Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (160)

tahit 

všechny recenze uživatele

Co vlastně tento remake přinesl nového, a proč ho točily, když originál byl úspěšný? Je nutno říci, že novější pojetí má předně výraznější exteriéry, akčnější scénář a zajímavější herecké obsazení. Tudíž vzhledem k těmto kvalitám vyniká film více ve výstavbě dějové dramatičnosti. Sice nejde o kdovíjaký umělecký zážitek, ale jednoduše řečeno, adrenalinová jízda v autech je zážitek, na který nezapomenete. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Dějová linie jakoby se pohybovala v kruhu ... to byla první myšlenka, která mě napadla hned po závěrečných titulcích. Ne že by nepřistupovala k tématu dostatečně zodpovědně, ale k jádru věci se propracovává snad až příliš velkou oklikou. Patrně chce ukázat tvůrčí a inovativní přístup, jenomže příběh tím jaksi ztrácí na intenzitě i na soudržnosti ... postupně se drolí na jednotlivé scény - a pohromadě ho nedokáže udržet žádné množství krve, potu či bláta ... ať už je smícháte v jakémkoli poměru. Neboť jsou pouhými REKVIZITAMI ... nic víc neznamenají. A na rekvizitách se nedá vystavět žádný opravdu dobrý příběh. P.S.: 1) Ona Bohem zapomenutá destinace ani vzdáleně nepřipomínala poslední útočiště, ale ... víte ... nemůžete vynášet soudy na základě prvního - ani druhého pohledu. V každém případě svedla dohromady životní ztroskotance, kteří by se jinak mohli potkat leda tak v pekle. Neboť Ďábel nikdy nespí. Přepečlivě dohlíží na VŠECHNA místa na Zemi - každou hodinu ... každou minutu ... každou vteřinu; 2) "Mzda strachu" z roku 1953 je nejméně o třídu výš ... popravdě: Teď, když můžu srovnávat - možná by si zasloužila i poslední, pátou *. ()

Reklama

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Opětovné shlédnutí tohoto filmu i originálu hned po sobě pro mě ukázal, že tento film na originál nemá. Je to dobrý film, ale ne víc. Strach/napětí jen v minimálních případech je to pravý ořechový, protože příběh nezraje (není tak dobře promyšlený), ale vypadá spíš na sled krátkých skečů. Pochválit můžu jen Bruna Cremera, který jasně převýšil ne jen ostatní herce ale komplet celý film. 3,5/5 ()

Cedr 

všechny recenze uživatele

Co dodat ke komentáři samotného režiséra: "No matter how much you struggle, you get blown up. [...] It's about revenge, vengeance, betrayal – this is how I feel about life.... life is filled with betrayal... false promises... fate is waiting around the corner to kick you in the ass." Nečekaně svižné tempo, syrová atmosféra, skvělé výkony, neokoukané lokace a luxusní režie. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Film na němž vyhořela slibně rozjetá kariéra režiséra, který se do té doby počítal ke stejné lize nové hollywoodské krve jako Scorsese, Coppola, De Palma nebo Spielberg. Jak známo, Friedkin měl tehdy na kontě dva majstrštyky: Francouzskou spojku a The Exorcist. Díky nim byl považován bezmála za génia, a čekalo se s jakou peckou přijde teď. A on si vybral klasický francouzský snímek, který se rozhodl předělat ve svém typickém stylu. Celému projektu hodně věřil, a dal do něj dle vlastních slov všechno. A ono to nevyšlo. Film propadl u diváků i kritiky. Možná tehdy byli lidi na remaky citlivější než jsou teď, ale pokud bychom měli hledat ve filmové historii předělávky, které stojí za to, Friedkinova Mzda strachu by si zasloužila být v tomhle žebříčku na předních místech. Děj původního filmu je zde rozvinut o to, co v originále zůstává tajemstvím – tedy JAK se hlavní hrdinové ocitli tam, kde teď jsou, a co tomu všemu předcházelo. Snímek je natočen jako typická 70’s záležitost, a myslím, že fanoušci Francouzské spojky musí být spokojeni. U příznivců originálu je výsledný dojem už mnohem spornější... Zbytek je historie: Talentovaného režiséra neúspěch psychicky zcela zlomil. Hollywood přestal věřit ve Friedkina a Friedkin sám v sebe. Dá se říci, že už se z šoku způsobeného jednoznačným odmítnutím na všech frontách (s vyjímkou některých socialistických zemí, kam byl film následně levně prodáván) nikdy doopravdy nevzpamatoval. Proto je Sorcerer dnes tak zajímavý. Nabízí filmovému fanouškovi nejen možnost s odstupem posoudit, zda bylo dobové přijetí snímku spravedlivé, ale také se poučit, jak vrtkavou záležitostí může být štěstí, víra, talent a úspěch. ... Před pár lety běžel na ČT v rámci seriálu profilů slavných režisérů dokument o Williamu Friedkinovi. Jakmile přišla řeč na Mzdu strachu, tvůrci Vymítače ďábla se zlomil hlas, když spustil svůj lament nad zlým osudem... Sad story. True story. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Most přes řeku Papaloapan postavil umělecký návrhář John Box a most měl několik hydraulických nosníků. Několik dní před natáčením, ale řeka vyschla. Musel být použit umělý déšť, který stál 3 000 000 amerických dolarů a scéna trvá pouze 12 minut. (Terva)
  • Na filmovém festivalu v Benátkách roku 2013 režisér William Friedkin prohlásil, že začal snímek pomalu digitalizovat, aby mohl jít znovu na DVD pro dnešního diváka. V roce 2014 bylo Blu-ray vydání uvedeno na trh. (Terva)

Reklama

Reklama