Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lete roku 1683 pred brány Viedne dorazila tristotisícová armáda Osmanskej ríše, ktorej velil veľkovezír Kara Mustafa. Začalo sa obliehanie Viedne. Osud mesta sa po úteku cisára Leopolda stáva čoraz neistejším. Ak by Viedeň padla, osmanská armáda sa ľahko dostane až k Severnému moru či pred brány Ríma. Po mnohých týždňoch obliehania dochádza v dňoch 11. – 12. septembre 1683 k rozhodujúcej bitke, v ktorej sa váhy medzi víťazstvom a porážkou niekoľkokrát preklopia. V okamihu, keď všetko speje k víťazstvu armády osmanského veľkovezíra, dorazí na bojisko poľská armáda pod vedením kráľa Jána III. Sobieskiho. Poľské husárske vojsko zvedie vražedný boj, ktorý rozhodne nielen o osude cisárskeho mesta, ale aj celej Európy. (Incantator)

(více)

Recenze (64)

VanTom 

všechny recenze uživatele

Historický "velkofilm" připomíná topornou televizní inscenaci a nechtěně pobaví snad jen slaboučkými počítačovými efekty (no, pobaví, tvůrci se je snažili maskovat všudypřítomným kouřem-prachem-oparem, kterými zamlžili hnusný, digitálně přefiltrovaný obraz, což mě po čase vysloveně iritovalo). Po hodině nudného politikaření a pámbíčkaření (přičemž milosrdný "jediný pravý" Bůh koná zázraky a jednoznačně válcuje dobyvačný Korán) přichází na řadu ještě nezáživnější, do krátkých fragmentů roztříštěná bitva, pateticky adorující polské husary a jejich sebevědomého vojevůdce, který vyleze s kanóny na nechráněný kopec a rozstřílí 10násobnou přesilu islámistů (konec taktiky). Jak do tohoto nepodarku zabloudil F. Murray Abraham v hlavní roli mnicha, radícího králům i generálům a burcujícího davy, je mi záhadou. ()

alchac 

všechny recenze uživatele

Muhahahahahahááááá!!! Uuuuuhuhuhuhuhu!!! Mno, takže - udělat z námětu pro velkolepou historickou řezničinu dvouhodinovou multináboženskou disputaci s jasným vítězem kříženou s Esmeraldou (akorát tady není slepá, ale hluchoněmá), to mohou spáchat opravdu jen Taliáni s Pšonky. Po hodině úmorné nudy už jsem to vlastně chtěl vypnout, nicméně pak přišel první dělostřelecký útok na hradby Vídně a já najednou věděl, že to čekání se přece jen vyplatilo. Tak intenzivní záchvat smíchu, který mi způsobily "spektakulární" a vpravdě "dechberoucí" (ono zkuste plynule dýchat s křečovitě kmitající bránicí) efekty doprovázející „mohutnou“ „kanonádu“ „úctyhodné“ turecké „těžké obléhací“ artilerie, jsem už opravdu dlouho nezažil. Matně si vzpomínám, že během této sekvence mě rovněž proletělo lebkou, že v roce natáčení patrně postihla Itálii krutá neúroda rajčat a kečup byl zatraceně drahý! A to jsem netušil, že to nejlepší teprve mělo přijít. Ve zkratce: Němci a Rakušáci = totální hovada poletující všude jako zmatené lesní včelstvo, Karel Lotrinský k tomu posera a Evžen Savojský kretén. Sobieski = mesiáš! Matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem = … matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem, takže v produkujících zemích asi super, u duševně vyrovnaného diváka příčina opětovného prodloužení života o několik minut. Zde si neodpustím drobný, avšak velmi výmluvný popis bitevního entrée: turecký protiútok – Karel Lotrinský: „Jebem na to chlapi, ústup!“ – vojáci na hradbách Vídně: „Ustupujeme, jsme ztraceni!“ – z lesa se vykymácí parta kníratých pupkáčů a snaží se vší silou nepopadat z koní – vojáci na hradbách Vídně: „Sobieski útočí, jsme zachráněni!“ K následné krátké pasáži, která snad měla být rekonstrukcí oné slavné bitvy (když už se po ní film jmenuje, bylo tvůrcům asi blbé ochudit nás o ni zcela, byť by to bylo bývalo asi lepší) již snad jen tolik, že ze způsobu šturmu polské jízdy by ochrnulo obličejové svalstvo nejspíš i štábním důstojníkům AČR. Vrchní velitel totiž vedl jízdu do útoku z kopce poměrně netradičně krokem (nutno přiznat, že s ohledem na výše zmíněné jezdecké schopnosti kavaleristů to bylo zcela namístě), přičemž sám jel naprosto geniálně v linii před husary, kvůli čemuž ti za ním jedoucí opírali hroty svých kopí o jeho záda (fakt nekecám!). Navíc jde o takového borce, že si může dovolit dlabat na nějaké konvence a fyzikální zákony a údery šavlí zasazuje až po projetí okolo soupeře do jeho zad – zkrátka geniální taktik, šermíř a fakír v jedné osobě! No a za zmínku pak zcela určitě stojí ještě závěrečná palba husarů na domnělého Kara Mustafu – z automatických pistolí, které tak byly poprvé použity právě v této bitvě. Kouzlo nechtěného u mě zafungovalo dokonale, takže za ty závěrečné Husarské humoresky dávám celé dvě. ()

