Zločiny a poklesky

Scénář: Woody Allen .. God is a luxury I cannot afford. Tentokrát mě Allen mírně zklamal a zároveň dostal do rozpaků. Jistě, film má výborné morální/filozofické myšlenky, které jsou podány místy skutečně originálně a poutavě, jenže jelikož jsem film viděl až nyní (2007), hodně mi připomněl nevýrazný Match Point resp. vážná linie mi přišla jako její dřívější variace z New Yorku. V tomhle stínu (Match Point považuji pouze za průměrný film) jsem neměl moc nad čím jásat ani nyní. Ještě že na Crimes and Misdemeanors zbyl i nějaký ten pověstný humor, protože thrillerová linie podáním dech nebere. Kdyby už tehdy Allen vynechal komediální polohu, kde sám typicky září po boku typicky zábavného Alan Aldy, měl bych stejně „špatný“ pocit, jako u pozdějšího Mače. 70%. (24.10.2007)

Woody rozhodně patří k tvůrcům, o nichž se často nadneseně tvrdí, že točí "stále tentýž film". Aktuálně prožívané problémy i zážitky z dětství, niterně prožívané otázky ohledně náboženské víry i lidské sexuality, vlastní neurózy a pocity méněcennosti i břitká kritika společnosti (Alda hraje svého bohatého blba naprosto geniálně a přitom se až zdá, že hraje sám sebe) to všechno je pokaždé znovu a jinak smícháno do nesmírně silného a kupodivu i velmi originálního mixu, který přemýšlivého a citlivého pozorovatele nepochybně nemůže nechat chladným... Kdokoli jiný by se při tomhle způsobu práce vyčerpal během dvou tří filmů, Alen nikoli. Podobně silných, niterných, intenzivních filmů natočil desítky. Přitom jen tenhle jediný film nabízí tolik různých pozoruhodných témat, které se tu přitom jen tak lehce mihnou. Ostatně, zmíněnou tvůrčí potenci dokládá paradoxně i Match Point. To totiž není vykrádačka téhož... To je komplementární výklad, jiný stejný příběh, další varianta, která dopovídá to, co se tady naťuklo a navrch nabízí zcela jiné rozuzlení... Neuvěřitelné... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Exkvizitor, Matty, Cival, novoten (13.05.2011)

Doktor a Dokumentarista, tak tí dvaja sa síce stretnú zoči-voči, ale iba na malý okamih, takmer na konci ďalšieho dobrého filmu Woodyho Allena, ktorý stíha tri veci naraz, a to hrať, režírovať i písať, už len produkovať, a bol by za vodou ? Máloktorý snímok od neho ma veľmi N-A-D-C-H-N-E, i keď dobre viem, že by taký byť teoreticky mohol, pretože som ešte nevyčerpal všetky jeho zárezy do režisérskeho remesla. Akurát o ňom čítam zaujímavý rozbor, knihu, ktorá má čosi do seba, čiže povedal by som, že ako budem i naďalej hltať jeden riadok za druhým, tak sa postupne prepracujem k určitým snímkom, ktoré ma napríklad ohúria. Všímam si, že v jeho spoločnosti excelujú rôzni, výborní herci, taká Mia Farrow sa vyskytovala častejšie na striebornom plátne, ako Diane Keaton, no tentokrát ju trochu zatienil šibalský Martin Landau so špinavými úmyslami na „dokonalú vraždu” , ktorú aj zostroja takmer do najmenších detailov. WOODY je sám o sebe - REKORDMAN, ktorý nemá konkurenciu. Obdivujem ho ! Je extrémne kreatívny, aj keď sa z časti už prehráva, opakuje sa, ale ja mu to prepáčim ! (27.05.2018)

Allen bývá ve svých komediích roztomile starosvětský; je to takový ten princip, že když je někdo zavražděn, na konci filmu vstane a zjistíme, že byl celou dobu jen omráčený... Ale jak vidno, i takový pohodář jako Woody musí občas upustit temné vody. A tak jsou Zločiny a poklesky podivně temným příspěvkem do Allenovy filmografie, následujícím v řadě dramatů Jiná žena a Září. Dojde tu k opravdové vraždě, zlo není potrestáno, láska nevyhrává, naděje není, filosofové páchají nečekané sebevraždy a lidé na sebe při sexu vykonávají velkou potřebu... Je vidět, že psychicky na tom v tomto období režisér nebyl nejlépe. Já dávám čtyři hvězdičky, protože mám radši, když se na temné lidské stránky dívá s humorem. Tento film je na mě možná až příliš zatěžkaný. Nicméně je výborný a pokud nebudu hodnotit subjektivně, ale pokusím se o objektivitu, jedná se o jeden z myšlenkově nejhlubších, a tedy i nejlepších Allenových filmů. (25.11.2012)

Jeden z nejsilnějších filmů o světle a tmě, o metafyzické polaritě, kterou ve snímku ustavičně zpřítomňují motivy spojené s nemocemi a léčbou zraku. Zdánlivě prosté psychologické drama soustředěně obhlíží gordický uzel rozmanitých vztahů mezi různě osamocenými bytostmi v moderním západním světě a váží jejich duše. Zdánlivý klid, jímž snímek vrcholí – rozvod neplodného a ustrnulého manželství, ukonejšení viny na vraždě, zpronevěření se svému poslání a ženství – je tou nejhlučnější tmou, do níž lidstvo padá. Jak je slepota pokorného rabína, jehož krásný tanec s provdanou tanec víří naději budoucího lepšího života, žel nepravděpodobného lidského štěstí, je proti ní vidomá! Závěrečný dialog smutného režiséra, který hledá v přítomnosti odlesky svých jinošských snů, měšťanskou optikou uhlazené v sentimentální nostalgii, a muže, který se považoval za Boha, ale nedohlédl konce jediného svého hříšku, natož pak své smrtelné viny, ovšem naznačuje, že spása je nablízku i pro ty, kteří se po většinu svého života proháněli jako hlubinně melancholické myšky v kolech v neviditelných klecích. Stačí jen posvítit si skomírajícím plamínkem v hlubinách našich srdcí, těch nespolehlivých dušičkových petrolejek. (16.04.2017)