Zločiny a poklesky

Ďalší, v poradí už 16. film Woodyho Allena som si užil. Nie síce ako kultúrny a emocionálny zážitok, skôr tak, ako sa užívajú predpísané lieky. Ničím ma neprekvapil, nenadchol, ani nesklamal. Poslušne som si ho pozrel, z času na čas sa mi niektorá epizóda aj páčila, epizódy v ktorých Woody predvádza svoju jednorozmerovú postavu som pretrpel, potom film skončil, dal som mu tri hviezdičky a jediné, čo ma v tej chvíli tešilo bolo, že klesol počet jeho filmov, ktoré by som mal ešte vidieť, aby som bol v obraze, ak sa dostanem do debaty s jeho fanúšikmi a/alebo filmovými snobmi. (03.02.2015)

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí. (22.10.2016)

Na zadek nepadnu, ale jinak byl tenhle Woody docela dobrý. V postavách se dalo jakž takž vyznat a setkání Landaua (viděli jste s ním původní seriál Mission Impossible?), Aldy, Orbacha a samozřejmě Allena, co víc si přát. Woody se nebál používat silnější hudební motivy v okamžicích, kdy to nebylo úplně potřeba. Jako typického loosera, kterého ztvárnil nesčetněkrát (ale někdy je jako neurotik až mírně otravný, tentokrát ne), ho můžete mít s klidem rádi. (08.09.2013)

Takové konce najdete v Hollywoodu, tohle je život. Hodnocení je spíš 85%, což by u jakéhokoli jiného režiséra znamenalo pamětihodné dílo, ale ve sbríce Allenových geniálních skvostů se Crimes and Misdemeanors bohužel lehce ztratí a to z jediného důvodu. Tentokrát se totiž trochu nešťastně rozhodl rozdělit vážnou a odlehčenou náladu do dvou lehkým vláknem propojených příběhů, kde ten humorný s klasickou Woodyho neuroticko-zamilovanou polohou sedí, kromě něj zde udává tempo klasická osudová žena, díky roku vzniku 1989 samozřejmě v podání Mii Farrow, a při první společné spolupráci také krásně rozšafný Alan Alda. Problémem tak zůstává vážná poloha, kde se pan režisér nečekaně seknul při výběru herce pro hlavní roli - Martin Landau je dobrý herec, ale tady mě těžce zklamal, protože přehrává a pokouší se až příliš doslovně ukázat Judahovy emoce. Spíše mě překvapilo, jak moc byl můj milovaný Match Point vykrádačkou oné thrillerové části a přitom je natočený o tolik lépe a daleko naléhavěji a důrazněji vyzní. Zločiny a poklesky pak v tomhle ohledu příliš nefungují. (03.03.2007)

Tohle jsou takovy dva filmy v jednom. Je tu pribeh s Landauem, kterej se potrebuje zbavit svoji milenky. To je regulerni a diky ty myslence s vrazdou na Allena docela originalni drama. Pak tu je druha linie s Woodym a to je klasicka vztahova komedie/drama, ktera vicemene nicim neprekvapi. Jediny ozvlastneni tu je par flashbacku. No a tyhle dva pribehy se nijak nepropletaj, hrdinove jednoho nezasahujou do druhyho a potkaj se az uplne na konci v docela originalnim a nehappy-endovym zaveru. Nebejt ty druhy linie s Landauem, tak by Allen nenatocil nic zapamatovani hodneho, ale takle to dava docela zajimavej film se slusnou atmosferou, par dobrejma vtipkama a zajimavejma myslenkama. To navic s u Allenovo filmu tradicnima perfektnima hereckejma vykonama. Potesil me hlavne nafuka Alda a Huston v na sebe netypicky roli. (28.08.2008)