Reklama

dee-key 

všechny recenze uživatele

Ze začátku to vypadalo ještě celkem slibně. Spíš vypadalo to slibně jako historicky laděné melodrama. Celkem jsem to tomu plešatýmu charismatickýmu mnichovi žral a dokud nezačali střílet z děl, který měly efekty dělaný asi v malování a dokonce i chvíli potom, jsem tomu ještě dával šanci. Ale dorazilo mě, že pokaždý když někdo řekl Polák, Polsko nebo Sobiesky, tak se spustila dramatická hudba a následoval rychlý střih na to, jak si voják zapíná blýskavý pásek. Jediným kladem filmu je, že se jim povedlo předvést Leopolda. Tenhle přihřátej mocnář je jedinej Habsburk, kterýho bezpečně kdekoli poznám. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Akýsi pokus o Kráľovstvo nebeské, lenže chýba tomu veľkoleposť. A je to až príliš nábožensky orientované, hoci samozrejme aj toto hralo svoju rolu, ale že by úplne hlavnú? Vizuálne tiež slabšie, samotná bitka znázornená tak divne, no v podstate tri štvrtiny filmu sú len vykecávačky o viere a jej obrane. Takáto veľká udalosť, určite najväčšia v 17. storočí si zaslúžila podľa mňa masívnejší prejav. Kľudne aj trojhodinový, ale nech to stojí za to. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Tak tento film pro mne nebyl zábavou, ale potěšením. Počítačové animace mi tu vůbec nevadí, neboť vše překrývá kvalita scénáře i kvalita herecká. Po dlouhé době opravdová radost ze smysluplného filmu! Nedosahuje sice kvalit "Ohněm a mečem" či "Mise", ale je velmi dobrý. Lze ovšem očekávat, že film bude fanatickými formalisty silně kritizován. Oprávněná kritika je např. formy kříže, který ve filmu nosí bl. Marek Aviano, ten působí opravdu nepříjemně modernisticky. ----------------------------------------------- (Na Kahlenberg jsem kdysi schválně přicestoval a byl jsem tu ve skromném kostelíku sám. Jako by byl tento velký okamžik světových dějin zapomenut, jako by to nebyla pravda...). ()

Galerie (29)

Zajímavosti (3)

  • Armáda Kara Mustafu Pašu nemala tristotisíc vojakov. V skutočnosti bol jej počet 138 až 170 tisíc vojakov, v ktorom sú už zarátané aj armády Tatarského Krymského chanátu a Uhorské vojsko Imricha Tököliho. Presný počet skúsených tureckých vojakov bol iba 50 tisíc, zvyšok boli neskúsení vojaci rôznych národností ako Rumuni, Moldavčania. Kara Mustafa, ako sa ukázalo neskôr, veľa vecí podcenil aj vo výbere armády. (Raccoon.city)
  • Režisér Renzo Martinelli kvůli kontroverznímu námětu film připravoval dlouhých 11 let. (AGAMENON)
  • Bitevní scény byly natáčeny v Călugăreni v Rumunsku. Na stejném místě byla 23. srpna 1595 svedena bitva, v níž valašský vládce Michal Chrabrý porazil mnohonásobně silnější osmanskou armádu vedenou Sinanem pašou. (AGAMENON)

Reklama

Reklama