Berberian Sound Studio

Bolo celkom zaujímavé pozerať na to, ako zvukári vytvárajú dabing, hudbu a zvuky do hororu, takže aj keď bol vlastne celý film totálne o ničom, aspoň to bolo celkom originálne, keďže nič podobné tu doteraz nebolo. Pre mňa to však nejakú dôležitú rolu nezohralo, pretože nebyť občasného šialeného škrekotu niektorej z hlavných protagonistiek do mikrofónu, ktorý ma chtiac či nechtiac na chvíľu prebudil, zaspal by som už približne v polovici. Tie desivé zvuky, ktoré sa v určitých momentoch ozývali, v kombinácii s melancholickou hudbou, boli celkom pôsobivé - vlastne mi to pripadalo tak, ako keby sa režisér silou mocou usiloval nakrútiť horor len o zvukoch, a to mu vlastne aj vyšlo. Či to mne osobne postačuje k spokojnosti je druhá vec, pretože zatiaľ čo sa určite nájdu spokojní diváci chrochtajúci blahom nad "krásnym, pomalým budovaním atmosféry" a bohvie akými nezmyslami, pre mňa to bola jedna neskutočne nudná uspávanka, síce pekne nakrútená a myšlienkovo zaujímavá, ale aj tak nudná. A rozťahaná. A nezáživná. A mažem to preč. Ja sa chcem totiž pri takomto horore aspoň z času na čas zľaknúť. (29.12.2012)

Prazvláštny film, ktorý podivne balansuje medzi dokumentom a psycho-thrillerom/hororom, čo mu viac škodí ako pomáha. Prvá polovica je až priveľmi dokumentárne podaná – sledujeme zábery zo štúdia, ktoré nahráva zvuky do fitkívneho hororu. Bohužiaľ neprináša vôbec nič nové a popravde nie som si istý, čo tým chcel „dokument“ povedať, pretože to, že sa namiesto ľudského mäsa bodá nôž do kalerábu vedia už dávno všetci. Tie pomalé zábery na zeleninu a opakujúce sa kričiace tváre vyznejú maximálne do prázdna. Navyše zabíja to úmorná dĺžka, keďže toto (ne)dianie trvá takmer hodinu. V poslednej polhodinke sa film zázračne pokúša o mysterióznu psycho-story ala Lynch, ale čo z toho, keď ma to už po úmornej zdĺhavej hodine ani nezaujímalo a postavy mi boli ukradnuté. Určitý nápad a originalitu sa filmu nedá uprieť, ale 3/4 času som sa musel premáhať k sledovaniu. CELKOVO: 2* (04.01.2013)

Zaručená uspávanka o.. vlastne o ničom. Celý čas čakáte kým sa niečo udeje, nejaké prepnutie v mozgu hlavnej postavy, pričom sa z neho vykľuje psychopatický vrah s narušenou mysľou (lebo so všetkým prepáčením, ksicht na to teda má) alebo akákoľvek hororová ľahôdka, ktorá by uspokojila moje očakávanie. No ono nič. Rozťahané, nezáživné, nedotiahnuté do aspoň mierne úspešného konca. (08.09.2013)

Nejdivnější (ne)horor roku. Děj by se dal shrnout do věty "Anglický soundmajstr Toby Jones odjíždí do obskurního italského zvukového studia pracovat na obskurním italském hororu obskurních italských tvůrců a začíná mu z toho mírně hrabat". Vyprávěcí struktura se navíc v poslední třetině začíná spolu s hrdinovou psychikou hroutit, takže původní normální bezdějovost se mění na skoro až lynchovskou bezdějovost. A stejně to svého diváka pohlcuje perfektní atmosférou, založenou takřka pouze na zvucích. Krvelační a lekuchtiví diváci jsou tady na špatné adrese. Ani pro mne to není typ hororu, na který bych se chtěl dívat často. Hodně zajímavé a osobité dílo to je, to bezesporu. Ale ohromený nejsem. 7/10 (30.12.2012)

Všechen ten analogový fetiš, práce s filmovým médiem, vyprávěním a (ne)diegetickými zdroji je v mém případě jen diváckým příběhem o tom, jak propracovaná struktura umořila vola. Někdo to možná označí za esenci midcultu, ale v druhé půlce projekce jsem se už zajímal jen o to, kdy budu muset opětovně ztlumit zvuk, aby si o mně sousedé nemysleli něco zlého. (05.08.2013)