Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (162)

choze 

všechny recenze uživatele

Originál miluju a jestli někdo považuje tenhle jeho remake za srovnatelný nebo dokonce lepší, tak to se asi posral v kině. Pochválil bych výpravu, kameru a hudbu, ale nepochopím a neodpustím, že Friedkin zahodil kamarádsko-milostný trojúhelník mezi Mariem, Joem a Luigim, na kterém stál původní film. A nahradil ho nijak extra zajímavou hodinovou expozicí postav, zahrnující jejich osudy před příchodem do Jižní Ameriky. Navíc v jeho podání mi druhá polovina skoro nepřišla napínavá - scéna na mostě je sice parádně natočená, ale napětí jsem u ní necítil. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Co vlastně tento remake přinesl nového, a proč ho točily, když originál byl úspěšný? Je nutno říci, že novější pojetí má předně výraznější exteriéry, akčnější scénář a zajímavější herecké obsazení. Tudíž vzhledem k těmto kvalitám vyniká film více ve výstavbě dějové dramatičnosti. Sice nejde o kdovíjaký umělecký zážitek, ale jednoduše řečeno, adrenalinová jízda v autech je zážitek, na který nezapomenete. ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Friedkinův remake, který je určitě o něco svižnější, než francouzský originál z roku 1953. Seznámení s postavami tentokrát proběhne rychleji a je nám naservírováno poněkud akčnější a tudíž zábavnější formou. Prostředí nehostinné džungle přidává slušnou atmosféru a je zde také několik scén, které se určitě vryjí divákovi do paměti (např. přejíždění náklaďáku přes most, výbuch první posádky). Chybí sice atmosféra původního filmu, ale skvělý výkon Roye Scheidera to na čtyři hvězdy v pohodě vytáhne. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

V porovnání s Clouzotovou verzí o něco slabší především v úvodu, který je zoufale nudný a pro hlavní dějovou náplň nic neříkající. Pokud by jí Friedkin úplně vypustil, byla by tato verze na stejně úrovni jako ta Clouzotova, neboť samotná cesta k ropnému vrtu je zde místy daleko dramatičtější, než v předchozí verzi. Zejména přejezd přes dřevěnou lávku za vichřice je správně vyhrocený. Herecky nadprůměrné a v několika pasážích nepředvídatelné, přesto kvůli chaotickému a nudnému úvodu nemohu jít s hodnocením výš. 70% ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Je pravda, že remaky  nemusím, ale občas se mezi nimi najde nějaký, který je stejně dobrý nebo lepší než originální film. Režisér William Friedkin se sice oháněl tím, že o žádný remake nejde, že se nechal inspirovat pouze knižní předlohou, ale tak o tom si může každý myslet své…Nicméně se toho zhostil poměrně dobře, to mu zazlívat nemůžu. Pojal to jinak, odlišně – než film z roku 1953 – kostra příběhu zůstala stejná, začátek je zcela odlišný a najde se i spousta odlišností i ve zbytku filmu – každopádně zůstala kvalitní atmosféra, několik vcelku napínavých pasáží, nelítostná smrt a především velmi solidní herecké výkony. Tahle pestrá čtveřice dobrovolníků měla vážně zajímavou minulost a nakonec je jejich osud dohnal i v takové prdeli. Zvolená lokalita byla pěkná (zvláště pak záběry džungle), pasáž na mostě a bouře – nejlepší z celého filmu. Rozhodně nelituji, že jsem to viděl – ale obě verze se mi líbily v konečném hodnocení asi stejně. Každá má své pro a proti. 70% ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)
  • Na filmovém festivalu v Benátkách roku 2013 režisér William Friedkin prohlásil, že začal snímek pomalu digitalizovat, aby mohl jít znovu na DVD pro dnešního diváka. V roce 2014 bylo Blu-ray vydání uvedeno na trh. (Terva)
  • Společnost CIC vystřihla prakticky celý úvod filmu a pak také dosti temný závěr, a v této podobě ho pustila do kin. VHS a DVD verze takto poznamenány nejsou, ale z nepochopitelných důvodů v nich zase chybí dvě scény, z nichž je jedna klíčová - protože na rozdíl od předchozí verze už existovaly jiné způsoby zpracování nitroglycerinu, pomohl si Friedkinův štáb tím, že skladiště s "novým" nitroglycerinem je vykradeno. A proto se musí pro ten zapomenutý v boudě uprostřed džungle. Podobně v delší verzi chybí i scéna s přejezdem "rolety". (Robbi)

Reklama

Reklama