Reklama

Reklama

Růžena

(festivalový název)
  • Česko Růže (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Jméno režiséra Wojciecha Smarzowského není českým divákům zcela neznámé. Jeho předcházející celovečerní snímky Svatba (Wesele, 2004) a Zlý dům (Dom zły, 2009) byly uvedeny na řadě festivalů a přehlídek včetně Letní filmové školy. V Polsku se Smarzowského výrazně krutá, místy až drastická poetika, dotýkající se vážných otázek a okořeněná hořkým humorem, těší velkému zájmu diváků.
V případě filmu Růžena režisér poprvé nevycházel z vlastního scénáře, ale zfilmoval materiál oceňovaného producenta a scenáristy Michała Szczerbice. „Potřeboval jsem si trochu provětrat hlavu a dostat do ní nová témata. Vždy jsem chtěl natočit film o lásce - a tenhle scénář o ní byl. Vše na pozadí poválečného osidlování Mazur v kombinaci s dalšími tématy německého i polského nacionalismu," komentuje svou volbu režisér.
Děj filmu se odehrává v období krátce po skončení 2. světové války a je situován do zmíněného kraje Mazur, jenž byl osídlen z velké části Němci. Když byli totiž v roce 1920 jeho obyvatelé ve všelidovém hlasovaní postaveni před volbu, ke které národnosti se přihlásit, vybrali si příslušnost k Německu, které jim tehdy přinášelo větší pocit bezpečí než nově vznikající polský stát. Těsně po válce byli považováni za viníky a po masovém odsunu začínají jejich majetky obsazovat Poláci.
Tvůrci do tohoto kontroverzního dějinného období zasadili sugestivně vypjaté melodrama o dvou outsiderech zraněných válkou, mezi kterými se začne rodit milostný vztah. Tadeusz, bývalý příslušník partyzánské Zemské armády, utíká před minulostí do zapadlých končin Mazurských jezer. Celý jeho svět se zhroutil, když mu hitlerovští vojáci na konci Varšavského povstání zabili milovanou ženu. V okolí jezer poznává Růženu, jež je poznamenaná válkou snad ještě víc: znásilnili ji ruští vojáci, kteří ještě stále řádí v kraji. Zároveň je jí - coby Němce - automaticky přisouzena odpovědnost za válečné hrůzy. Setkání této dvojice se ukáže jako jejich životní šance. Budou ji umět využít? Budou schopni prolomit bariéry, které je omezují - a to jak ty vnitřní, psychické, tak ty vnější, společenské? Jak do všeho zasáhne osud? Tento zdánlivě prostý snímek skoupý na dialogy chystá divákovi mnoho překvapení a zvratů a nejednou staví své hrdiny před těžké výzvy. Promlouvá k divákovi s velkou sugestivitou a místy i přesně mířenou agresivitou, která znepokojuje a provokuje, dokonce může budit kontroverze. Pro Smarzowského je těžká i zoufalá doba budování nové skutečnosti zároveň válkou o přežití a nejednou otevřeně odhaluje pravdu o systému, v němž budou muset Poláci následující půl století žít…
Velký podíl na vyznění filmu mají představitelé jak hlavních, tak epizodních rolí, zejména excelují oceňovaní herci Marcin Dorocińský a Agata Kuleszová jako Tadeusz a Růžena. (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

