Grand restaurant pana Septima

Louis de Funés vždy slibuje nezapomenutelný zážitek. U Grand restaurantu pana Septima to platí také, ale bohužel ne po celý film. V první polovině, "v restauraci", stojí snímek na něm a vše je tak v pořádku. Bohužel v druhé polovině se začně zamotávat děj, přidávat se další a další postavy a snímek rázem ztratí všechnu lehkost a pohodu. Ve výsledku tedy tři hvězdy. Kde je vaše profesionální hrdost, tradice francouzského pohostinství (28.01.2010)

Herca Louisa de Funesa považujem za kráľa francúzskej filmovej komédie. Jeho šialené herecké kreácie sa natrvalo zapísali do dejín svetovej kinematografie. Bol jedinenčný, originálny, nenapodopbiteľný. Stvárnil mnoho nezabudnuteľných postáv, objavil sa v mnohých kultových úlohách. Stačí si spomenúť na inšpektora Juveho, ktorý bol v pätách Fantomasa alebo komisára Cruchota z policajného oddelenia v Saint Tropez. To je totálna klasika. Avšak to čo predviedol vo filme "Grand restaurant pána Septima", ktorý bol natočený v roku 1966, na mňa až tak moc silne nezapôsobilo. V rámci jeho filmovej kariéry to považujem za slabší priemer. No i tak musím tento titul ohodnotiť minimálne tromi hviezdičkami. Louis de Funes je proste legenda. *** (05.08.2021)

„Jseš hospodskej šizuňk!" Filmy s Funésem baví i po letech, pro českého diváka je přidanou hodnotou i bravurní dabing. První část je plná klasických eskapád, kde kromě hitlerovského projevu pobaví i taneční kreace nebo nácvik s lítacími dveřmi. Ale přeci jen, od únosu prezidenta je film, alespoň pro mne, zábavnější. Bondovská honička v horách, auto na střeše se zabijáky v patách a vrtulník, co vše pečlivě monitoruje. Po letech jsem jednu hvězdu k původnímu hodnocení přidal. „Jedu za maminkou. Je jí devadesát a je takhle malinkatá..." „To už neporoste." (03.08.2021)

Čím to je, že interiérová veselohra s potenciálom omnoho väčšieho množstva vtipov, než akým skutočne disponovala, sa razom zmení na pseudobondovku? Zbytočne nákladná komédia (jedno auto zletí do rieky, ďalšie dve do snehu, helikoptéra v oblakoch...), len aby sa naplnil aj dobrodružný aspekt žánru? Túto kombináciu mohol Louis de Funès radšej nechať Belmondovi. (03.08.2020)

„Odveďtě tu hysterickou ženskou!“ Prvá, reštauračná, polovica je neskutočná, báječná, famózna, je to bomba, je to jahoda s vanilkovou šľahačkou. Vedel by som sa na to pozerať nie že celú stopáž, ale v 25-dielnom sitkome (geniálna scéna s Hitlerom je len špičkou ľadovca). Kebyže zostaneme po celý čas v tejto úžasnej reštaurácii s tými neskutočne vtipnými postavičkami (klavirista, opitý expert na alkohol, hlavný, večne horekujúci čašník), dám 1OO%. Žiaľ, druhú polovicu filmu tvorí neveľmi záživná linka s pátraním po únoscoch prezidenta. Nechápem, čo koho k čomusi takému viedlo, taký brutálny obrat som fakt nečakal, začalo to ako komédia z reštauračného biznisu a stal sa z toho úplne iný film. Prečo? Načo? Komu tým prospejeme? Pobavilo ma finálne vysvetlenie, ale to bolo asi tak všetko. Žeby sa nekonečnou automobilovou naháňačkou tvorcovia inšpirovali o tri roky starším Ružovým panterom? (10.07.2024)