Lakomec

Snad nejslavnější dramatik období klasicismu Jean-Baptiste Poquelin, tedy Moliére (1622-1673), tvořil svá díla v době, kdy Francouzskému království vládl Král Slunce Ludvík XIV. Hra Lakomec (1668) je inspirována antickou Komedií o hrnci římského dramatika Tita M. Plauta. Tragikomickou postavu chorobně lakotného vdovce Harpagona si zde s gustem zahrál Louis de Funes. Filmu si cením především pro jeho věrnost Molierově poetice. (05.03.2012)

Když si odmyslím naprosto nezvládnutý film jako celek (barevná stylizace je záhy opuštěna, film těká mezi symbolickou výpravou - viz lichvář a normálním exteriérem - ulice či zahrada, korunou jsou začátky dějství s okopírovanou první stránkou v pozadí), zustane mi pořád skvěle zahraný Moliere. A to pro mě není vůbec málo! Rozhodně lepší než různé taškařice, které zneužívaly Funesův talent. (16.09.2008)

Tak tady jsem na rozpacích. Četla jsem Lakomce a hra mě uchvátila (vtipné) a pak se podívám na film a to už tak dobré není. Nevím jestli je to tím, že tady už Funese nedaboval Filipovský nebo že to je prostě film podle hry kterou jsem četla. Nevím prostě toto je jeden z mála fílmů Funese, který se mi nelíbí. (05.02.2011)

Na tomto splněném snu Louise de Funèse mně neseděly především dvě věci. Za prvé mladí herci. Ti byli vážně divní. Přitom to byl ansámbl z Comédie-Française, pro který byl Lakomec denním chlebem. Nevím, možná hráli na film až moc divadelně. Druhý prvek, který celkový dojem poněkud kazil, byly přímé řeči na kameru. V divadle při promluvě k publiku takové pasáže vyzní patřičně, ale do filmového zpracování mi tohle nesedělo. Funèsův až extrémní respekt k předloze byl trochu ke škodě věci. Co ale Louise ani při chřadnoucím zdraví neopustilo, byla nápaditost gagů. Několikrát jsem se opravdu od srdce zasmál (prasátko, otrhané šaty, šuplík, přehlídka haraburdí za 3 000, kuckání, paví kostým, ...). Potěšil i Uderzo, ale když už s ním pracovali, mohli jeho ilustrace dostat trochu větší prostor. Jiří Krampol se v dabingu snaží, ale především ve vzteklých scénách mu při tom hudrování občas není úplně rozumět. Zvyknout se dá, ale originál je v tomto případě přece jen o kus lepší. Celkově film na pomezí tří a čtyř hvězd, takže zdejší celkové hodnocení naprosto odpovídá. Já zaokrouhluji nahoru vzhledem k převaze pozitiv nad negativy a především z patetické lásky. Z mé patetické lásky k Funèsovi, která je asi obdobná, jako Funèsova patetická láska k této divadelní hře. (20.01.2020)

Som veľký milovník Funesa, mnohé z jeho výrazov v tomto filme sú vrcholné v jeho hereckej kariére (bodaj by nie, bola to jeho vysnívaná rola, a akoby šitá Moliérom Jemu na telo :), ale to prísne držanie sa predlohy a celkový afektovaný prejav a snaha o "inovatívne režijné prvky" mi väčšinou nesadli.... stačilo možno použiť postavu lakomca, napísať scenár voľne vychádzajúci z Moliéra, a urobiť z toho klasickú "taškařici" nelipnúcu tak prísne na predlohe... tie siahodlhé francúzske kydy o romantickej láske ma nudili (film som musel pozerať v originálnom znení s titulkami - dabing bez Filipovského je proste nestráviteľný) (14.10.2010)