misterz 

všechny recenze uživatele

Drsné a smutné. O tom, že trápenie ľudí neskončilo ani po vojne, ba skôr naopak, začalo nové, len sa tu národnostné karty trochu pomiešali a obrátili... Hrozné pozerať sa na scény a udalosti filmu, v ktorých ľudský život znamenal ešte menej ako ten zvierací. Ľudská zadubenosť a predsudky skrátka asi nemajú žiadne hranice. Na môj vkus síce mierne ležérne plynúce, no zato o to viac veľavravnejšie a s bohatou výpovednou hodnotou o tomto úseku ľudských dejín. Nadpriemer. 75/100 ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Do určité míry se nabízí paralela se Sudety, ale to, co se dělo v Polsku, bylo mnohem horší, protože do napjaté situace, která vládla mezi Poláky a mazurskými Němci, výrazně zasahovaly hordy sovětských vojáků, kteří se chovali hůř než zvířata. Uchránit tak statek se vdovou po německém vojákovi byl takřka nelidský úkol předem odsouzený k nezdaru. Těžce depresivní a špinavý film, který poválečnou dobu ukazuje tím nejkrutějším způsobem a vyloženě koupe diváka ve vědomí, že to nemůže dobře dopadnout. Utrápený (myšleno v dobrém) projev Agaty Kuleszy pak celou marnost ještě prohlubuje. Pro mě jeden z nejlepších polských filmů vůbec. 100% ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Nezažila jsem to, ale slyšela jsem o tom. Ano, možná je to tím, že kolem mého místa bydliště jsou polské hranice a hodně jejich občanů zde bydlí. A ještě pár let nazpátek jsem měla možnost mluvit se starší ženou, která něco podobného zažila. To, že je okrádali ruští vojáci o všechno, co bylo poblíž, hlavně o zlato, byla už jen maličkost, vzhledem ke krutému znásilňování žen bez ohledu na věk. Pochopitelně tady to bylo hodně zhuštěné a místy snad až příliš vyhrocené, ale já v této oblasti nemám vůbec žádné problémy uvěřit tomu, že těch obrazných Tadeků bylo spoustu a o těch ženách ani nemluvě. A i když se zdá někdy nepochopitelné, co dokázala lidská nesnášenlivost mezi Poláky a mazurskými Němci, tak stačí obrátit pozornost na současnost a některé státy, kde je to možná ještě horší. Ano, je to hodně syrový film, ale když jedu někdy do Polska, tak hned za hranicemi mívám pocit, že jsem v jiné době, která není tak vzdálená od té, co jsem viděla ve filmu...... tím myslím ty pochmurné exteriéry. Vytvořit atmosféru té doby se tvůrcům povedla na výbornou. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Co chybělo filmu Dom zly, to zde máme bohatě: charaktery a silný příběh. Toto není pouze obraz mravní devastace, ale příběh hrdinného odporu proti ní. Skvělý film! --- Méně skvělé jsou komentáře. Protože vyzařují českou povahu. Mnozí pochybují, zda byla ta doba opravdu tak drsná. Jiní zmiňují historický revizionismus, když v tomto příběhu jsou zlí hlavně Rusové. Málokterý z Čechů si opravdu uvědomuje, jak byla česká pozice ve 20. století unikátní: v míře kolaborace s Němci i Rusy se nám nikdo v Evropě nevyrovnal. My jsme se pokaždé ochotně sklonili a přežili s minimem šrámů na těle a totálně zasviněnou duší. --- Poláci vzdorovali oběma, Němcům i Rusům. Za Stalina bylo Polsko reálně okupovanou zemí a maršál Rokossovskij, u nás "osvoboditel", vykonával funkci guvernéra z postu polského (!) ministra obrany. Poláci krváceli podstatně víc, ale kontury Dobra a Zla vystupují v jejich vědomí mnohem zřetelněji. Jasněji se vyjadřují i dnes, a to jak k minulosti, třeba skrze podobné filmy, tak k přítomnosti a budoucnosti - konkrétně v tom jak aktivně pěstují strategické spojenectví s Amerikou. My ne. My budeme mlžit, omlouvat, zapomínat, uhýbat před odpovědností (brdský radar), nanejvýš se opatrně a smířlivě pokáráme (Kawasakiho růže), a až se na nás zase snese nějaký průser, pokorně se skloníme. ()

Dont 

všechny recenze uživatele

Silný a smutný film na téma soužití Poláků a mazurských Němců na konci druhé světové války. Holt ne pro každého byl konec války vysvobozením, utrpení některých obyčejných lidí pokračovalo i nadále. Nejhorší musela být ta bezmoc a beznaděj. Herecky zde exceluje Marcin Dorociński, zdatně mu sekunduje Agata Kulesza. Myslím, že Poláci natočili skutečně velmi kvalitní, leč depresivní snímek o jedné z mnoha černých kapitol jejich trnité historie. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (1)

  • Väčšina natáčania prebiehala na autentických miestach vo Varmsko-mazurskom vojvodstve, ktoré sa nachádza na severe Poľska. Časť natáčania však prebehla aj v poľskej metropole, Varšave. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama