Poslední výkřik

Byl jsem zvědavý jestli je to opravdu taková blbost jak tady každý píše a hodnotí odpadem proto jsem si film pustil. A já nevím proč, ale po zhlédnutí se mi nejenže nechtěl dát odpad, ale ani mi film nepřišel nějak otřesný. Určitě to není žádné veledílo, ale já se přesto pobavil. Jasně, že mi toho na filmu dost vadilo, ale dokázal jsem to přejít a ani nevím proč asi kvůli té nesnášenlivosti tohohle snímku. Dam 3* a nebudu jich litovat. 50% (11.05.2013)

Debilnost tohohle projektu se dá krásně ilustrovat na zvolené hudbě. Ten rádoby děsivý motiv, ozývající se snad co dvě minuty, je dejme tomu ještě v pořádku. Ve zbytku stopáže Kučera ukázal, že nemá absolutně žádný cit a soudnost. Pustit k pátrání po vrahovi barokní kánon, hodící se spíš k nějaké milostné scéně, by mohlo vyznít jako cynická parodie, ale tomu by musela předcházet pečlivě vypointovaný děj a předen připravená atmosféra. Takhle bohužel. Závěrečná písnička, vypůjčená zřejmě z nějaké letní komedie o zamilovaných středoškolácích, už je úplně mimo. Film jsem si pustil kvůli Petře Horváthové, kterou jsem týden předtím viděl v hospodě v jakési televizní soutěži. Nebýt jejího výstupu v mokrém tričku, který považuji za nepřiznaný vrchol filmu, tak by šlo o plýtvání časem. Protože jak ona, tak všichni ostatní zahráli jako tragická kopyta. (12.06.2014)

Je pravdou, že jsem vydržel jen zhruba první půlhodinu, ovšem ani v nejmenším nepochybuji o tom, že zbytek filmu by můj názor a hodnocení nezměnil. Je fakt, že film občas svou amatérskostí pobaví, ale po většinu času jde o příšernou nudu, u níž se zkrátka nejde po celou dobu bavit jen a pouze úděsnými postsynchrony, absurdními replikami, děsivými (ne)hereckými výkony, totální nelogičností a filmovými chybami (woodyho příměr k Tommy Wisseauovi je zcela na místě). Ani nemám chuť rozebírat, co všechno ve filmu za tu půlhodinu nedávalo smysl, stačí mrknout k Fukovi, ten to popsal velmi vtipně a trefně, já bych jen musel papouškovat. Jinak jsem přemýšlel, že bych dal aspoň jednu hvězdu za to, že hlavní hrdinka četla v jedné scéně Tvář toho druhého od Abeho (to pro mě bylo naprostým překvapením), ale… ne. Má oblíbená kniha si nezaslouží být čtena v tak řídkém sranci, jakým právě Poslední výkřik je. A vůbec, má cenu ještě něco dodávat k filmu, kde se na jednom place sejde Šmajda, Bartošová a stávkující dýdžej Štěpán Turek, který se ve filmu objeví nejen jako zmrzlinář, ale i v kůži Olivie? (03.08.2013)

Jednoho sychravého, ponurého večera si bratři Kačerovi koupili digitální kameru a spáchali Poslední výstřik, vedle kterého vám bude Bastardí trilogie pana Magnuska připadat jako Pán prstenů. Negramotný scénárista, slepý kameraman, jednoruký střihač a hluchoněmý dirigent spojili své síly, umy a talenty a mě nezbylo, než tleskat nad hlavou, když konečně přišly závěrečné titulky. A to se ještě dá čekat, že se Kačerovci zase brzy rozhodnou šířit radost. Hlavní motivací, proč si toto dílo vychutnat, pro mě samozřejmě byla přítomnost paní Ivety. Jako ve snách jsem několik měsíců brouzdal po internetech, až se mi konečně podařilo dosáhnout očekávaného cíle a film podloudně a nezákonně získat. Chvíli jsem byl vzhledem k hnusné kvalitě obrázků rozzlobený, že jsem v návalu stařecké demence stáhl nějaký zasraný kinorip, ale nebyl to kinorip. Nicméně z uměleckého výronu slavné pěnice musel být rozčarovaný i hrábě Martucci, který chtěl jistě při té úvodní pětiminutovce onanovat a vzpomínat na dny a noci plné nepřetržitého, nespoutaného sexu. (05.05.2013)

Uběhli tři roky od chvíle kdy se bratři Kučerové poprvé zapsali do povědomí českého diváka slasherem Čepel smrti . Ten však zcela jistě nenaplnil jejich očekávání, protože diváci jej moc kladně nepřijali, ba spíše „rozcupovali“ na kousky. Ani já sám jsem z něj nebyl zrovna „odvařený“ nicméně jsem začínajícím tvůrcům dal šanci a hodnotil jejich prvotinu průměrným hodnocením. A to i přes řadu nedostatků, které jejich snímek měl. Takže jsem chvíli otálel, než jsem si pustil jejich nejnovější kousek. No a popravdě se toho moc nezměnilo. Bohužel i zde lze nalézt v chabém scénáři dost nelogičností a slabých míst. Nicméně mi to ani tentokrát nepřišlo jako odpadní záležitost, tak jak jej označují mnozí přede mnou. V první řadě bych pochválil hudební vložku pod taktovkou Karla Antonína, která patřila k tomu nejlepšímu, co mi Poslední výkřik nabídl. Hned v závěsu za ním byla účast mé oblíbenkyně Ireny Máchové. Která ostatní herce (snad vyjma Morávkové) o třídu převyšovala. Bohužel ani její snaha nedokázala vyždímat z poněkud chaotického scénáře víc. Na rozdíl od ostatních jsem si tu „pětiminutovku“ Bartošové a Šmajdy docela užil, protože jsem čekal mnohem větší průser. Oba v rámci svých velice omezených „možností“ předvedli svá maxima. Možná mne budou někteří považovat za blázna (magora, nebo já nevím…), vzhledem k mému hororovému postoji a kritice ostatních filmů, ale já budu opět hodnotit čistým průměrem. Většina lidí jen dokáže kritizovat jak je všechno na hovno, ale chtěl bych vidět je na režisérském křesle, jak by si s tím poradili lépe. Tohle je ovšem má poslední rada pro Kučerovic kluky, aby příště pořádně zamakali a hlavně vybrousili všechny nedostatky, kterých mají jejich filmy celou hromadu. Příště už totiž tak milosrdný nebudu.50% (25.03.2013)