Režie:
Claude ZidiScénář:
Claude ZidiKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Francis LaiHrají:
Philippe Noiret, Thierry Lhermitte, Régine, Grace De Capitani, Claude Brosset, Julien Guiomar, Henri Attal, Pierre Baton, Jean-Claude Bouillaud (více)Obsahy(1)
K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)
(více)Recenze (197)
Skutečně velmi kvalitní a svěží dílko. Byl jsem značně potěšen a celou dobu jsem se dobře bavil. Vše je podáno v naprosto vkusné a vhodné míře. Klasika, která mě dlouho míjela, ale nakonec si ke mě cestu našla a jsem za to rád. Noiret vypadá chvílemi tak mile ňoumovsky, že by mu každý korunu dal. No a ten ten konec, to je dojetí s laškovným úsměvem na tváři. ()
Naprosto spickova kriminalni komedie o dvou zkorumpovanejch poldech, ale jelikoz jsme ve Francii, tak to jsou stoprocentni sympataci, kterejm clovek musi fandit. V Americe by to urcite udelali stylem, kdy jedinej spravnej polda je chce zatknout. Nejakej vyraznejsi dej tu sice neni, je to spis o jednotlivejch situacich, kdy nejdriv Noiret zaucuje Lhermittea a pote uz vyvadej spolu. Ne vzdy to je sice sranda, precejen dojde i na naky ty vaznejsi momenty, ale komedie prevazuje a nektery fory fakt stoji za to. Navic jak Noiret, tak Lhermitte jsou perfektni. Fakt nemam, co bych tyhle komedii vytknul, jeden z Zidiho nej filmu. ()
Možná jde o jeden z těch filmů, které mají přidanou hodnotu v kontextu doby. Třeba to bylo jedno z prvních krimi, které představilo zkorumpované poldy jako kladné postavy. Protože jinak si to nadšení neumím vysvětlit. Snad nostalgie? Jenže já Prohnilé viděl dnes poprvé a přestože uznávám, že tam velká kvalita je, nijak zvlášť jsem se nezasmál a postavy poldů dacanů se mi pod kůži nedostaly. Ano, mělo to příjemnou atmosféru a jakousi moudrost pragmatických mazáků, ale na ovace ve stoje to určitě není. Navíc ten ohavně předvidatelný závěr... . ()
Boudaři na profesionální úrovni, využívající všechny malé i velké přestupky a lotroviny pro své obohacení. A cestiček je, při troše fantazie, opravdu dost. Královsky jsem se bavil, když velký učitel Noiret "zaučoval" svého zprvu trochu prkeného žáka Thierry Lhermitta, a převáděl jeho teoretické znalosti a představy do svého poněkud prohnilého, ovšem reálného prostředí. Technika finančního zruinování, ta mě mimořádně pobavila. Komedie par excellence! ()
Zezačátku jsem byl trochu zklamán, ale jako správné víno v průběhu stopáže dojem zraje. Rozhodně nečekejte třaskavý humor dalších známých Zidiho komediích, film spíše spolehá na kouzelnou atmosféru a trochu hořký humor. K vyššímu hodnocení mě přesvědčila vynikající hudba a nezapomenutelný závěr, jinak spíše tři a půl. ()
Galerie (28)
Photo © Orion Classics
Zajímavosti (3)
- Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)
- Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
Reklama