Legenda 17

Při zápasech SSSR (potažmo Ruska) s Kanadou (s kýmkoli) jsem nikdy nefandil Rusům...až teď. 1) Ruská pohádka (prý Putinův oblíbený film) s fakty poněkud upravenými pro účely dramatického vyznění je taková, jakou ji lze očekávat. Poctivost a píle nakonec dojdou svého ocenění a diváci spokojeně odcházejí od obrazovek...alespoň ti ruští._____ 2) Chybí mi tam více politických režimních souvislostí. Škůdce škodí z osobních důvodů a jinak se všichni chovají korektně. V podstatě by se tentýž příběh mohl odehrát i dnes, až na ty peníze._____ 3) O povaze režimu mluví režisér: Я обнаружил, что ветераны игры СССР-Канада, о которой мы рассказываем, с канадской стороны, полны сил и энергии, а наших половины просто нет, кто-то умер, кто-то спивается. Hráči ze zápasu SSSR - Kanada, o nichž vyprávíme, z kanadské strany jsou plní síly a energie. Naši tu už nejsou, někdo umřel, jiný se opíjí._____ 4) 28letý absolvent vojenské přípravky pro námořníky a poté petrohradské Akademie divadelních umění Danila Kozlovskij (Charlamov) hraje na saxofon a klavír, zpívá a tancuje od dětství. 63letý Oleg Menšikov (trenér Tarasov) patří ke známým ruským hercům. 38letý Charlamovův syn Alexander, který je rovněž profesionálním hokejistou, si zahrál roli Vlada._____ 5) Na kino-teatr.ru (obdoba naší ČSFD) zuří diskuse o historických detailech a zobrazení jednotlivých postav, zejm. Charlamova a trenérů Tarasova a Bobrova. Více mě však zaujalo, že více než stovka vášnivých příspěvků byla zveřejněna ještě před uvedením filmu do distribuce. Názory "zatím jsem film neviděl, ale mám k němu mnoho co říci" nejsou, jak vidím, specialitou jen českých diskutérů. (03.02.2017)

Hokej mam rád, vlastne veľmi rád, ale bol som ochotný podstúpiť utrpenie ruského jazyka. Prišlo mi to podobne ako Americký Miracle s Kurrt Russelom, ale kvôli naťahovanému úvodu a nevýraznému finále ma toto až tak nestrhlo, ale inak prostredná časť dosť dobra. Vlastne skoro vynikajúca. Škoda len, že umenie Charlamova sme na lade moc oceniť nemohli. 80% - 4* (23.08.2015)

Tak STV kupuje kvalitné ruské seriály (Mladá Katarína, Dostojevskij), ale nekvalitné filmy. Toto bol čistokrvný mačizmus a heroizácia metód, ktoré v hokeji neschvaľujem. (Vy nehráte hokej, ale vediete vojnu, jasné?) Neznášam týranie do krvi na tréningu a keď sa testosterónoví agresori snažia poslať súperovho útočníka do invalidného dôchodku. No nie, takto nie! Niektoré scény a triky, boli fakt na smiech. (17.01.2017)

Nikdy bych neřekl, že ze spojení životopisného filmu v ruském kabátku může vzniknout takový brilantní film, ve své kategorii bezchybný epos. Rusové se opravdu vytáhli a vytasili se s něčím tak nečekaným, až mi to vyrazilo dech. Je vidět, jak filmu Rusové dali vše, protože chtěli skvělý finální produkt, na který by si nikdo nemohl stěžovat. Chci začít asi herci, kteří zde nefungují jen jako panáci s jedním výrazem, ale dokonce zde i hrají, a to vůbec ne zle. Danila Kozlovskij je nesmírně sympatický herec, v roli Charlamova zazářil. Ve vedlejších rolích bych chtěl pochválit Olega Menšikova v roli neústupného úspěšného trenéra Tarasova, který na své hráče aplikoval opravdu neortodoxní metody. Když se přesunu k filmové atmosféře, tak tam se nedá nic vytknout. Bylo zajímavé sledovat taktéž politický vliv, který samozřejmě dost ovlivňoval dění v sovětském hokejovém průmyslu. Leckomu může přijít snaha zobrazit Kanaďany jen ve špatném světle dost přehnaná, ale dá se očekávat, že je Rusové ve filmovém štábu nebudou vykreslovat kladně, ale trochu je přibarví. Film je nesmírně poutavý, zajímavý a barevný filtr tomu dodává nesmírnou autentičnost . Musím ještě zmínit, že sekvence na ledě totálně odrovnaly svého filmového konkurenta ze západu s názvem Hokejový zázrak. Nemůžu jinak, než že dávám 91 % (17.05.2017)

"Dobrý hokejista musí mít přehled o spoluhráčích, protihráčích i blondýně ve třetí řadě." Já jsem tedy lajnu ve složení 17 Валерий Борисович Харламов, 13 Борис Петрович Михайлов a 16 Влади́мир Влади́мирович Петро́в zaznamenal až ke konci jejich slávy, takže jsem daleko více nenáviděl jejich strojové následovníky. Nicméně jejich hokejové kvality jsem vždycky uznával a cholerik Charlamov nebyl výjimkou. Pro mne je tento životopis hodně poučný, neboť se na život v Sovětském svazu dívá jinýma očima než učebnice Občanské výchovy a zejména vše okolo egoistického trenéra Tarasova bylo hodně zábavné. A taky mne bavilo to kontroverzní zobrazení Kanaďanů, protože tito milí a inteligentní příslušníci javorového národa se nějakým zázrakem po nazutí bruslí proměňují v agresivní vypatlance, což v historii mnohokrát prokázali. A jelikož se dokáží spontánně radovat z každého vítězství dosaženého zraněním soupeře, tak jimi upřímně pohrdám. Sportu zdar! (31.12.2015)