Už teď mi chybíš

Škoda, že Toni Colette je tak nesympatická a dost se to odráží i na postavě Milly. Bylo hrozně těžký s ní nějak sympatizovat. Naštěstí to vyrovnává Drew, která je jako vždy rozkošná a tak nějak se dá tou celou stopáží proplout. Děj poměrně odsýpá a i když na konci jsem nezažila tak velké dojetí, je Miss You Already celkem koukatelný. (07.07.2020)

Emócie to malo asi vyvolať silnejšie. Hodnotenie nie je založené na celkovom prežití a precítení toho, čo sa deje, skor tak všeobecne na dobrom spracovaní. Odľahčovanie deja vzhľadom na vývoj príbehu bolo vítané a hoci je asi jasný záver už dávno dopredu, radi sa pozriete, ako si hlavné postavy žijú svoj a zároveň aj spoločný svet. Ale nebolo mi všetko jedno, to by som klamala. (30.05.2017)

Řeknu to rovnou - postava Toni Colette (Milly) je v tomhle filmu hrozná p*ča. Ano, bojuje s rakovinou a za to ji mohu litovat, ale jako člověk stojí za prd. Je sobecká a využívá lidi kolem sebe - a já jsem si jistá, že takhle to tvůrci zamýšleli. Naštěstí je tu Jess (Drew Barrymore), která je vtipná, sympatická a Milly v její nemoci podporuje jak se dá. Spolu tvoří silnou kamarádskou dvojku, jejíž příběh má ukázat na sílu ženského přátelství. Což je hezký a záslužný nápad. Až moc často jsou ženská přátelství považována jen za kvokající slípky vyměňující si recepty a okukující obchody a chlapy. Jenže tvůrci šli moc daleko a například manžel Milly (Dominic Cooper) je totálně odsunutý na druhou kolej - a to ve chvíli, kdy má jeho manželka smrtelnou nemoc! Coby mužský divák bych to považovala skoro až za urážlivé... Jinak ale ano, Už teď mi chybíš je emotivní, chvílemi vtipný, funkční a v několika ohledech dost netradiční film. 60 % (31.08.2016)

4* Díky tomuto filmu jsem si Toni Collette přidal mezi své oblíbené herečky, Měl jsem ji sice rád i předtím, ale tady mě přesvědčila, že si zaslouží tam být za svou univerzalitu. Přejdu však raději rovnou k tomuto filmu. Ano, je to sentimentální doják, který si spíš užijou ženské než chlapi, jak tu občas v komentářích zmiňují. Ale na druhou stranu je film natočen s lehkým vtipným nadhledem a lidským pohledem na nemoc - rakovinu a problémy s tím spojené. Proto mi nepřišel tak prvoplánovitý a bylo se i čemu smát. Příběh nenudí a herecky je na slušný úrovni. Takže ho můžu za sebe doporučit a dát hezké čtyři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.07.2021)

Tak kde začít? Už od začátku tak trochu nuda. Neuvěřitelně neuvěřitelné. Téma skvělé, ale zpracování velmi špatné. ■ Drew BARRYMORE jsem nikdy nemusel a ani tentokráte se nic nemění, ale zato od Toni COLLETTE, která mě uchvátila ve Vášni v srdci, jsem čekal herecký koncert, ke kterému bohužel nedošlo, protože organizátor selhal, mistr zvukař se ožral do němoty, bedňáci stávkovali, technici vůbec nepřijeli, pódium neměl kdo postavit a manažerka si vzala dovolenou... ■ Zajímavá je pouze poslední čtvrtina, ale ty tři předcházející jsou bída a holé neštěstí. Darmo mluvit. ■ To, že se obě hlavní představitelky většinu času chovaj jak šestnáctky, to by se dalo přežít, dokonce bych jim mohl odpustit i to, že si hrajou na Angličanky, ba co víc, Toni COLLETTE, jakožto rodilá australanka by k tomu byla víc než dobrá, ale Drew BARRYMORE v žádném případě, bohužel obě mluví tak strašně moc nepřirozeně, že nad tímto jsem prostě nemohl přimhouřit ani jedno oko. Vím, možná je to jen můj problém, ale tak to prostě cítím, a proto to zde píšu. Co je ale vůbec nejhorší, že v celém osazenstvu není ani jedna jediná postava, ke které bych mohl přilnout; hlavní dvě postavy si rozhodně většinu času nezasloužily mé sympatie, právě naopak, a to se pak těžkou prožívá děj, když jedna vám přijde nesnesitelná a druhá blbá. Milly se zkrátka chová jako πča a to je pak prostě k ničemu, když se s postavou nelze nijak sblížit nebo ji dokonce alespoň trochu pochopit. ■ Další věc, kterou jsem zde postrádal, byla ta správná chemie mezi postavami, mezi herci, prostě nula nula nic. ■ Původně jsem chtěl tomuto filmu frknout dvě hvězdičky, ale díky dvěma věcem jsem nakonec šel s hodnocením nahoru. 1) Již výše zmíněna poslední čtvrtina. Ta je výborná a jsou tam dokonce cítit emoce. 2) Před lety mi zemřela přítelkyně právě na rakovinu, a tak mě ona již zmiňovaná poslední čtvrtina vzala za srdce a dokonce i ukápla slza. ■ Na závěr musím ještě, pro někoho možná cynicky, dodat, že za svůj dosavadní život jsem opravdové přátelství mezi dvěma ženami ještě neviděl, proto jsem se možná tak vcítil do 50/50, kde jde o přátelství mezi dvěma muži, které znám na vlastní kůži. Nevím... ◢ ■ ◣ (R) [51/100] ■ (K) [66/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Toni COLLETTE [60/100] ● Drew BARRYMORE [44/100] ● Jacqueline BISSET [57/100] ■ (♫) [68/100] ■ (E) 50/50 (2011) ● You're Not You (2014) ● Still Alice (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Úterý, 20-III-2018; 20:59] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) Giggs ■ (C) [66/100] (28.03.2018)