Oscar
Oscar
Oscar
Obsahy(2)
Bohatého průmyslníka Barniera překvapí jednoho nedělního rána jeho zaměstnanec, drzý mladík Christian Martin, a požádá ho, aby mu zvýšil měsíční plat, protože si bude brát jeho dceru a nehodí se, aby tak bohatá dívka si brala muže s tak nízkým platem. Barnier je šílený vzteky a chce mladého muže okamžitě vyhodit. Ale Martin mu vysvětlí, že věnuje celý svůj majetek, který získal podvodnými transakcemi, své nastávající. Mimochodem, ty podvodné transakce se týkají podniku pana Barniera. Když Barnier uhodí na svou dceru, ta přizná, že má milence, a na radu pokojské Bernadetty ještě „přihodí“, že s ním čeká dítě. A to je teprve začátek onoho šíleného dne neurotického Barniera, ve kterém se zaměňují kufříky i jména, kde dochází k nenapravitelným nedorozuměním, které ubohého Barniera stojí skoro život... Role uzurpátorského průmyslníka Barniera byla jednou z velkých hereckých příležitostí Louise de Funese. Hrál ji dlouhá léta na jevišti a ve filmové adaptaci Édouarda Molinara, natočené téměř před padesáti lety, byl nedostižný. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (294)
Zamotaná zápletka, výborné dialogy a hlavně skvělý Louis de Funès. Ohromná záplava humoru, která v závěru graduje do nepopsatelných výšin. "Germaine, musím ti něco říct. Tvá dcera má milence!" - "Já též...." - "COŽE??" - "Já též ti to chtěla říct." /// "Colette, odpověz mi, je to pravda, že jsi zamilovaná do mého maséra?" - "Pšt, je nahoře." - "To je mi fuk, to je hovado, ten nic nepochopí!" ()
Louis de Funés a Oskar - herec a hra, kteří se navzájem proslavili. A došlo k tomu víceméně náhodou. Hru Oskar psal dramatik Claude Magnier na tělo Pierrovi Mondymu (seržant Choudard ze Sedmé roty), který později s Funésem chvíli alternoval. Ale Mondy byl časově zanaprázdněný jinde. Funés byl povolán pouze jako záskok a se hrou byl vyslán po francouzských koloniích, kde sklidil fenomenální úspěch. (Psal se rok 1959). Poté se Oskar s ještě většími ovacemi začal hrát v Paříži a to až do chvíle, kdy začal Louis vystupovat v divadelní komedii Roberta Dhéryho Velký valčík. (Nějaký čas s Funésem alternoval buď zmiňovaný Mondy nebo herec Fred Pasquali.) Od roku 1971 ho ovšem ještě další dva roky hrál s obrovským úspěchem a prezident Pompidou si vyžádal speciální představení v Elysejském paláci. Louisovi partneři se ovšem měnili: Christiana Martina ztvárnili i Jean - Paul Belmondo (!), Jean - Pierre Cassel a Louisův syn Oliver. Zůstaly vlastně jen Claude Gensacová a Maria Pacomeová, které celá léta alternovaly Funésovu manželku a Mario David jako Barnierův masér. Příprava filmové verze trvala dobrých 5 let. Martina tu hraje Claude Rich, který kupodivu měl být prvním představitelem této role na divadle, ale režisér ho po několika zkouškách vyhodil a na jeho místo přišel Belmondo. No nevím jak vypadala verze divadelní, každopádně ta filmová nedopadla špatně. Já jsem ji viděl jako poslední film s Funésem v hlavní roli, který byl tady distribuován a byl jsem trochu jeho předchozími filmy zmlsán, každopádně i tak jsem se slušně pobavil. Paul Préboist je králem malých rolí... ()
Výborná Funésovka s výměnou kufříků. Nejvtipnější je, že se Funés celých 80 min. rozčiluje, ani jednu větu neřekne v klidu. Pochybuju, že by to jiný herec takhle vydržel zahrát, to by musel dostat infarkt. Dále je neskutečně výborný dabing Filipovského. Myslím, že právě na tomhle filmu se Funés rozehrál. ()
Louis de Funes výtečně namluvený panem Filipovským, ostatně jako vždy. Přestože se příběh odehrává celou dobu na jednom místě, divák se nenudí a hltá každou grimasu tohoto legendárního herce. Zápletka není kdoví jaká, ale to jde momentálně stranou, jelikož na ní není film postaven. PS: Ať žijou tři stejné kufříčky! :D ()
Pro tuhle svižnou komedii mám slabost. Hlavně díky dialogům, létají ze všech stran, narážejí do sebe, splétají se, provokují se ve slovech, předbíhají se a vykreslují celkový pocit spokojenosti z podávané zábavy. Tomuto souboru písmen, gest, emocí a rozporuplných situací vládne ďábelský driblér. K ruce má 2 ženy, 2 dcery, 3 nápadníky a 2 sloužící. Spirála událostí se roztáčí stále rychlejším a zběsilejším tempem. Až do úplného zhroucení a soucitného porozumění. Vladařem je Bertrand Barnier (skvělý Louis de Funès), bohatý muž. Nemíní schytávat škodolibé rány osudu bez boje. Žongluje s neuvěřitelnou bravurností, spřádá nitky spikleneckých myšlenek důkladně. Aby schytal další a další ránu. Z jeho poddaných: bezpáteřní účetní, bravurní zloděj a nadšený nápadník Christian Martin (zajímavý Claude Rich), prostý kynezioterapeut a donucený nápadník Philippe Dubois (dobrý Mario David). za každé situace flexibilní manželka Germaine (elegantní Claude Gensac), rozmazlená dcerka Colette (půvabná Agathe Natanson), bezděčná kleptomanka, služka i baronka Bernadette (šarmantní Dominique Page). Skupinu doplňují zmatený sluha Charles (Paul Préboist), pravá i nepravá dcera Jacqueline (Sylvia Saurel), utíkající a vracející se nápadník Oscar (Roger Van Hool), a služka, matka i milenka Charlotte (Germaine Delbat). Co více si přát, než zábavu, která vře, bublá a křičí. Svíjí se v koutě a kope kolem sebe vodopád vět, přináší kufříky, dává naději a bere iluze. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (13)
- Voľbu Claude Gensac za postavu Madame Barnier navrhla Jeanne de Funès, vlastná manželka Louisa de Funèsa, čo Claude Gensac potvrdila počas rozhovoru pre France Dimanche: „Jeanne potom navrhla, aby si Louis vybral mňa ako svoju partnerku. Chcela, aby som bola manželkou jej manžela na obrazovke.“ (Arsenal83)
- Exteriéry domu vo filme boli natočené vo vile Stein vo Vaucresson pri Paríži, interiéry sú čisto dekoratívne. (Arsenal83)
- Exteriéry domu Bertranda Barniera (Louis de Funès) představovala Le Corbusierova vila Stein ve Vaucressonu nedaleko Paříže. Použité interiéry jsou ale čistě účelové a nesouvisí s Le Corbusierovou tvorbou. (Komiks)
Reklama