Lakomec

Dve uplne ine recenzie na uplne ine filmy, v ktorych je vsak pekne vidiet, co je dobre a co je zle na filmoch: 1. ze je Funes skvely herec, mi je jasne od detstva. Kazde jeho gesto, posunok, pohyb je originalny a pritom prirodzeny a na mieste.. Filmom Lakomec potvrdil, ze nie je iba vynikajucim hercom, ale ze je velkym reziserom, umelcom. K Molierovi pristupil s pokorou a uctou, ale pritom jedinecne. Svojou komikou ho nezatienil, ale podriadil sa mu, rovnako ako vsetci ostatni herci, ako hudba ci kulisy. Ale co je najdolezitejsie, to divadlo obohatil filmovou recou bez toho, aby nas pripravil o pozitok z divadla. Tak tu mame to najlepsie z divadla aj z filmu. Priklad - Harpagon sa zacne teatralne stazovat pred svojimi detmi na svoju chudobu (divadlo), otoci sa a nahle vidime, ze jeho oblek je potrhany akoby bol naozaj zobrak (film), ale iba nachvilku, kym sa neotoci a nezacne novu repliku. Presne tak sa to ma robit. Bravo. 2. A teraz, ako sa to nema robit - vseobecne obdivovana adaptacia Pana prstenov napriklad, knihu povazujem za jednu z najkraksich knih vobec, film za filmovy odpad. Podobna situacia, Bilbo pred Frodom zatuzi po prsteni a my vidime ako sa mu spotvori tvar, je to robene digitalne, akoby bol divak sprosty a nevedel si tu premenu domysliet z filmovych prostriedkov. Nuz, kto neovlada filmovu rec, musi si pomoct zhovadilostou. Preto to nie je ani film, ani divadlo, ale jeden nekonecny videoklip. (20.12.2012)

Louis De Funès a Moliére. Dvě legendy francouzského humoru spojené v jednom filmu, který je velice svéráznou poctou a splněným snem. A docela rozporuplnou komedii. Opravdu těžké zda doporučit či ne a to i v případě všeobecné oblíbenosti komika Funèse.. (13.03.2006)

S Molièrovym Lakomcem se setkávám nepravidelně už víc než 10 let. Poprvé to bylo ještě na gymnaziu, kdy jsme s celou školou cestovali na divadelní představení do Zvolena a Lakomec pro mě byl zážitkem, jaký mi později různé viděné TV záznamy téhle hry určitě nedokázaly vynahradit. Byl jsem ale zvědav na francouzský film podle tamnější národní klasiky, ač vypadla z toho jenom další (navzdory původnímu účelu natočení pro kino) studiová inscenace. Ovšem s několika osobitými režijními nápady. Dochází na ně i během notoricky známého monologu, kdy Harpagon duševně na dně po zmizení své milované truhličky se přepadá do skutečného vykopaného hrobu, zatímco onedlouho se ocitá na divadelním jevišti; oceňuji i následní domácí vyšetřování zaranžované jako soudní proces. Je-li třeba tou sekvencí z jeviště zdůrazněn záměr tvůrců setrvat u divadelního pojetí i v adaptaci pro filmové plátno a visí-li všude v soudní místnosti propagační plakáty k Molièrově komedii, odpouštím (coby hravý odkaz směrem ke klasickému divadlu :)) i tu scénu s koňmi v podobě namalovaných kulis. :o) Nakonec proč ne, Lakomce, ač klasickou hru, je určitě nutno brát i s jistou nadsázkou, a tvůrcům se jí sdělovat daří velice úspěšně. Hezký Molièrův nápad s postavou kočího a kuchaře v jedné osobě, který se dle své aktuální potřeby převlíká, zde získává vtip navíc, když si zdejší kuchař omylem na sobě nechává i červenou kočího věstu. Louis de Funès je představitelem Harpagona velice ikonickým a vede si v komické roli "trochu jinak" znamenitě, Galabru i Gensacová mu skvěle sekundují, slabinou pro mne zůstávají někteří ti mladí herci. 75% (05.06.2020)

Louis de Funés je v tomto filme úplne dokonalý "Lakomec". Nezabudnuteľným spôsobom tu stvárnil známu komickú, klasicistickú postavu. Starý, vypočítavý, majetkom posadnutý Harpagon je v jeho podaní perfektný. Román, ktorý poslúžil ako predloha pre tento snímok, napísal v roku 1668 slávny, francúzsky spisovateľ, jeden z najvýznamnejších predstaviteľov svetového, literárneho klasicizmu, Moliére (vlastným menom Jean Babtiste Poquelin). Od tej doby sa toto dielo dočkalo mnohých divadelných a aj filmových spracovaní. Z tých filmových je toto, z roku 1980, asi to najlepšie. "L´Avare" *** (26.01.2012)

Ano měl to být vrchol Funésovy tvorby, která od půli 70 let stagnovala, ale po dvou infarktech se natáčení posunulo až na rok 1980, přestože Funés věnoval na natáčení své nejlepší síly a film byl natočen pod řežíjní taktovkou osvědčeného Giraulta a herecky obsazené kolegy z četníků a stálé filmové partnerky Claude Gensac, přesto se nejedná o jeho top film, ikdyž Funés jako Harpagon působí přesvědčivě, přesto daleko lepší zpracování Lakomce je z roku 1990 se Sordim a Antonelliovou nebo z Divadla na Vinohradech s famózním Kopeckým. Navíc toporný český dabing s Krampolem sráží film ještě o jeden stupínek níže. (11.04.2014)