (to není až tak snadné), má rád strandu (i když mnohdy naivní a mnohdy obscénní), baví ho provádět hlouposti a vymýšlet si ke, miluje matku a hudbu. Proč je tedy pro společnost nepřijatelný podobně jako Aljoša Karamazov? Protože se oba nacházejí na v jednom bodě kružnice, ke kterému dospěli pohybem z opačných směrů: Aljoša mluví pořád pravdu a Henrik stále lže (sobě především). A kdo je tedy ve společnosti oblíbený? Přece ten, kdo umí vhodně (společensky) směšovat pravdu a lži (viz Goethe: Dichtung und Wahrheit). ()
Henrik, kterému je 35 let, čelí "krizi dospělosti". Ve chvílích, kdy by z něj měl být uvědomělý muž a zodpovědný nastávající otec, je uvnitř stále ještě chlapcem, co dovádí s kamarády. Začíná se to v něm bít. Nechce zkrátka být tím usedlým chlapem, co má příšerně nudnou práci a nepodniká nic zábavného. Já nemám ráda velkou dospěláckou vážnost, přehnaná dětinskost je však taky špatně. Henrik mi byl tou poťouchlostí sympatický. Snímek má vlastně jen toto jedno téma, což se stopáží, kterou má, vlastně vůbec nevadí. ()
Evropská filmová produkce neustále dokazuje, že se nám rozhodně vyplatí ji bedlivěji sledovat. Obzvláště její severská sekce v posledních letech vyprodukovala nespočet velice kvalitních snímků. Takže film Henrik vypadal velmi lákavě, speciálně i s návdavkem vítězství v hlavní soutěži na karlovarském filmovém festivalu. Bohužel Henrik nenaplňuje očekávání. Pojednává o dospělém člověku, který je tak nějak duší stále teenagerem (ne dítětem) a s tím jsou spojené problémy doma i v práci. Celkově ovšem velmi klidný film, nic podstatného se opravdu nestane a takhle nijaký závěr jsem už hodně dlouho neviděl. Opravdu nevím, čím by vás měl tento film nějak více zaujmout a popravdě ani čím nějak výrazněji naštvat. Od vítěze jednoho z předních evropských filmových festivalů bych čekal rozhodně víc. ()
Jak uz to u severskych filmu byva zvykem, nejsilnejsi strankou vetsinou byva scenar a herecke vykony. Henrik neni nametem nijak originalni, svym zpracovanim ale dokaze zaujmout. Svete div se, hlavni postave jsem rozumel, ono to dospivani skutecne neni jednoduche:-). A klobouk dolu pred Tone, takovou, temer nekonfliktni zenu by chtel mozna kazdy chlap. Film ma nekolik nezapomenutelnych scen (kamosi v aute, papuce...) a je dobre podkresleny hudbou. ()
Reklama