Nepřítel

Tak už chápu, proč v Malströmu ryba (či spíš posloupnost ryb) vypráví "velmi starý příběh". Takže Malström je o tom, jak to mají holky a Enemy o tom, jak to mají kluci? Pak se nemůžeme divit, že naše (totiž západní) civilizace vymírá. Těhotenství, sexuální a partnerské vztahy i vlastní identita jako problém, ano hrozba. Podstatná je samota a dezorientace. On v Enemy i ona v Malströmu jsou duševně narušeni právě do té míry, do jaké jsou osamocenými individualizovanými členy civilizace v jejím současném stupni. Není na nich nic nenormálního či nemorálního, slova "duševní narušení" berte striktně jen v jeich základním významu, ostatně jedním (dobře zdůvodnitelným) pólem interpretačního rozpětí Enemy je, že celý ten film je něčím snem (viz Traffic). Vír v moři plném ryb i pavoučí síť jsou něčím, v čem uvízneš a už tě to nepustí, podstatně centrovány tím, co tě pohltí. Na Enemy je mj. krásné jednak konfůzní vyprávění, jednak to, že i když si ho znovu nepustíte a nic nepochopíte, ocitáte se v lůně vnitřní krize vysoce civilizovaného anonymního individua, přičemž interpretace "jak to teda bylo" nemá vliv na to, co si z toho který divák vezme. (Málokdy jsem při čtení čsfd komentářů k nějakému interpretačně náročnému kousku tak bohatě odměněn rozličnými interpretacemi, z nichž žádná není k zahození, včetně Chezush v diskusi.) Např. aspekt, který já tam především vidím (fatální krize dezorientovaného individua v naší civilizaci) je v opozici ke klasicky psychoanalytickému výkladu stejně málo, jako jsou příslušné segmenty skutečnosti k sobě. Omezíme-li se však tématicky na komplex naznačený jednoznačným spojením izolovaného záběru na nahou těhotnou Helenu v ložnici v samém úvodu filmu s "tamtím" pohledem do ložnice v samém konci, můžeme považovat jména obou partnerek (která zazní až ke konci, zatímco jména jejich mužských protějšků slýcháme neustále) za návodná - jména Marie a Helena excelentně představují protichůdné extrémy mužsky definovaného archetypu ženy a takto utvářejí jeho komplementaritu. (Přidělením těchto jmen jejich nositelkám opačně, než by bylo lze očekávat, se autor vyhnul nemístnému zjednodušení - z hlediska hrdinova komplexu nelze počítat s tím, že tato žena je nějaká a tato zase jiná, což po přečtení komentářů nemusím nijak zvlášť dokazovat.) Co znamená Adam ve vztahu k ženě, netřeba připomínat - proti němu lze postavit "vzdorujícího" sv. Antonína i s jeho vidinami. Ale to jen tak na okraj. Budu se muset znovu podívat i na ten Malström a - jiných Vileneuvových filmů krom jednoho kraťase dosud nevidše - začínám mít pocit, jako by jeho dosavadní tvorba byla (tématicky) jen přípravnou průzkumnou prací pro něco opravdu velkého. (13.06.2016)

Enemy patrí podľa mňa ku skutočnej filmovej špičke, kde po dopozeraní, človek pochopiť, čo sa vlastne stalo a čo to vlastne videl. A čím viac nad filmom premýšľa, tým viac v ňom objavuje. Rozhodne ide o dielko pre trošku náročnejších divákov, no je to vizuálne silné, strhujúce, nápadité a absolútne fantasticky natočené a zahrané. (03.08.2015)

Temná atmosféra tohoto snad až přespříliš sofistikovaného dílka připomíná Mechanika, ovšem berliček upoutávajících diváckou pozornost je zde o poznání méně. Film dokáže být místy vtahující, ale čas od času si člověk pomyslí "to je vše?". Jake Gyllenhaal je skvělý, ale není divu, že mě film tolik nestrhnul, když k pochopení pointy (význam pavouků) jsem si musel přečíst na netu nějakou analýzu. :) Každopádně i tak velmi slušný polo-art k zamyšlení. 7/10 (02.06.2014)

Po tomto filme mi teda ostal pekný bordel v hlave. Slušné herecké obsadenie a tajomná atmosféra ťahá film dopredu, ale nudný a zároveň zaujímavý príbeh ho ťahá zas ku dnu. Že nudný a zaujímavý nejde do kopy som si myslel aj ja, ale film ma tak pomalé tempo, že v tom plochom príbehu nudí, no časom zas niečim prekvapí. Keď film skončil som sa nad tým zamyslel a musím povedať, že myšlienka nieje zlá a každá obyčajná nudne vyzerajúca scéna ma svoj význam, ale doteraz sa v tom strácam. 50% - 2* (12.05.2014)

Ne...ne...ne...ne !!! Prostě tohle ne!! Mám rád divné, obskurní, bizardní, netradiční, experimentální a wtf ujeté filmy. Ale tohle prostě ... ne. Nebavilo mě to, nesedlo mě to a ... prostě to je volovina. Pomalé vyprávění vám předkládá příběh o ničem, zápletka dala by se napsat na dva řádky (viz obsah filmu). Dva dvojníci se potkají a po tom, co se konečně potkají a nějak "dohodnou", což trvá skoro přes hodinu, tak uskuteční plán, který se jim vymkne z rukou ... ale jak?! WTF proč takhle tuctově?! Nejsme v 80. letech proboha ...!! Denisi, už se konečně prober a natoč něco pořádnýho!! Ty tvoje pomaloučký slátaniny s nudnou zápletkou i dějem mě fakt nebaví ... ale šanci Ti ještě dám. (20.04.2014)