Na Větrné hůrce

Budu předpokládat, že zbytek prostě shořel ve střižně při strašlivé nehodě s balíkem slámy a nedopalkem od cigarety, protože jestli autor scénáře usnul při čtení předlohy a pak se to snažil zamaskovat tím, že takhle to v podstatě docela určitě skončilo, musela bych začít ubírat další hvězdičky. Nebo to možná točila banda hipsterů, kteří teď s hrdým výrazem na tváři pyšně prohlašují: "We were making 'How it should have ended' videos BEFORE it was cool." Tak či onak, s klasikou (jakkoli šílenou) se zkrátka nehýbá, jelikož to může mít za následek převeliké pohoršení. (01.03.2015)

Filmové zpracování pro mě o stupeň lepší než verze z roku 1992. Celkem koukatelné, ale ke konci už moc zdlouhavé. Budu si muset někdy přečíst knihu. 70% a 3*, 8.3.2014. Knihu jsem přečetl 30.4.2017 a bohužel musím konstatovat, že film vychází ze zdlouhavého, až nudného vyprávění a není tedy ani film, ani kniha nic moc. (09.03.2014)

Uhrančivý příběh … jako Heathcliffovy oči. Pro ty, kdo neznají knížku Emily Brontëové, může být magickým i krutým příběhem vášnivé, oddané, ale svým způsobem i nelítostné lásky, která měla mimořádně ostré hroty. Mně ovšem finále přineslo velké a trochu bolestné rozčarování, neboť dějová linie byla uťata poněkud nečekaně a především poněkud předčasně. Ke slovu se tak nedostaly děti těch, kteří milovali i nenáviděli neobyčejně hluboce a vytrvale. Vyprávění pak nemohlo projít katarzí, která by na vřesoviště přinesla klid a mír, s nimiž obyčejně přicházívá i vykoupení. Kromě toho ani Heathcliff nedostal příležitost, aby naplnil svůj osud. Vidím to tak na 3,5* - přičemž jsem zamýšlela zvednout hodnocení na 4* ... pro tentokrát, a to vzhledem k tomu, že: 1) předloha by neměla scénář ani režii svazovat, 2) partie byla rozehrána ve velkém stylu a 3) pozměněné finále dává smysl. Jenomže na druhou stranu náhradní, z nouze zvolená pointa tak trochu popírá - či lépe řečeno znehodnocuje podstatu zápletky, navíc ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- ve všeobjímající marnosti a bezútěšnosti nic neřeší a k ničemu nevede - jen ke smrti ... těla či duše. Menší oklikou se tak dostávám k úplně stejnému hodnocení, jaké si u mě před časem vysloužily "Bouřlivé výšiny" (1992). P.S.: Heathcliff byl blázen ... do Cathy Earnshaw, ale nebyl šílenec - alespoň dokud byl při plné síle ... a nebylo - NEMĚLO BÝT (!) nic, co by ho dokázalo srazit na kolena. (03.01.2015)

Táto verzia Búrlivých výšin je zrejme tou najznámejšou a nebyť toho priveľmi televízneho looku, bola by nesporne najlepšou. Timothy Dalton to skvelo a citlivo zahral a za zvukov ikonického hudobného podmazu od Legranda to spolu jednoducho fungovalo. Preto aj pridám jednu hviezdu a odporúčam hlavne tým, ktorý čitali knihu. Môže im to priniesť trošku iný pohľad. Každopádne ale som bol celkom spokojný aj napriek nie celkom dotiahnutému vizuálu. 70 % (09.12.2020)

Robert Fuest si ukousnul většího sousta, než byl vůbec schopen pozřít. Film sám o sobě by TAK hroznej nebyl a kdyby Emily Bronte nebyla génius a nenapsala dílo, které v anglické literatuře znamená asi tolik co "Siman Tov U´Mazel Tov" či "Ani Ma´amin" v tradiční hebrejské hudbě, byl by to šedivej průměr. Jenže je to ten KULT, něco co zůstává hluboko pod kůží a člověk to má prostě v krvi, něco u čeho prostě očekáváte to mrazení vášně až za hrob... A místo toho dostanete sličného Timothy Daltona, který složitost své postavy řeší především házením Cathy do sena či trávy v závislosti na sezóně; Anna Calder-Marshall je roztomilý plyšáček - takže jde jakákoliv interpersonální "chemie" do kopru; a film je utnut v polovině Emilyna díla - říká vůbec něco těmto tvůrcům pojem "pointa"? (07.06.2013)