Legenda 17

Stejně jako Američané, i Rusové mají svůj "zázrak na ledě". I oni kdysi odehráli zápas, jenž vstoupil do dějin hokeje. Zápas, v němž jako skupinka bezmála jen nadšenců, chlapíků, od nichž se nic světoborného nečekalo, dali na pamětnou bandě nabubřelých kanadských rádoby hvězd a samozvaných mistrů světa. Zápas, u kterého bych se, kdybych ho sledoval naživo, mohl opětovně dmout pýchou, že jsem Outsider a že jsme jim to zase pěkně natřeli. A co teprve, kdybych byl nějakou podivnou souhrou náhod na ledě? Vsadím se, že by byla má po zápasová euforie zmocněna vědomím tvrdé práce, jež by byla zákonitě za mnou, tím, že se to honění puků pod tvrdou ruku páně trenéra Tarasova vyplatilo... 80% (16.12.2015)

Súdruhovia, dostali sme z Moskvy nové inštrukcie! Môžeme hrať na remízu! Tak týmito dvoma vetami sa skvelo sparodizoval vtedajší diktátorský centralizmus ZSSR. Čo sa filmu samotného týka, pôsobil na mňa väčšinu času dostatočne uveriteľne a prirodzene (až na niektoré scény ako napríklad lezenie po šnúre xx metrov nad zemou) a primerane oslavne. Danila Kozlovsky čo by legendárny Kharlamov, bol vo svojej roli skutočne sympaticky pôsobiaci hráč plný entuziazmu a Oleg Menshikov a.k.a. tvrdý tréner Tarasov predviedol naozaj skvelý herecký výkon. Ale na plný počet to nebude, natoľko ma Legenda 17 zase nepohltila. (16.01.2017)

.. "Řídila Irina, přestože neměla platné řidičské oprávnění. Na mokré vozovce nedaleko hlavního města nezvládla řízení, vozidlo strhla do opačného směru, kde došlo ke srážce s protijedoucím kamionem. Jejich auto bylo zcela zdemolované. Při druhé nehodě už Charlamov štěstí neměl. .. Posádka vozu nepřežila. .. Tragickou událost připomíná pamětní kámen s nápisem příznačného znění: „Zde padla hvězda ruského hokeje.“ Валерий Борисович Харламов. .. Valerij Charlamov ve věku pouhých třiatřiceti let opustil milovanou dceru Begonitu a syna Alexandera." ... (14.04.2017)

Je hezké, že si Ivan v rámci sebeprezentace občas vzpomene i na někoho jiného, než Vladimira Vladimiroviče Pupkina. Dobrá, nebudeme to hrotit, ten je samozřejmě podstatně lepším hogejistou, jen se vzdal kariéry ve prospěch ruského lidu, že. Film má několik podstatných chyb. Především je ruský, což s sebou nese nejen řadu nepochopitelných dějových veletočů, zkratek, kundovin a podobných triků, ale i kulturně motivované a poněkud odlišné poselství. Ovšem s tím si umí divák, školený ještě třídními recitacemi z Rudého práva, poradit. Pak tu je zhutnění docela notoricky známého životačichopisu Valdy Charlamů do cinemálně vyhovujícího tvaru. To malinko zamrzí, protože vůbec nevynikne, jak ten moula vážně neuměl řídit, a BESIP tím trpí. Ovšem i přes to jeden přehodí puk. Avšak vynechání skutečné tragiky příběhu frajera, který se prostě do nejšnl haky líg dostat nemohl (jinak by dneska Džegr neútočil na třetí, ale čtvrté místo historických tabulek zámořských toučových šudlalů) a uhynul ve tři a třiceti skrzevá své jezdecké neschopnosti, to mi kedlubna nebere. Být to produkt Holého ouda, řeknu, že natahují a bude díl numero due, takhle však jen nechápavě mžourám. Hm. Proč tedy za čtyři (a to jsem vynechal komentování Tarasbulbovo rádoby antisystémového boje)? Protože fandím vždy komukoliv proti Rusům. S jedinou výjimkou. Jakmile mužici nastupují proti Kaďanům, zapěji momentální verzi sajůzu, co mi nemá rušit, nasadím ušanku rudoarmějce a z prdele se mi vyroluje svatojiřská stužka! Charašó, Valeryj, malaďéc! (23.12.2015)

Tak dámy a páni... a presne takto má vyzerať životopisný film o športovcovi a nie ako ta politická agitka 42 s Fordom. Rusi opäť potvrdili, že vedia keď chcú a musím povedať, že v mnohom prekonávajú US and A. Perfektná kamera, vizuál, námet, herci, réžia atď. V podstate neviem čo by som tomu vytkol. Nezaznamenal som ani hluché momenty, no skrátka a jasne super. Nehovoriac o tom, že ide asi o najlepší hokejový film vôbec. (06.12.2013)