Ukradli torzo Jupitera

Chtěl jsem se podívat na něco oddechového, veselého, přitom ne úplně hloupého, něco s vtipnými dialogy, komickými gesty, přitom ne úplně poťouchlého. Myslel jsem si, že by to mohl být právě tento film. A možná to byl, jenom jsem se zněj nedokázal radovat - i když na Meteorách jsem také chvilku pobyl. Myslím ale, ze znám důvod, proč mi veselohry (komedie, ne tak grotesky) prostě už nesednou: Vychoval jsem s péčí a radostí tři děti, přitom mi každé z nich přineslo takovou zábavu, legraci a komiku (o poučení už vůbec nemluvím), že se s tím film nemůže v tomto směru vůbec a nikdy měřit. (11.10.2014)

Tentokrát spojím recenze dvou filmů dohromady, protože na sebe navazují, i když každý můžete vidět bez problému i samostatně. Vlastně si ani nepamatuji, že bych Něžné kuře někdy předtím viděl, ale za to "Ukradli torzo Jupitera" byl můj velmi oblíbený film už za dob komunismu. Teď jsem si však dal oba a postupně. Od prvního filmu jsem očekával víc - na můj vkus zbytečně moc romance a málo zábavy a zbytečně utahané. Navíc ty roky od vzniku jsou znát - zejména v zobrazovaném způsobu vyšetřování vražd. Za to pokračování mě bavilo stejně jako za mlada a pořádně jsem si ho užil a pobavil při těch jejich bláznivých eskapádách. Shrnutí je jasné - Něžné kuře je pro mě klasika, která neurazí, ale ani příliš nenadchne - slabší tři hvězdy. A Jupiterovi alias Afroditě dám plný počet - rozhodně si je zaslouží. [ PŘÍBĚH: 2/// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (19.12.2014)

Typická ztřeštěná francouzská komedie o dvou manželských párech, které se snaží dopadnout zloděje kusu sochy Venuše zatímco, po nich jde jak policie, tak vrahové, kteří jsou se zloději spojeni. Příběh se odehrává během svatební cesty, na kterou se do Řecka vydají čerství postarší novomanželé - policejní komisařka Tanquerellová a profesor řeckých dějin Antoine Lemercier. Při prohlídce památek na útesu v Athénách vypráví profesor manželce mýtus o tom, jak děti a ženy ubránily město před Peršany. Na místě provádí vykopávky také archeolog Charles-Hubert Pochet, který se tomuto mýtu a profesorovi vysměje. A tak se hlavní hrdinové seznámí. Charles je zase ženatý s mladou blonďatou kostí jménem Agnes, která se však také zaplétá s jiným mladíkem, zapojeným do loupeží uměleckých děl. Při vykopávkách objeví Charles torzo neznámé sochy a ukáže se, že je to součást Venušiny sochy ze 4. století před naším letopočtem. Je třeba nechat torzo ohodnotit znalcem umění, místo toho dojde však k jeho krádeži, ke které se omylem připletou oba manželské páry. Charles a Antoine jsou zatčeni, ale jejich manželky je vysvobodí a společně se vydávají za překupníky umění, kteří jsou však nebezpeční a ozbrojení, zatímco po nich jde policie v čele se zmateným řeckým komisařem, který vypadnul během akce z vlaku. Ještě nesmíme opomenout to, že Agnes se nechává ráda osahávat ostatními muži, její manžel je dost nadržený a komisařka umí setsakramensky dobře střílet. Naše hlavní čtveřice se nebojí vytáhnout zbraň, aby dosáhla svého a dopadla zloděje. Jo, byla to prostě ulítlá komedie s trochou násilí a podle mého názoru tam bylo až příliš romantiky a manželského milískování. (16.02.2023)

Zdařilé pokračování snímku Něžné kuře bych zařadila mezi dobrodružné komedie s kriminální zápletkou, aneb když se novomanželé Lemercierovi na svatební cestě v Řecku dostanou do potíží (krádež torza, vražda, křivé obvinění, poté útěk a pronásledování zločince). Oba filmové páry se mi líbily a bavily mě. (12.02.2020)

Herecký koncert Annie Girardot a Philippa Noireta. Romantická atmosféra Řecka. Napínavý příběh. To všechno dělá z tohoto filmu jeden z mých nejoblíbenějších, u něhož je jistota, že mě rozesměje a naladí na pozitivní vlnu. Zároveň se člověk přesvědčí, že od Afrodité k Jupiterovi není zase až tak daleko...:o) (30.12.2009)