Fantomas

"Teď tě skřípnu !! Tak mluv !! Ten tvůj článek.. To byla lež, co ?!" - "Vždyť jsem už řekl !! Byla to lež !!" - "Ty říkáš, že je to lež a každý teď říká, že je to fakt.." - "No, to je fakt !!" - "Tak ale co je fakt ?? Že každý říká, že je to fakt ??" - "Ne, ale fakt je, že je to lež !!" - "Takže je to fakt, že je to lež ?? Emn.. No, tak dobře !! Řekněme, že nelžeš.. Tak pročpak tě tedy dal Fantomas dneska v noci unést, když to byla lež ??" - "No přece právě proto, že jsem lhal !!" - "On lže !! On lže !! On lže !! On lže !!" - "A Kdy vlastně tvrdíte, že jsem lhal ?? Když jsem říkal, že jsem lhal, nebo jsem lhal, když jsem říkal.." - "Už dost !! Teď už mlč !!" ;) (18.05.2015)

Přeceňovaná klasika, která se mi po novém zhlédnutí po letech jeví jako přiblblá komedie s celou řadou slabých míst. Psychologie postav je více než mizerná a samotná titulní postava je představena velice povrchně - kromě toho, že je to ješitný narcis s nezměrnou sebedůvěrou, který si pěstuje svůj mediální obraz, se o něm zde v podstatě nic dalšího neříká, a motivace jeho kriminálního jednání si můžeme jen domýšlet. Používáním převleků a neúctou k představitelům zákona může vzdáleně připomenout postavu tehdejšího veřejného nepřítele č. 1, Jacquesa Mesrina, ale to je tak všechno - osobně si myslím, že potenciál této nádherně vymyšlené postavy zde není využit ani z desetiny. Film pro mě však dojíždí hlavně na tom, že upřednostňuje komickou rovinu před tou kriminální - osobně by mě Fantomas asi víc bavil jako čistokrevná žánrová kriminálka. Ve filmu totiž třeba vůbec není přítomno žádné napětí a vše, co se zde děje, je obaleno v bezpečném kontextu komediální nadsázky, v níž i hrůzostrašně vypadající kaskadérské kousky vyznívají jako komické prvky. Co tedy na tom, že se některé postavy chovají jako naprostí idioti nebo že zde vlastně nic nejde brát vážně - už samotný představitel ústřední dvojrole, letitý Jean Marais, má viditelné problémy s pohyblivostí v akčních scénách, v nichž mu překvapivě dává na frak živelný Louis de Funès, a jejich honičky postrádají jakékoli napětí a vlastně i smysl - celý ten film je vlastně téměř jedna velká honička, která je slepencem samoúčelných kaskadérských kousků a komediálních výstupů, které po letech notně ztratily na vtipu. Osobně mi tak na tomto filmu dnes přijde nezajímavější výskyt celé řady nádherných aut, v nichž se filmové hrdinové prohánějí, jakož i pěkné filmové lokace, v nichž se natáčelo. Dál je Fantomas zajímavý i jako dobová sonda z časů, kdy bezstarostně kouřil každý a kouřilo se všude, a kdy noviny měly náklad i vliv, o jakém se jim dnes v době končícího printu může jen zdát. Jinak si myslím, že už tento film dnes moc za vidění nestojí, a třeba jeho český dabing mě vážně moc nebere - Miroslav Moravec mi coby Fantomas přijde nekonečně trapný. Vysoké hodnocení zde na ČSFD si vysvětluji tím, že většina lidí tento film viděla už dávno před lety a hodnotí ho zpaměti (v níž jsem i já měl tento film zafixovaný jako lepší než ve skutečnosti je) a na základě vysokého hodnocení ostatních. Po novém zhlédnutí a při důkladnějším rozboru Fantomas už neobstojí - občas neuškodí kácet tyhle modly z dětství, to vám tedy řeknu. (08.07.2013)

"Fantomas." "Prosím?" "Říkám – Fantomas!" "A co je to?" "Nic - a všechno." "Tak co to znamená?" "Je to nikdo... a přesto někdo!" "A co vůbec dělá ten někdo?" "Nahání strach.“ ... Škoda, že drtivá většina dnes zná tohoto génia zločinu pouze z moderních filmových parodií, a v životě si nepřečte skvostně pokleslé a nádherně temné romány Pierre Souvestra a Marcela Allaina, jež na počátku 20.století tak zbožňovali surrealisté. Pokud ale chcete poznat skutečného Fantomase, poradím vám: Ptejte se po Červené vose. Nasedněte do Fiakru noci. A možná pak ty filmy uvidíte v trochu jiném světle. ... Kat Diebler uchopil oběma rukama odsouzencovu hlavu za uši a vtáhl ji silou do otvoru... Klapla spoušť... Bleskla padající sekera... Vytryskl proud krve... Tisíce prsou vydalo dušený zvuk. Hlava odsouzeného se skutálela do koše s drtinami. Vtom Juve prudce odsunul Fandora a skočil k lešení. Prorazil mezi pacholky, zabořil se rukama do drtin zborcených krví, popadl za vlasy odříznutou hlavu... a vteřinu se na ni zahleděl... Pacholci poděšení neslýchaným činem se vrhli na detektiva... Kat ho odstrčil: "Vy jste se zbláznil! Běžte pryč!" Fandor viděl, že Juve vrávorá, jako by měl omdlít... Přiběhl k němu: "Proboha..." vykřikl s úzkostí v hlase. Juve přerývanými slovy, těžce dýchaje, vysvětloval: "Ten, kdo právě zemřel, nebyl Gurn... Ach proklatě! ... Fantomas unikl! Fantomas je na svobodě! Dal popravit místo sebe nevinného! Říkám ti, že Fantomas je živ!" (24.08.2007)

No, tohle mi prislo jako takovej pomalejsi rozjezd. Vsechny postavy se teprve predstavujou a na akci tu dojde malokdy. Vtipu tu taky moc neni, ale to je hlavne tim, ze Funes je vedlejsi postava a vetsina pozornosti je na Jeana Maraise. Nastesti si tvurci dali zalezet s pribehem, takze je to dobra kriminalka, spis nez nejaka blazniva komedie a kdyz jsem si na to za chvily zvyk, tak jsme se dobre pobavil, protoze film ani na chvily nenudi. (05.03.2007)

Můj věčný favorit na poli zábavy, slovní přestřelky Marais-Funés mi budou poškozovat brániční svaly ještě hodně dlouho. Pouze u toho Maraisova avantgardního řízení z kopce a zpátečkou si občas říkám "slabota, chlapče, slabota," protože mě kdysi otec povozil v plném provozu po ledě, mezi ostatními beznadějně kličkujícími auty a v otáčkách tempem tři sta šedesát stupňů za dvě vteřiny, takže to, že jsme posledních zhruba šedesát metrů letěli už jen pozadu a já jsem pohledem do zpětného zrcátka navigovala výkřiky typu "doleva, doleva, to je moc doleva, doprava, teď to mastíme na tirák, doleva," než jsme se konečně zarazili o svodidla, byla docela úlevná změna. Když jsme kupodivu bez úhony dorazili na místo určení, byli jsme uvítáni slovy: "To je dneska hrůza, co? Představte si, že jsme udělali ráno na dálnici hodiny!" Podívali jsme se po sobě a beze slov se shodli, že nemá cenu něco říkat. Z toho všeho vyplývá, že já a můj rodič jsme akčnější dvojka než Marais a Demongeotová - kdo by to byl řekl... (18.11.2007)