Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (161)

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Opětovné shlédnutí tohoto filmu i originálu hned po sobě pro mě ukázal, že tento film na originál nemá. Je to dobrý film, ale ne víc. Strach/napětí jen v minimálních případech je to pravý ořechový, protože příběh nezraje (není tak dobře promyšlený), ale vypadá spíš na sled krátkých skečů. Pochválit můžu jen Bruna Cremera, který jasně převýšil ne jen ostatní herce ale komplet celý film. 3,5/5 ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Začátek mě moc nevzal, ani nebavil, poletovali jsme po světě, rychle a zmateně a já netušila, která bije.. Když pak chlapci skončili ve stejné řiti, svitlo mi.. Od chvíle, kdy se přihlásili jako řidiči velmi nebezpečného nákladu, mě to vtáhlo a jakmile se vydali na riskantní cestu, měli mě na lopatě.. Roy Scheider a Bruno Cremer byli mýma očima tahouny snímku a o tom, že úžasnými, snad ani není třeba psát.. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Snímok by som rozdelil na dve polovice. Tá prvá bola nezáživná a nudná, plná šedivých dialógov a vleklého deja, tá druhá už radikálne otočila a divák si tak konečne užije adrenalínovú jazdu plnú napätia a nebezpečných situácií. Vychádza mi to na lepší priemer a myslím, že by lepší výsledok film nedosiahol ani v prípade, keby nevznikli Star Wars. 65/100 ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tady musim po letech trochu upravit recenzi a hodnocení. Jsou filmy, který prostě zestárnou, a pak jsou filmy, kam patří i Mzda strachu, který naopak zrajou jako víno. A já jsem si postupem času tenhle film úplně zamiloval a viděl jsem ho už opravdu hodněkrát a to včetně tý kratší verze určený do kin. Ta se asi o trochu víc podobá originálu z roku 1953 a má taky něco do sebe. Je tam třeba navíc scéna s jízdou přes roletu nebo brod přes nějakou říčku, ale o postavách se dozvíte úplný minimum jenom z nějakejch pár flashbacků. Navíc nutno dodat, že třeba tu jízdu přes roletu nebo brodící scénu Clouzot natočil teda mnohem působivěji. Ale zase v normální verzi to vypadá, že celejch těch 218 mil jeli vyloženě krokem, takže by to museli jét tak 14 dní. V tý kino verzi je vidět, že tam byly i rychlý úseky. Největší slabina kino verze spočívá v tom, že končí tim, že Roy Scheider prostě odletí vrtulníkem pryč a padnou titulky doprovázený jazzovou hudbou, která do tý džungle taky moc nepasuje. Člověk z toho má asi podobnej pocit jako z happy endu u Blade runnera. Jinak jsem čet i knižní předlohu a ta se mi moc nelíbila. Možná i kvůli blbýmu překladu. Jsou tam různý technický výrazy a překladatel asi moc nevěděl, o co se jedná, tak to přeložil poněkud otrocky. Naopak název knihy je přeloženej jako Mzda za strach, což asi dává větší smysl než Mzda strachu. Co se týče nejrůznějších teorií, jak by to dopadlo, kdyby hlavní roli hrál Steve McQueen místo Roye Scheidera, tak já si myslim, že by to asi filmu spíš uškodilo. Roy Scheider je civilní, uvěřitelnej, rozhodně nepůsobí nijak supermansky, že by vám bylo hned od začátku jasný, že on ten náklad prostě doveze. Tohle by u McQueena asi nefungovalo. Zdatně sekunduje můj velkej oblíbenec Bruno Cremer, ale ani další dva členové posádek nezůstali jen tak do počtu. Člověk pak i pochopí, proč chtěl Friedkin tak moc obsadit Rabala i do Francouzský spojky. A samozřejmě nemůžu zapomenout taky na soundtrack od Tangerine dream. Divim se, proč tenhle film neměl v době vzniku úspěch. Pro mě je to určitě nejlepší Friedkinův film. 90% ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Poměrně dost věrný remake původního filmu se všemi klady a zápory. Asi i proto budu tyhle dva filmy hodnotit víceméně stejně, protože když si je porovnám, tak mimo ty aspekty které mají společné je tu jenom jeden zásadnější zápor a to fakt, že film není v ničem originální a nabízí to stejné co verze z roku 1953. Kladem pak je o něco kratší stopáž, takže míň prostoru pro nudu. Mno vychází mi to pořád na ten průměr.55% ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Nilo (Francisco Rabal) přiletí do Porvenira omšelým letadlem Douglas DC-3, zatímco Corlette (Ramon Bieri) používá helikoptéru Bell 47J Ranger. (ČSFD)
  • Přestože oba náklaďáky vypadají dost odlišně, v obou případech jde o stejný typ, a to MGC M211 z roku 1951. (Stejšn)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno