Millerovi na tripu

"Pokud sem náhodou nikdo nevleze, nenakoukne oknem a nezváží nás .... jsme v pohodě." Prozatím mne ještě nenapadlo pořídit si falešnou rodinku a zapašovat si špetku a půl (čti dvě tuny) trávy přes hranice. A nebudu o tom přemýšlet ani v budoucnu, neboť kvalita ubytování, strava ani vyhlídka z mexických věznic mi nepřipadá nijak zvlášť lákavá. To si radši z bezpečí domova pustím pohodovou komedii, za kterou Millerovi rozhodně považuju. Je tedy pravdou, že se nerozjíždí nejrychleji, ale jakmile rodinka začala ztrácet pojem o svý falešnosti a začala fungovat v souladu s ustanoveními Zákona o rodině, tak zábava exponenciálně rostla. Takže bylo to fajn a začínám přemýšlet o tom, že vysypu z prasátka pět peněz, abych si nechal od jedný nejmenovaný paní Millerové předvést jeden soukromej striptýzek. A pak se půjdu zchladit na hokej. (24.01.2014)

Není to sice stoprocentní a nejsem si jistá, jestli trochu nenadhodnocuju, ale zkrátka a jednoduše se mi to moc líbilo. Včetně klasického klišé na konci, které nejspíš většina lidí hodnotí spíš negativně. Ale upřímně, jaký jiný konec byste vymysleli? Myslím, že to bylo zakončeno tak, jak se na takovou komedii sluší a patří a nijak rušivě to na mě ani nepůsobilo. Navíc jsem už během filmu měla pocit, že jsou herci dobře sehraní a že si společné natáčení neskutečně užili - což mi ostatně na konci potrvrdily záběry z "nepovedených scén". Myslím, že právě tohle tvoří tu neotřelou atmosféru, kterou bychom u mnohých jiných komedií poslední doby hledali jen marně. ~(4,5★)~ (04.10.2013)

Svým stylem Millerovi připomínají Šéfy na zabití - logické a pro diváka pochopitelné jednání hlavních postav v souhře absurdních, popř. bezvýchodných a tedy humorných okolností. K tomu slušná hrstka trapasů, situací "není to, jak vypadá" a máme zde poměrně slušnou zábavu na nějakou hodinu a půl... Trochu smůla, že film trvá déle a do (nejen) rodinných klišé ujíždí víc, než by se slušelo, ale v zrovna v této rozehrané partii se to dá přežít. Zmínění Šéfové na zabití jsou sice lepší (aneb Motherfucker Jones může být jen jeden), ale Millerovi zdárně poráží většinu Apatowské tvorby, neboť se narozdíl od ní nesnaží dělat ze sebe něco víc a soustředí se jen na nekonečnou zásobu situačního humoru. 7/10 (05.09.2013)

Čtyřka looserů na tripu z Mexica do Denveru v rodinném karavanu narvaném balíky exkluzivní trávy. Tenhle film stojí na skvělé chemii mezi ústřední čtyřkou (i když přiznám, že věčně si stěžující postava Emmy Roberts mi lezla na nervy), na újetých situacích a nahuštěném děti (v tomhle filmu se pořád něco děje, do závěrečných titulků vám nedá vydechnout). Líbila se mi drzost vtípků. Kde film ztrácí, tak to jsou emotivní "rodinné" scénky. Nevěřím, že by se ústřední čtveřice snesla déle než pár dnů a - bohužel - romantická chemie mezi Sudeikisem a Anistonovou moc nefunguje, i když oba jsou na pohled více než příjemní. 80 % (22.04.2014)

Fiktívna rodinka Millerovcov má výbornú chémiu a ich trip ma skutočne pobavil. Jednotlivé scénky držia pohromade, vtípky sú nasmerované správnym smerom a herci dali príbehu tú správnu tvár. Ruku na srdce, nie je to žiadna komediálna pecka, ale humor tu naozaj funguje a to je v tomto žánri to najdôležitejšie. (05.12.2013)