Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (230)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Lous mal väčšinou šťastie na filmové postavy. A diváci tým pádom, šťastie na exkluzívne podanie majstra komédie. Všetko to sviští v hurikánovom drajve, divák nerieši logiku, ale zabáva sa nad obdivuhodnou zmesou komédie a podprahovo akčného thrilleru. Áno tak, tento námet mohol v iných rukách dopadnúť akokoľvek ináč. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Bláznivá komédia plná zámien, nedorozumení a akcie. Až tak, že som v tom všetkom nedokázal rozpoznať niečo skutočne vtipné. Ale možno je to niečím iným. Možno je to tým, že kedysi som sa na Funesovi obalenom v žuvačkovej zelenej farbe s prilepenými žuvačkami na hlave nesmierne smial a dnes už to tak vtipné byť nedokáže. Za prvé som omnoho starší, za druhé kedysi bolo vtipné niečo iné, ako dnes. Neviem. Ale film má perfektnú výpravu, NY, Paríž, vidiek atď. a vražedné tempo. Trochu nasilu pôsobí v tomto chaose mierové posolstvo, ale ono to asi inak nejde a vždy to tak bolo a bude. ()

Reklama

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()

janek85 

všechny recenze uživatele

Tady tu této Funesovky jsem byl trochu zklamán. Byl jsem zklamán z toho, že jsem to viděl ve slovenském dabingu, ale to by nevadilo tak moc, ale vadilo mi to, že Funese mluvil jinší dabér, na to já jsem háklivý. Bez Franty Filipovského je Funes trošku slabší v herectví než s Frantou. Samozřejmě je to nejlepší komik, a s Frantou je to ještě lepší komik, ale Funes opět rozprodal svou kvalitu herectví. Zase z něj sršilo vynikající charisma. Tento film na části stejný, od začátku do konce stejný děj, možná scéna ve žvýkačkové továrně byla nejlepší. Tento film byl jednim z nejhorších s Louisem de Funesem. 4* jsem dal Zelňačce, 3* Četníkovi a mimozemšťanům, jinak dávám vždy 5*, ale teď 4*. 76% ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Vtipná francouzská taškařice s geniálním Louisem de Funesem. Humor je sice laskavý a inteligentní, ale i přes své anti-xenofobní zaměření na dnešní dobu příliš nekorektní. Victor Pivert (datel) by chtěl Francii, co nejbělejší a katolickou, kde dělnici furt něco nechtějí a nestávkuji. Dabovaní již neudělal František Filipovský, ale Jiří Krampol v češtině i Ľubo Gregor ve slovenštině provedli dabing rovněž dobře i když Filipovský je mistr. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Niektoré scény boli inšpirované Boissetovým filmom Atentát v Paríži (1972). Ide napríklad únos pred parížskou pivárňou, výsluch, a tiež určité postavy, napríklad plukovník tajnej služby. (Arsenal83)
  • V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)

Reklama

Reklama