Krvavá volba

Sympatické je, že se nakonec vlastně nedovíme, co se v Jemenu odehrálo a co plukovník Childers viděl. Osvobozen je vlastně proto, že je hrdina atd., ne proto, že by byla prokázána jeho nevina. A tak přes závěr, kdy si všichni salutují vespolek, mám pocit, že Friedkin udělal na armádu trochu podraz a vyznění není rozhodně jednoznačné. Škoda jen, že to vše není oblečeno do filmařsky zajímavějšího kabátku (o logických lapsech jako že vojáci neviděli jestli na ně někdo střílí ani přes miřidla svých zbraní nemluvě). (05.11.2007)

Krvavá volba je americký film – hodně americký. Japonci (Češi, kdokoliv jiný) by ho natočit nemohli. Chyběl by v něm ten americký pohled na věc, který je zcela nezaměnitelný. Proto tentokrát toleruji tu obrovskou nálepku „Made in USA“. Prvních válečných 30 minut má svižné tempo a William Friedkin předvádí, že by mohl klidně zmáknout Black Hawk Down místo Ridleyho Scotta. Potom ovšem nastane v rámci děje nutný přelom do příliš poklidného vyšetřování. Napraví to až závěrečná půlhodinka, kde Friedkin nastolí řádné soudní drama, jehož nejvypjatější moment je skutečně brilantně natočen a hlavně svižně sestříhán. Musím přiznat, že ač se mi zdají americká soudní dramata téměř identická, tahle pře byla nejen zajímavá, ale i dokonce chvílemi napínavá. Zasloužili se o to také herecké výkony hlavních představitelů Samuela L. Jacksona a Tommy Lee Jonese, které ovšem suverénně převálcoval vedlejší Guy Pearce. Takže ačkoliv jsem milovník dramatických válečných akcí a první 30 minut jsem si výtečně užil, tak zbylá stopáž filmu nebyla vůbec k zahození. Myslím, že 4* si Krvavá volba s přimhouřením oka zaslouží. (06.04.2004)

Skvěle natočený vojenský thriller s vydatnou absencí amerického vlasteneckého brnkání na nervy ukazuje, jak osudné může být rozhodnutí ve vypjaté situaci, pokud si potřebuje krýt zadek stát a jeho posluhovači umístění nejvýše na výplatní listině. Rázem je zapomenuto poklepávání po rameni a potřásání rukou, obětní beránek je vybrán a vše, o čem kdy rozhodl a co vykonal, je obráceno proti němu. Nezbytný patos se vyskytne na konci, kdy bývalý nepřítel Cao vzdá po vojensku úctu Childersovi, ale nakonec, proč ne? Na mě to tedy zapůsobilo, stejně, jako brilantní herecké výkony S. L. Jacksona, T. L. Jonese a G. Pearceho. (18.02.2009)

Akcia nepatrí k hlavným kladom snímky, našťastie sa strieľa len v prvej polhodine. Následne zbrane utíchnu a prídu na rad pomerne zaujímavé témy na rozmýšľanie, plus prekvapivo málo plytké dialógy. Takisto jednanie postáv je pomerne vierohodné a ani ten Guy Pearce nehrá až takého kastráta, ako by sme doňho povedali. Nevraviac o tom, že starí drsní bardi Tommy Lee Jones a Samuel L. Jackson si padli do noty a herci z podporných rolí sa snažia. Vizuálna stránka nie je príliš nápaditá, vyzerá to nejeden raz ako televízny film. Ak budete čakať ďalšie scenáristické (Zelené) peklo, budete pomerne inteligentným a sympaticky staromódnym a komorným výsledkom príjemne prekvapení. (15.09.2007)

William Friedkin nakrútil podľa mňa iba jeden mimoriadny film - Francúzsku spojku. Napriek tomu aj filmy, ktoré som hodnotil ako mierne nadpriemerné môžu byť a často aj sú zaujímavé. Svojim námetom, nejednoznačnosťou postoja diváka k problematike filmu a ďalšími kritériami. To je aj prípad Krvavej voľby. Je typické, že slušní, bohabojní, bohatí a vplyvní ľudia posielajú do čudných vojen za čudné záujmy ľudí, ktorým vtĺkajú do hlavy, že bojovať kdekoľvek a s kýmkoľvek je ich najvyššia a vlastenecká povinnosť. Väčšina bojovníkov im uverí a správajú sa tak, ako sa to od nich očakáva. Niekedy sa však niečo zomelie inak, než aký bol predpoklad. A potom znova nastupujú tí slušní, bohabojní atď, aby potrestali tých, ktorí plnili ich priania. Takto to funguje veky a väčšina ľudí v tom nevidí nič zvrhlé. I keď podobne zvrhlé je aj prostredníctvom filmu presviedčať divákov, že spravodlivosť v USA vždy zvíťazí. (19.11.2020)