Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (227)

Han22 

všechny recenze uživatele

Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Hodně tu záleží na dabingu, ten český s Krampolem je (samozřejmě hodnoceno jen jako porovnání s Filipovským) špatný a hodně sráží hodnocení. Nevím, na co jsou zvyklí u Funese Slováci. Ale v každém případě doporučuji podívat se na tento film v původním znění s titulky. Myslím, že něco takového mohl natočit zase jen žid...A Oury talent nepochybně měl, jeho Smolař, Rabbbi Jákob nebo Pošetilost mocných patří k tomu nejlepšímu v evropské komedii.. ()

Reklama

FIBO 

všechny recenze uživatele

Naprosto nezapomenutelná komedie, pro mě snad jedna z nejlepších co Louis de Funès sehrál. Film nepřestaně nudit ani na okamžik, není to uměle natahované, střízlivej humor, v jakém jsou Francouzi velmistři. Není co dodávat :) Navíc velké + hudba Vladimir Cosma, která snad nemohla dopadnout lépe! "Podívejte se, uděláme to jako obvykle... Vy jim slíbite co budou chtit.. a já jim nedám nic!" Les Aventures de Rabbi Jacob 4ever! ()

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ. NOVÝ DRUHÝ KOMENT. Mohu to jenom opakovat ale Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž. Sice natáčel bláznivé komedie, které by mohly mít punc frašky ale dával jim velkolepost a až vyšší rozměr. S Louise de Funésem sice předtím spolupracoval již na třech filmech, ve všech se ale Louis dělil o plátno s nějakou druhou hvězdou (Bourvil, Montand.) Rabín Jákob je tedy jedinný Ouryho film ve kterém má praktický herecké sólo a využívá ho mírou vrchovatou. Konečně jeho postava není jen karikatura cholerika ale má i nějaký satirický rozměr, přesah do společnosti a projde si určitým vývojem. Během toho všeho si ale Funés dopřeje obrovské herecké sólo, které si ukradne celé pro sebe a spojí v něm několik komediálních disciplín najednou. Zde se dávají dohromady všechny jeho přednosti jako grimasy, hlasové a pohybové uměni apod.. V roli pana Datla (jako ten pták!) je vskutku neodolatelný. Až bych tento výkon nazval nejlepším výkonem jeho kariéry. On je totiž vlastně prostě dost dobrý i ten film, který dokáže kloubit témata jako rasismus, rozdíly mezi náboženstvími a dělat si z nich bezmězně srandu, aniž by to působilo trapně. A  to vše se zde daří  spojit s pasážemi, které připomínají až novodobou grotesku (ano, mluvím o výborné části ve žvýkačkové továrně.) To celé je docela výpravně natočené, má to skvělé tempo a to že Vladimir Cosma opět složil vynikajcí hudbu asi jen tak nepřekvapí, ale v tomto případě je titulní melodie teprve neskutečný nářez, ten člověk je prostě génius. Takže ano, Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž, Louis de Funés minimálně v tomto případě taky a já je musím odměnit zachováním prestižního pětihvězdičkového hodnocení, které by mě ani nenapadlo měnit. Jo, a fakt nezapomeňte: Já jsem Datel! Jako ten pták!! Kchhh!!! Doufám, že se naučím jako Funés do doby než budu mít holku doufám a  budu ji tím jednou bavit.:D Když teda neumím imitovat trubku.. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (17)

  • Na letišti policisté komisaři nahlásí, že na toaletě jsou dva židé, kterým oholili vousy a ostříhali vlasy. Použili je totiž Datel (Louis de Funès) se Slimanem (Claude Giraud) jako převleky. V následujících záběrech ale oba dva okradení židé vousy i vlasy mají. (jan.hryz)
  • Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)
  • V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)

Reklama

Reklama