The Green Inferno

Totální propal, dementní premisou počínaje, zbytečným CGI jaguárem konče. Eli Roth evidentně neumí skoro vůbec pracovat s napětím a proto každou aspoň trochu vypjatou scénu zaplácává teenagerovským poloretardovaným humorem, kterému by se mohl smát jen někdo, kdo podstoupil domácí lobotomii. Někde jsem četl, že se má Rothovi dát kredit za znovuoživení kanibalského subžánru. To by ho ale nesměl znásilnit a pomočit. Žádný odkaz v podobě hnusu, špíny a bahna se tady naleznout nedá. A ty dvě krvavější scény (které stejně kvůli jejich grotesknosti nebo kontextu nefungují) to fakt nezachrání. (19.10.2015)

Posledných 30 rokov sme tu poriadne žiadnu kanibalovku z džungle nemali a Roth sa chcel súčasnému divákovi predviesť. Prvá polka filmu slušne odsýpa, hoci sledujeme skupinu nezaujímavých ľudí hovoriacich do vetra a snažiacich sa o nedosiahnuteľné. Proste bla bla bla a šup ho teleportom do klietky kanibalov, kde sa dejú divné veci. Scénami či už s pipinkou, ktorá si dlhšie nedala Activiu alebo so zhulenými kanibalmi Roth strieľa do prázdna. Pribúdajúcimi minútami sa film stáva paradoxne nezaujímavejším a stráca na intenzite. Atmosféra krásnej džungle a škaredých domorodcov bola výborná, škoda že sa z nej nečerpalo viac. Neznáma Lorenza Izzo hrala o život a hlavne vďaka nej 2/3*. (25.08.2016)

Po nulových očakávaniach a potom čo Green Inferno nikto nechcel dva roky pustiť do sveta nakoniec príjemné prekvapenie. Aj keď „príjemné“ nie je pri kanibalskom horore kde sa ľudia porciujú zaživa asi to najvhodnejšie označenie. Každopádne skutočný kanibalský horor z džungle tu nebol už dobrých tridsať rokov, takže minimálne v tomto pôsobí oproti hororovej konkurencii Green Inferno ako malé osvieženie. A keďže kanibalské kúsky patrili vždy výhradne k tej Béčkovej tvorbe, tak ani Green Inferno sa nesnaží o nič iné a táto látka je pre Rothovú zakaždým zámerne Béčkovú réžiu priam vhodná. O príbeh, postavy, dialógy tu skutočne nejde ani omylom. Green Inferno sa snaží sprostredkovať čo najintenzívnejší gore zážitok a minimálne od skvele natočeného pádu lietadla je to veľmi slušná krvavá jazda pralesom s pár znepokojivými gore scénami (prvé porcovanie tučného černocha), vynikajúcimi maskami domorodcov ktoré tomu celému dodávajú na autenticite, s poriadnou dávkou adrenalínu, vo vyváženom tempe a ani raz sa to nesnaží hrať na nič viac než priznaný „brak“. Eli Roth bol pre takúto látku tá najsprávnejšia, ale zároveň aj najhoršia voľba. Nikto iný by z točenia podobného Béčka asi podobnú radosť nemal, no zároveň sa Green Inferno nemôže zbaviť množstva režisérových neduhov, ktoré celý ten gore zážitok neuveriteľne narúšajú. Keby len Eli z tých postáv zase raz zámerne nerobil totálnych idiotov a nesnažil sa tu zahrnúť nasilu humorné scénky (masturbácia na uvoľnenie napätia, hnačka v klietke, zhulení domorodci ...), ktoré však namiesto toho aby boli vtipné sú neuveriteľne trápne bol by som z Green Inferna aj zľahka nadšený. Takto však po pôvodne očakávanom odpade iba fajn krvavé guilty pleasure. Síce asi najlepší horor Eliho Rotha, no vzhľadom na konkurenciu typu Hostel alebo nedávny Knock Knock to veľmi o ničom nevypovedá. CELKOVO: 3* (6/10) (23.10.2015)

Mám rád staré kanibalské filmy a přestože nepovažuji Eliho Rotha za nějak skvělého režiséra, docela jsem se na tento film i těšil. No a vyplatilo se? Popravdě jsem z tohoto kousku dost v rozpacích, protože jsem očekával něco jiného, než se mi nakonec dostalo. Zvláště pak režisérův přístup byl dost zvláštní a narazil jsem tu na několik věcí, které se mi vůbec nelíbily. Hlavně první polovina filmu mi lezla vyloženě na nervy a dost jsem se u ní nudil. Zdlouhavé dialogy o ničem a rádoby vtipný humor – přesně tohle u hororových filmů moc nemusím. Navíc mi taky přišlo, že Eli snad ani nevěděl, co chce vlastně točit. Parodii na kanibalské filmy, nebo jejich dosti odlehčenou formu…To ví asi jen on sám, ale já moc spokojený nebyl. Teprve druhá polovina sebou přinesla i toužebně očekávané násilí, ale i to zde bylo dost „přízemní“. Žádné masakry zvířat, jen jedno povedené rozčtvrcení těla a propíchnutí větví při pádu letadla – to je sakra málo. Navíc mi většina postav byla krajně nesympatická, takže jejich postupná eliminace mi přišla víc než vhod. Jediným štěstím bylo, že se tu a tam přece jenom vyskytla docela povedená atmosféra, jinak bych Green Inferno odstřelil rovnou do odpadu. Když už nic jiného, tak Lorenza Izzo je kus pěkné ženské a ani se nedivím, že jejímu kouzlu propadl sám Eli Roth a posléze si jí vzal v reálu za manželku. 40% (23.07.2017)

Jo, hlavní je maso pořádně nasolit a okořenit! :-) --- Poslední ryze kanibal film jsem viděl kdysi v osmdesátých letech. Bylo to něco z té série italských kanibal filmů od Amazonie a po pravdě děj si již nepamatuji. Samozřejmě tehdy jsem byl z toho paf, obzvláště když se tuším o filmu říkalo, že je to nalezený videozáznam nějaké výpravy, která zmizela v džungli. Kameru s natočeným filmem prý našla až další expedice a domorodci ji nezničili, protože se jí báli... Tím, že si člověk nebyl jist, že to teba nakonec bylo doopravdy získal film další rozměr. Pak přišla dlouhá série zombie filmů a hladoví zombíci mají jaksi v popisu práce žrát a napad vše živé kolem sebe. To je ale jiný žánr. Až nyní jsem se zase setkal s klasickým kanibal filmem. Vlastně vyjma jednoho australského snímku a partě uprchlých trestanců z jedné z britských nápravných kolonií... Mně tyhle filmy baví. Jednak je tam většinou nádherná příroda a pak ten strach o svojí pannenku a ledvinky :-))) Zelené inferno toto nabízí plnou měrou. Občas se sice hrdinové chovali podivně a někdy si scénář mohl odpustit ty laciné scénky (např. levhart, píšťalka atd..) , jindy ale zase překvapil celkem promyšleným dějem a zápletkou. Domorodý kmen byl super, nejvíce u mně budoval ten ,,pán se žlutým obličejem'' ! Jen by mne zajímalo zda domorodci věděli v čem hrají! Filmem sie lehce mihne i Richard Burgi, na kterého si možná někdo vzpomene z céčkového TV seroše Ochránce. Po pravdě, bylo to spíše na 3,5 hvězdy. Ale za tu radost zase z něčeho svěžího a i napětí zaokrouhluji nahoru. 4 zámky k řetězu. * * * * (20.02.2016)