Zmizení Eleanor Rigby: On

JEHO verzi jsem naštěstí zhlédla jako první, a to jsem pocitově chtěla automaticky začít s NÍ. Hrozně se mi líbilo, že každý prožíval a vnímal události jinak. Bylo to krásně reálné, dokázala jsem se vcítit a pochopit každého z nich. Jessica i James hrajou perfektně, jejich zamilovanost jim prostě musíte uvěřit. V JEHO verzi tápete, co se vlastně stalo, co byl důvod k jejich odcizení. Film vám to pomalu odkrývá. V JEJÍ verzi se pak dovysvětlí další věci, nad kterými jste si lámali hlavu. Závěrečná skladba z JEHO verze je naprosto úžasná. V JEJÍ verzi už není tak sugestivní. Ty drobnosti, ve kterých se verze lišily, mě hrozně bavily. A během obou snímků jsem se ani jednou nenudila. (Jeho začátek velmi vtipně připomínal Fincherovu Zmizelou; i kdyz tohle bylo první takže je to spíš naopak). Ve Varech jsem tento film vyloučila z Must See seznamu, teď na podzim mě však k němu něco přitáhlo a já nelituji. (16.11.2014)

Tento snímek je, jakožto romantický film, svým zpracováním velmi originální a nemá v sobě klišé, která jsou v současných romantických filmech tak běžná. Oboum filmům (On a Ona) se skvěle podařilo splnit hlavní cíl - vylíčit stejný příběh a stejné události z odlišných pohledů dvou osob. K úplnému dokreslení představy o filmu je samozřejmě nutné vidět oba filmy. (08.11.2014)

Díky skvělému výběru charismatických herců se tvůrcům podařilo, že z páru chce on koukat hlavně na její verzi "příběhu", a ona zase na tu jeho. Osobně sice netuším, kdy uvidím JI, ON mě ale příjemně překvapil svým papírem nešustícím chováním. Uvítal bych nicméně více hudby a klidně i celkové sledování delšího časového úseku při zachování stejné stopáže. Je navíc velmi příjemné, že ON funguje jako zcela samostatný snímek, a kdyby v kině momentálně neřádila Batmanova manželská očista a v bedně McNultyho otáčení se za prdýlkama, šel bych o hvězdu výš. P.S. Co furt sakra všichni mají s těma botama v posteli? Hrůza. (30.10.2014)

Je zcela nutné a žádoucí vidět Eleanor v pořadí "On->Ona". V jiném pořadí či počtu snímků je zážitek a prožitek sotva poloviční. Ideální je podle mého taky minimálně několikadenní pauza mezi oběma filmy. Pokud splníte všechny předešlé podmínky, vystavujete se pravděpodobnosti, že vás při závěrečných "Ona" titulcích zaplaví vskutku zajímavý pocit a zážitek. Něco k samotnému "On". Conor dostává pro svojí postavu nějakých 70, 80 procent času filmu a když si potom u "Ona" uvědomíme, že Eleanor má svůj film zcela pro sebe, dojde i těm hloupějším z nás, kteří nevnímáme název filmu v jeho samotném významu, i celá podstata příběhu. Zmizení Eleanor Rigby není o něm a o ní. Hlavní postavou je Eleanor, je to její film, je to o ní. Tudíž je "On" možné vnímat jako přípravu na finále. Přípravu na něco lepšího. 7/10 (03.12.2014)

Mezinárodně sdělný příběh, který bude v záplavě zpracování tématu hledání formou brigittejonesovských komedií bojovat o diváckou přízeň své generace hódně těžko i přes poctivý scénáristický a režijní přínos a gradující souhru hereckých výkonů. Velká úcta patří scénáři, který se nesnaži vytěžit asociace beatlesovské inspirace, ani nastavit zrcadlo mnohým pošetilostem a proprat všechny marnosti třicátnického žití, které v jisté fázi ztrácejí svou spotřebitelskou důležitost, a jde po ose osobního prožívání a subjektivních interpretací. I s citlivou hudbou a soundtrackem (jeho charakterizační význam jemně propojuje verze příběhu a napříč jimi stoupá) blízko 4* (07.11.2014)