Ukradli torzo Jupitera

...Včera som zrovna toho de Brocu príliš, a k tomu asi aj úplne zbytočne prechválil, teda aspoň, čo sa konkrétne týka tejto danej veci: » Skrátka, Filipovi nemali vôbec povoliť to, aby nakrúcal sequely svojich vlastných filmov, viď Muža z Hongkongu, čo je hneď vedľa aktuálne recenzovaného pokračovania v podobe Ukradli torzo Jupitera, ďalším, naprosto odstrašujúcim príkladom, v ktorom sa znovu (scenáristicky) pokazilo úplne všetko, čo sa proste pokaziť dalo, pričom z obidvoch prípadoch, som taktiež postrehol i maximálne trápnu atmosféru, až takmer intenzívne-neznesiteľnú, ktorú bohužiaľ ešte podtrhovala i samotná prítomnosť dvoch, hereckých hviezd v podaniach Filipa Noireta a Aničky Girardotovej, ktorá nielenže z jednotky na dvojku, akosi strašne zostarla, no súčasne z nej už vonkoncom nesálal ten zvodný sexappeal, ktorým sa totálne vyzbrojila v predchádzajúcom dieli, inými slovami, ťažila z neho, ako sa len dalo, a zas povedzme taký Toníček, sa tentoraz zmenil na ne(s)poznanie » • Ďalej si zase ani vonkoncom nemyslím, že by zmena klímy a prostredia, našim postavám výraznejším spôsobom pomohla, t.j. bolo by to ku prospechu celkovej myšlienky, skôr práve naopak, totižto z neho nedokázali vyťažiť ani toľko, koľko by bolo vskutku reálne dosť možné, trebárs ma okamžite napadá uviesť exotický príklad v priamom ponímaní s originálnym prístupom v Mužovi z Ria, kde sa tvorcovia dokázali veľmi vkusne pohrať s tými exotickými, brazílskymi exteriérmi, zatiaľ čo s tými gréckymi, si nevedeli dať žiadne rady! • A predsa napokon spadá ešte do úvahy i ďalšie pokračovanie ohľadom „mužovej trilógie”, kedy by si mohol konečne ten nepodarený Fili(p)es, napraviť svoju pošramotenú reputáciu v záverečnom zúčtovaní v Mužovi z Acapulca, keď si následne práve teraz myslím i to, že dokáže byť mimoriadne originálnym vo svojich režisérskych origináloch, ak v tejto chvíli rozumiete, čo má tým básnik vlastne na mysli? PS: Otázka na záver: „Ktorý je podľa vás najlepší Filipov film, ktorý jednoducho má poriadneho filipa?” (08.07.2023)

Ukradli torzo Jupitera (alias Afrodité) je opět velmi vtipná, ale ne už tak napínavá komedie, která ale bohužel asi moc brzy vyložila karty na stůl a potom to už byla jen hra na kočku a myš, ale tedy pořáádně vtipná! Byť je tohle dle našeho o něco málo horší než jednička, tak stále velmi kvalitní a inteligentní komedie, kde to hezky tahají Annie Girardotová a Philippe Noiret. Zkrátka a dobře opět komedie, u které se rozhodně nebudete nudit! 80% (12.08.2019)

Volné pokračování Něžného kuřetě nabízí divákovi asi mnohem více příležitostí se naplno zasmát, humor zde oproti svému předchůdci s vážným kriminálním případem tentokrát vychází přímo z hlavní zápletky. Přesto mi z těchto dvou filmů sedl o něco víc ten první a tentokrát musím říct, že děj plný honiček a jiné bláznivé akce už byl na mě občas poněkud ztřeštěný, stejně tak postava potrhlého archeologa v podání Francise Perrina. Jinak má to velmi příjemnou letní atmosféru exotického Řecka, kam nás Philippe de Broca coby režisér a milovník cestovatelských dobrodružství zavedl ve své komedii tentokrát, v rámci žánru to po většinu času skvěle funguje a nakonec ty 4 hvězdičky dám. Mimo jiné díky úžasnému Philippu Noiretovi, z jehož strany tady leckdy stačily jen zajímavé pohledy (ať už veselého nebo na první pohled vážného ražení), aby mě spolehlivě rozesmál. Určitě slušná zábava, klasická deBrocovina se vším všudy a nejednou skvělou scénou, ale stejně jsem podvědomě i na základě zdejších ohlasů očekával, že budu nadšen mnohem více, no ke svým favoritům v De Brocově tvorbě si Torzo Jupitera alespoň zatím vážně nezařadím. [75%] (31.10.2021)

Francouzi to namíchali báječně - do přední linie postavili dvě velké národní ikony (Girardot, Noiret), do zálohy popleteného archeologa (Francis Perrin) se skvělým dabingem Fr. Němce a k němu po bok roztomilou a překvapivě (s ohledem na datum vzniku) velmi sexy blondýnu Catherine Alric (také báječný, sladký dabing Jarmily Švehlové), jednoho pana padoucha X a šíleného komisaře řecké policie. K tomu skvělá hudba (nejenom) s řeckými motivy, trochu toho moře, jednoduchou zápletku, hodně vtipů a když pak bylo nejhůř (a taky nevěděli, co s ní), Agnès Pochet ukázala prsa a bylo zase dobře.___A tohle všechno je holé nic proti té nenapodobitelné atmosféře VHSkových filmů ze západu, které sem za socialismu pronikaly, která z On a volé la cuisse de Jupiter přímo čiší, voní a tryská. (03.12.2008)

Osmdesátková dobrodružná francouzská komedie ve svižné honbě za antickými artefakty s fungujícím duem Noiret Girardot , s trochou sluníčka, moře a trochu sexy atmosféru dodává Catherine Alric, ale asi jinak nic, co by oslovilo dnešní publikum a na mně už moc uhulákané. (02.03.2022)