Smolař

Kapku méně ztřeštěná, o to však výpravnější, road movie. Klasicky rtuťovitý De Funès dostal k mému zklamání docela málo prostoru Bumbrdlík Bourvil onu zbývající větší část nenaplňuje zrovna "srandou k popukání" a svým slizkým přístupem k ženám mi přišel chvílemi až otravný. A tím se dostávám k dvěma velkým , i když vcelku upozaděným, plus - krásným Danielle Rocca a Alidě Chelli. Svou přirozeností a krásou dokázaly alespoň trochu zjasnit vcelku šedivý film. Ale abych byl spravedlivý, tak i prostředí slunné Itálie a jižní Francie mělo svou působivost a některé pasáže byly, když už ne k "zabřichopopadání", tak alespoň k širokému úsměvu, v tomto ohledu se dá vzpomenout zejména přestřelka u fontány. Silnější trojka. (04.05.2015)

"Aber das ist nicht möglich. - To já zase nerozumím, co tím myslíš, holka." U Smolaře tak trochu zamrzí, že spolu Louis de Funès a Bourvil neměli více společných scén. I když má film gangsterský nádech, působí jeho akční linie poněkud unyle a humorná rovina se rovněž držela celkem na uzdě. Sekvence z autoopravny a kempu měly sice své kouzlo, ve zbytku však šlo spíše o nevýrazné scénky. V rámci de Funèsovy tvorby jde o průměrný a nijak nevyčnívající kousek. (06.12.2020)

Bourvil a Funes sú určite zvučnými menami francúzskej filmovej komédie a príležitosť vidieť ich spolu veľa sľubovala. Lenže hlúpučký scenár, nenápaditá réžia, neskutočne veľa nechcených trápností, málo vtipu a prehnaná dĺžka vykonali svoje zhubné dielo. Tento film môže potešiť iba vytrvalých fanúšikov Bourvila a Funésa, prípadne oboch. Ja do tejto skupiny nepatrím, takže Au revoir. (16.02.2014)

Nemyslím si, že je to komedie horší než další slavné francouzské komedie 60. let, je však pro mě dokladem, že neviděna kdysi a společně s někým, v mém případě to bývala sestra, kdy se to směje vždy lépe a tak často, že hlášky se stanou prakticky součástí rodinného koloritu, už to není ono. Za 50 let se změnil film, svět i já a jen málokterý film dokáže ten vývoj přestát. (15.09.2021)

Až mi jednou nějaký bohatý gangster rozloží můj vůz na anionty a kationty, tak přijmu jeho nabídku na projížďku Cadillacem, i když mi dobrák Antoine šeptá do ucha, že to není nejlepší nápad. Jenže já se bavil a to zejména ve chvílích, kdy de Funès rozjel své neurotické kousky - při demonstrování opravy auta, s kulturistou ve sprše či při svém tradičním odsekávání. A ta čtvrtá hvězda je za dokonale žárlivého holiče, jehož zběsilé troubení, úlisný knír i sličnou přítelkyni si budu dlouho pamatovat. (09.11.2015)