Room 237
Room 237
Obsahy(1)
Snímek Osvícení Stanleyho Kubricka bezesporu patří mezi nejkultovnější díla světové kinematografie. Ani jeho nejzarytější fanoušky by však nenapadlo, kolik skrytých významů, symbolů a metafor se v něm může skrývat. Americký dokumentarista Rodney Ascher byl snímkem fascinován od dětských let, a tak se ho rozhodl s pomocí pěti na slovo vzatých „kubrickologů“ podrobit důkladné analýze. V podobně uhrančivé atmosféře, jakou je Osvícení prostoupeno, nabízí divákům prostřednictvím ukázek z filmu a odvážných hypotéz zajímavé teorie o jeho souvislostech s dílem slavného teoretika médií Marshalla McLuhana či o odkazech na těžký úděl amerických indiánů, druhou světovou válku, holocaust nebo Jungovu teorii synchronicity. Těžko říci, ke které ze zmíněných teorií by se přiklonil samotný tvůrce filmu, určitě by ale měl radost, že jeho snímek dokáže po 32 letech od svého vzniku vzbuzovat tolik vášnivých debat. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Některé postřehy zajímavé, (vlastně si vybavuju jen jeden - to, jak Shining odkazuje na Indiány) ostatní povětšinou naprosto idiotské. Mezi ty patří třeba počítání aut na parkovišti nebo Kubrickova tvář v mracích. Některé myšlenky vyvolají leda pobavený úsměv, například paní, která se domnívá, že v kanceláři Stuarta Ullmana nemůže být okno, protože to prostorově nevychází, tzn. za oknem by měl být další interiér, ale zároveň přiznává, že své plánky nekreslila dle měříka. Nebo chlápek, který říká: "Netvrdím, že jsme nepřistáli na Měsíci, ale záběry z mise Apollo 11 jsou fake." Takže jsme tam přistáli, ale záběry bylo potřeba zfalšovat? :D Fůra detailů, kterým se jednotliví "experti" v tomto filmu věnují, jsou sice zajímavé, ale to je právě tak všechno. Zajímavé zajímavosti bez jakékoliv relevance a skutečné hodnoty. ()
Ohromující smršť milionů detailů, jež jen ti nejpozornější diváci mohou najít v Kubrickově Shiningu a dalších snímcích, postřehy z jeho života, svět za jedním z nejslavnějších příběhů. Mnohé postřehy nadchnou, zaujmou, pobaví...a tisíce dalších přinesou představu, že někteří lidé a kritici by mohli svůj život zasvětit užitečnější zábavě a důležitějším blábolům... ()
Vůbec nejde o to, nakolik přitažené za vlasy a pře-analyzované jsou teorie nabídnuté ve filmu, ale fakt, že všech osm hovořících lidí ve filmu vnímalo každý postřeh po svém a trochu jinak. To teprve ukazuje hloubku a genialitu Osvícení. Pěkná pocta. Recenze zde 80% (KVIFF 2012) ()
Heleďte, já mám dumání o nesmrtelnosti filmového chrousta vážně v oblibě a s desítkami způsobů, jak vnímat Osvícení, jsem povšechně obeznámená, ale sorry, tohle je otravně namluvená, zhulenecky působící a nelogicky sestříhaná sbírka nesystematických, kavárenských a nepromyšlených dojmů mnohdy přejatých odjinud, která nemá úroveň ani průměrného DVD komentáře a chvílemi vůbec nesouvisí s obrazem – trochu ironické vzhledem k tomu, že se rozebírá dílo režiséra, který se vyjadřoval hlavně vizuálně. Právě kvůli nesystematičnosti a nespojitosti postřehů nelze brát předkládané interpretace vycházející z naprostých maličkostí příliš vážně (Kubrickův ksicht v mracích?! Dafuq?!) – což je upřímně řečeno poněkud bizarní, jelikož například myšlenka, že Osvícení pojednává na určité rovině o genocidě amerických Indiánů, je dnes vcelku obecně přijímanou teorií. Letmým nadhazováním odlišných povrchních interpretací navíc dochází k nezamýšlenému efektu, a sice naprosté odtrženosti od výchozího materiálu a klasickému diváckému dojmu „tamten si řekne, že je to o genocidě, tamten zas, že o holocaustu, další to chápe jako důkaz, že jsme nepřistáli na měsíci, každej v tom holt vidí, co chce“ – nelze tudíž než učinit lidový závěr, že kdo se film snaží vnímat trochu do hloubky, je pompézní, okázalý debil. O mizerné technické úrovni poznamenané krokováním, koktáním, nepřipraveností a nutností uklidňovat děcka řvoucí v pozadí ani nemluvě (ne, nedělám si srandu). Pro na první pohled za vlasy přitažené a zároveň fascinující, pečlivým studiem podložené, obohacující a přesvědčivě znějící rozbory tedy doporučuju jít radši za Robem Agerem na Collative Learning . ()
Mám rád videoanalýzy, zvlášť Kubrickových filmů. A zvlášť Osvícení, které jako by už od svého vzniku bylo otevřené jakýmkoliv výkladům. Tento kousek je ale na úrovni (a to přinejlepším) těch horších youtube videí. Dva tři postřehy na hodinu a půl, zbytek povrchní nic a dávno známé skutečnosti, nebo úplné nesmysly - to mi rozhodně nestačí. Vyšinutý vypravěč tvrdící, že tenhle mrak má tvar Kubrickovy hlavy, spíš celý princip filmové analýzy nevědomky zesměšňuje. Jde o nezáměrné shození analyzování filmů. ()
Galerie (14)
Photo © Rapid Eye Movies
Zajímavosti (2)
- Režisér Rodney Ascher vyzpovídal sedm "kubrickologů", z nichž pět rozhovorů bylo ve filmu použito, a přečetl práce dalších dvanácti nadšenců. Sám tvrdil, že ačkoli byla většina tvrzení jednodušše směšná, na snímek se začal dívat poté odlišně. Jakožto učitele filmového střihu ho kupříkladu překvapilo, jaké chyby v návaznosti scén si v Osvícení (1980) Kubrick neohlídal. (Brousitch)
Reklama