Fantomas kontra Scotland Yard

Stává se málokdy, aby některé filmy s více pokračováním byly tak vyrovnané, jako je právě série o Fantomasovi. Aby se nic zbytečného neopakovalo, tvůrci vyměnili prostředí a tím pádem si udrželi vysokou kvalitu zábavy, napětí a akce. Psát o vtipných scénách nebo o hereckých výkonech by bylo nošení dříví do lesa. Zkrátka klasika každým coulem. (28.01.2006)

Poslední části trilogie prospělo přenesení do prostředí se zvláštní ponurou a důstojnou atmosférou Skotska, kterou svým řízným humorem prořízne prostořeký francouzský komisař Juve, navíc ve slušivém kiltu. Stále stejně skvělý, vtipný, ale také dobrodružný film. Jen tomu Fandorovi nějak nemohu přijít na chuť. (03.01.2012)

Klesnout za pět let ze 4* na 1* jsem i já považoval za velké sousto, ovšem má tvář, ze včerejška ještě znechucená, by mluvila za vše, kdyby vám ji bylo umožněné vidět. :) Fantomas kontra Scotland Yard je totiž demence. Samotného mě překvapuje, že zrovna Fantomas se pro mě stal sérií s největším kvalitativním výkyvem mezi dvěma částmi (Batmanův přechod z Schumachera na Nolana nepočítám). Tento šok mi zřejmě zároveň znemožnil si trojici Fantomasů zopakovat, neboť znovu sledovat zcela evidentní logické a faktické dějové přešlapy nehodlám. Co v jedničce a dvojce alespoň na oko fungovalo, to v trojce naprosto vypovědělo službu. Nejhorší muka mi přivedl scénář, nepracující se zákony tohoto ani Fantomasova světa. Takže v 1000 let starém hradu zničeho nic ze dne an den Fantomas postaví výtah vedoucí do jeho podzemního sídla, Funèsovi pro zábavu dává do jeho pokoje oběšence a jeho cvičení psi běhají převlečení za lišku po neznámém území kilometry po vůni buřtu na talíři. Všechny postavy bez výjimky jsou nechápaví tupci, blázni nebo v minulém díle umřeli. Marais je pro roli starý, mlátí desítky padouchů holýma rukama a chemie mezi ním a jeho snoubenkou nefunguje ani v těch nejvděčnějších místech. Funèsův důvtip už spočívá jen v tom, že neustále (nespravedlivě) peskuje svého poskoka a běhá po dvou chodbách monumentálního hradu v bílém prostěradle. Dva Fantomasovy nohsledy uvidíte i přestože byli oba minule prokazatelně zastřeleni. Hudba se skládá z dvou použitých motivů a několikrát se navíc opakuje, stejně jako záběry, které jsou při honu na lišku používány dokonce trojnásobně, ale stejně za moc nestojí. A závěr tomu nasadí korunu, neboť se zde recyklují černobílé filmy z druhé světové války (takže vzlétávají stíhačky, ve vzduchu je ale vidět dvojplošníky) a trvá asi 2 minuty. Něco takového bych nepřál ani největšímu nepříteli. (18.05.2008)

Fantomas tentokrát vyrukuje s krajně levicově orientovanou daňovou politikou a nebýt společných okamžiků komisaře Juva a jeho v zcela jiném kmitočtu pohybujícího se podřízeného Bertranda, zůstal by nenápaditým scénářem zapříčiněný propastný rozdíl oproti dvěma předchozím dílům. Co však nelze legendárnímu netvorovi s nazelenalou maskou rozhodně upřít je užití prozatím nejdůmyslnějšího únikového prostředku. Primitivní, ale účinný, stejně jako celá série. (03.08.2009)

Hodně nevyrovnaná komedie, druhá polovina na honu je o dost slabší, navíc největší světový zločinec se změnil na pouhýho vyděrače a nemá co lepšího na práci, než si dělat šoufky z komisaře Juva. Ale stejně je to jedno, protože první polovina filmu, která se odehrává na skotském hradě, je prostě vynikající. A kvůli výše jmenovaným podružnostem nehodlám kazit hodnocení. (01.09.2012)