Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (160)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tady musim po letech trochu upravit recenzi a hodnocení. Jsou filmy, který prostě zestárnou, a pak jsou filmy, kam patří i Mzda strachu, který naopak zrajou jako víno. A já jsem si postupem času tenhle film úplně zamiloval a viděl jsem ho už opravdu hodněkrát a to včetně tý kratší verze určený do kin. Ta se asi o trochu víc podobá originálu z roku 1953 a má taky něco do sebe. Je tam třeba navíc scéna s jízdou přes roletu nebo brod přes nějakou říčku, ale o postavách se dozvíte úplný minimum jenom z nějakejch pár flashbacků. Navíc nutno dodat, že třeba tu jízdu přes roletu nebo brodící scénu Clouzot natočil teda mnohem působivěji. Ale zase v normální verzi to vypadá, že celejch těch 218 mil jeli vyloženě krokem, takže by to museli jét tak 14 dní. V tý kino verzi je vidět, že tam byly i rychlý úseky. Největší slabina kino verze spočívá v tom, že končí tim, že Roy Scheider prostě odletí vrtulníkem pryč a padnou titulky doprovázený jazzovou hudbou, která do tý džungle taky moc nepasuje. Člověk z toho má asi podobnej pocit jako z happy endu u Blade runnera. Jinak jsem čet i knižní předlohu a ta se mi moc nelíbila. Možná i kvůli blbýmu překladu. Jsou tam různý technický výrazy a překladatel asi moc nevěděl, o co se jedná, tak to přeložil poněkud otrocky. Naopak název knihy je přeloženej jako Mzda za strach, což asi dává větší smysl než Mzda strachu. Co se týče nejrůznějších teorií, jak by to dopadlo, kdyby hlavní roli hrál Steve McQueen místo Roye Scheidera, tak já si myslim, že by to asi filmu spíš uškodilo. Roy Scheider je civilní, uvěřitelnej, rozhodně nepůsobí nijak supermansky, že by vám bylo hned od začátku jasný, že on ten náklad prostě doveze. Tohle by u McQueena asi nefungovalo. Zdatně sekunduje můj velkej oblíbenec Bruno Cremer, ale ani další dva členové posádek nezůstali jen tak do počtu. Člověk pak i pochopí, proč chtěl Friedkin tak moc obsadit Rabala i do Francouzský spojky. A samozřejmě nemůžu zapomenout taky na soundtrack od Tangerine dream. Divim se, proč tenhle film neměl v době vzniku úspěch. Pro mě je to určitě nejlepší Friedkinův film. 90% ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Musel jsem srazit z pěti na čtyři, protože těch prvních padesát minut, než vyjedou je nuda, zatímco Clouzot natočil geniální film, kterej dával smysl od první do poslední minuty, Friedkinovi se povedla jen ta jízda s náklaďákama. Friedkin to neměl točit, chápu, že to chtěl natočit, páč Clouzotův film je úžasnej, ale neměl to točit. Po dvou geniálních filmech natočil jen slušnej, ale zbytečnej rimejk. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Hoci nerád, ale musím uznať, že o niečo lepší je o 24 rokov starší francúzsky originál. Aj keď tento má zasa lepšieho ťahúňa v podobe Roya Scheidera. Film patrí do radu "špinavých", "spotených", ktoré ja príliš nemusím, aj keď na druhej strane môže hodnoverne zrkadliť realitu. Zúfalé existencie si hľadajú šťastie naprieč nemilosrdnou džunglou - zábery nákladiakov vyzerajú dramaticky aj dnes a scéna prechodu riekou na lanovom moste so spráchnivelými doskami je až k neuvereniu - nielen vizuálne vo filme, ale že išla vôbec reálne natočiť. Napriek týmto nesporným kladom musím upozorniť na prvú - zoznamovaciu - polovicu filmu, ktorá je veľmi rozťahaná a nezaujímavá a hlavne ona má za následok, že si film vyššie hodnotenie nezaslúži. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Remake, slavného a výborného filmu Mzda strachu (1953), se povedl. Nekopíruje přesně původní film a snaží se námět více rozvinout. Je tu kladen velký důraz na minulost řidičů a hlavně jsou ukázány důvody, proč se ocitli v tak nelehké životní situaci, že vezmou i smrtelně nebezpečnou práci. Téměř polovina filmu je o minulosti hlavních hrdinů a následném nuzném životě v nějaké zapomenuté díře v Jižní Americe, kde lidský život nemá cenu. Bahno, tropy, nezájem, úplatky a žádná naděje na odlet pryč. Jedinečná šance se naskytne pouze několikrát za život a je potřeba riskovat. Každý z nich by zabil za letenku domů a proto jsou ochotni se upsat ďáblu. Líbila se mi hlavně příprava aut a scény podmalované typickou hudbou "to dokážeš!". Napínavá elektronická hudba provází celým filmem. Dvě posádky, jeden cíl. Kdo dojede živý? ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Pch, nedajte sa vysmiat, ze pribeh o soferoch nakladakov v akejsi dzungli nenecha divaka vydychnut a stale sa nieco deje! No tak deje sa tam toho uplne minimum, len odznie kopa prazdnych kecov onicom, a exteriery to tiez nedokazali zachranit. Plus v strede nastupila priserna nuda a vatovo plane plky. Jo a prepadak ostane stale prepadakom, na tom nic nezmeni ani tych X rokov, co uplynulo od natocenia - a pre mna ostava stale najlepsim prepadakom Obcan kane. Precenovane dielo, asi ako Cymynova Nebeska Brana : 20 % ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)
  • Společnost CIC vystřihla prakticky celý úvod filmu a pak také dosti temný závěr, a v této podobě ho pustila do kin. VHS a DVD verze takto poznamenány nejsou, ale z nepochopitelných důvodů v nich zase chybí dvě scény, z nichž je jedna klíčová - protože na rozdíl od předchozí verze už existovaly jiné způsoby zpracování nitroglycerinu, pomohl si Friedkinův štáb tím, že skladiště s "novým" nitroglycerinem je vykradeno. A proto se musí pro ten zapomenutý v boudě uprostřed džungle. Podobně v delší verzi chybí i scéna s přejezdem "rolety". (Robbi)

Reklama

Reklama