Žaluji!

Možno chcel Polanski nakrútiť iba svoju obľúbenú látku, možno chcel upozorniť na to, že ani o vyše sto rokov neskôr sa toho veľa v spoločnosti nezmenilo a možno nám chcel oznámiť, že pokrytectvo je vpísané v našom DNA ako naše fyzické črty a že sa nezmení nikdy nič, pretože to nie je možné. Možno sa celý film rozbieha až príliš pomaly a možno mohol byť o 15 minút kratší, ale skvele graduje, i keď v podstate dvakrát a aj pokiaľ vás Žalujem! príliš neosloví, určite vo Vás niečo hodnotné zanechá. Aj keď to bude iba frustrácia z toho, že cesta k elementárnej spravodlivosti je tak tŕnistá, že sa počas nej nielen celý dopicháte, ale že sa to stane hneď viackrát. (16.03.2023)

Předně: zoufale mi chyběla hudba. Desplatův štěk v závěru a jeden kankán to opravdu nevytrhli. Pokud by snímek provázela kvalitní hudba, měl by mnohem lepší spád a jiskru, čili tento tah Polanského za originální nepokládám. Jinak se jedná o výborně natočený, pravdivý, doslova šokující příběh, který mě zaujal celý. Dost pasáží mě vytáčelo až hrůza a vstoupit po tom všem zpět do armády, to snad nezasluhuje obdiv, nýbrž svěrací kazajku. Obsazení výborné- Dujardin je rolls royce a Garella vidím vždycky ráda, výprava, kamera, špionáže, intriky, justiční omyl, antisemitismus, neúcta k člověku, k dílu, ke spravedlnosti, proti tomu smysl pro čest a pravdu, vše pečlivě naváženo a postupně přidáváno do bublajícího kotle se zkostnatělou justicí, zaprděnou armádou, prospěchářstvím, odstraňováním nepohodlných, okořeněno jediným osobním setkáním pachuti všelijaké a přisoleno Zolovým fenomenálním novinovým článkem Žaluji!. Polanski si tímto kusem ostudu jistě neuřízl, ale maličko tomu chybělo a mohli jsme se tady rozplývat nad peckovním filmem. (28.04.2020)

Samotný námět Dreyfusovy aféry by se dal určitě uchopit různými směry. V Polanského nejnovějším snímku jsem vnímal nejednou mnohem více politiky, justice a kriminalistiky, než toho silného lidského příběhu neprávem odsouzeného jedince, přesto jsem vnímal strhující film. Film Žaluji! se zabývá případem Dreyfusovy aféry do vyčerpávějící hloubky, nabízí až fascinující množství informací včetně zákulisních detailů, přesto si úspěšně po celý čas udržel nejen napětí, ale i mou plnou pozornost. Polanski si dokázal nejen pohlídat svižný střih, ale taky velmi dobře zvolil směr vyprávění, které zde začíná přímo Dreyffusovým odsouzením. Zatímco s postavou Dreyfuse se setkáváme spíše sporadicky a celistvý obraz o jeho aféře si vytváříme až postupně, do centra pozornosti se od počátku dostává postava velitele Picquarta a jeho boj za spravedlnost. Musím říct, že zejména druhá polovina snímku toho na poměrně malém místě dokázala přinést hodně i k zamýšlení, ať už šlo velmi kritické vykřeslení armády (zejména odporný postoj majora Lautha, který fanaticky slouží svým povinnostem a morální otázky viny či života lidí mu při tom zůstavají úplně lhostejné) či dilematická otázka pro Dreyfusse, do jaké míry má cenu přijmout milost i bez oproštění falešného obvinění. Celkově nádherná filmařina „ze staré školy“ v nové filmu, hutném obsahově, formálně i svým nadčasovým přesahem. K dokonalému zážitku jsem snad jen občas postrádal trochu výraznější hudbu. 85% (20.11.2020)

Waw! Rozbeh síce taký vlažný a trochu človek tápal, kto hrá v tom celom akú rolu, ale napokon musím uznať, že to bolo nad moje očakávania. Dreyfusova aféra spôsobila vo Francúzsku poriadne vášne a z prvotne "nevinnej" degradácie vznikol škandál obrovských rozmerov. Niektoré pasáže síce trochu zaváňali lyrizmom, ale celkový efekt sa mi skutočne veľmi páčil. Vynikajúca výprava, kostýmy a celkovo atmosféra konca 19.storočia. Trochu mi v tom celom chýbal aj ten pohľad na druhú stranu planéty, ako sa s touto situáciu vyrovnáva samotný Alfred na Diabolskom ostrove. Mohla by to byť zaujímavá dvojexpozícia :) Každopádne, veľmi solídne! (28.04.2020)

Kdyby tenhle film vznikl před nějakými čtyřiceti padesáti lety, pravděpodobně by v něm hlavní roli hrál Alain Delon a dnes by z něj byla naprostá klasika. Při pohledu na Polanskiho precizně odvednou práci, která se od současné filmařiny tolik odlišuje (dějově pomalé první polovině udávají tempo hlavně propracované dialogy, druhá polovina graduje díky časovým skokům od důležitých momentů k ještě důležitějším a také díky Desplatově hudbě), není vůbec těžké si to představit. Žaluji! je výborné konverzační drama s vynikajícím Jeanem Dujardinem a jakkoliv se tváří nezúčastněně, nabízí spoustu zapamatovatelných momentů (úplně úžasné jsou třeba stupňující se konflikty Picquarta a a Henryho, které začínají u jednoho stolu a vrcholí soubojem) a hlavně dobré poselství o povinnosti cesty za pravdou, které si divák odnese. (14.04.2021)