Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (230)

Josefin 

všechny recenze uživatele

Rabín Jákob mi dlouho unikal, tak konečně jsem ho viděla. Opravdu geniální zábava, jedna z těch povedených komediálních Funesovek. Francouz Victor - Pivert nemá proti cizincům vlastně nic - tedy pokud všichni ti černoši, Židé a Arabové zůstanou tam odkud pocházejí..honičky, bitky a záměny osob neberou konec. A jedno velké díky za dabing Jiřího Krampola, byl parádní. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Lous mal väčšinou šťastie na filmové postavy. A diváci tým pádom, šťastie na exkluzívne podanie majstra komédie. Všetko to sviští v hurikánovom drajve, divák nerieši logiku, ale zabáva sa nad obdivuhodnou zmesou komédie a podprahovo akčného thrilleru. Áno tak, tento námet mohol v iných rukách dopadnúť akokoľvek ináč. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Jak že se to jmenujete?" "Žluna. Jako ten pták: chrrr...kvákkvák...bzzz...klovklovklov..." ;-) Jediná funésovka, která kdy v těchto končinách běžela s titulky. Umírající František Filipovský ji už nestačil nadabovat a televizi se asi zdálo nevhodné ještě za jeho života angažovat někoho jiného. Po několika letech byla pieta ta tam a Louise namluvil Jiří Krampol. Udělal to tak strašným způsobem, že se to odráží na hodnocení samotného filmu (viz 40 % Cinemy). Nespravedlivě. Kdo viděl titulkovanou verzi nebo tu se solidním slovenským dabingem, ví, jak je Jákob vtipný. Třeba celá sekvence v továrně na žvýkačky patří k tomu nejsrandovnějšímu, co Ludva kdy natočil. A ocenění si zaslouží i Gérard Oúry za to, s jakou lehkou samozřejmostí vmíchal do crazy komedie choulostivé téma rasismu. Kdybych neviděl, neuvěřím. 80 % ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Dvěstěprocentní rasista, xenofob a despota s ptačím jménem (v češtině Žluna nebo Datel, v originále Strakapoud, no prostě „krááá...tututu....kchch“), fanatický odpůrce všech čmoudů, pohanů a cizinců, razící heslo „kdo není jako já, je proti mně“, musí projít svým malým peklem na zemi, než je mu rozsvítí v kebuli. Dobře mu tak, katolíkovi. ;-)) ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Tóra se v synagogách čte průběžně celý rok po určitých úsecích. Část, kterou musí Datel (Louis de Funès) předčítat, neodpovídá ročnímu období, ve kterém se film odehrává. (L_O_U_S)
  • Premiéra proběhla 18. října 1973. V Paříži se film začal promítat ve třinácti kinech a během prvního týdne dosáhl návštěvnosti bezmála 200.000 diváků. O týden později premiérový film Dva muži ve městě s Alainem Delonem a Jeanem Gabinem neměl zdaleka takový úspěch. I v následujících týdnech Rabín Jákob suverénně převálcoval další premiérově nasazené filmy (například Vlak s J. L. Trintignantem). Teprve po dvou měsících klesl z první pozice na druhou, když zabodoval Belmondův film Muž z Acapulca. Celkově dosáhlo Dobrodružství rabína Jákoba návštěvnosti zhruba 7.300.000 diváků a ve Francii šlo o bezkonkurenčně nejúspěšnější titul roku 1973. (argenson)
  • Natáčení začalo koncem března ve studích v Boulogne-Billancourt, později byly pořízeny exteriérové záběry na několika místech v Paříži, mimo jiné i na letišti v Orly, kde se točilo za plného provozu, poslední scény nasnímal Oury v New Yorku v červenci 1973 (tady ale již bez Funèse). (argenson)

Reklama

Reklama