Tísňová linka

A veru že nie. A budem zlý. Všetko, o čo sa film snaží a čo ponúka - predstavenie fungovania call centra 911, napätie, emócie a brutalita - je jednostranné, samoúčelné a silené, a ponúka len jeden, nepríliš objektívny náhľad, a tak skresľuje realitu. Jediné, čoho sa snaží D'Ovidio dosiahnuť, je tlak na diváka, aby sa poddal "temným tónom mrazivého thrilleru", zaryl sa hlboko do sedadla v kinosále a nechal sa zmietať nervozitou a strachom o postavy až do úplného konca. To je síce všetko pekné, ale dej je zúfalo predvídateľný a tým pádom nudný. Halle Berry ma v hlavnej roli nijako nepresvedčila o svojich hereckých kvalitách, rovnako Abigail Breslin, a ostatní sú len vedľajšie figúrky. Aby toho nebolo málo, kamera sa miestami trasie viac ako zadné partie go-go tanečnice. Poslednou kvapkou je nepríliš podarený český dabing. Začína mi byť jasné, že Andersonove filmy stoja na čomkoľvek inom okrem jeho režisérskych kvalít - inak nechápem ako je možné, že na jednej strane dal vzniknúť Mechanikovi a spolupracoval na seriáloch ako Zločin, Impérium alebo Fringe, a na strane druhej stvoril nepríliš kvalitné záležitosti ako Alcatraz, Almost Human alebo práve Tiesňovú linku. (29.12.2013)

Nepřišlo by mi úplně fér, dát tomuhle thrilleru jen 3/5, sice je dějově obyčejný a nekomplikovaný, ale funguje skvěle tak, jak by film tohoto žánru měl. Je totiž napínavý, a čím blíže k závěru, tím atmosféra více houstne. Možná se najdou nějaká slabší místa v logice (policie odjede bez mrknutí oka z podezřelého místa, zcestné chování některých postav), ale tomu se za účelem budování atmosféry nevyhnul třeba ani mistr Hitchcock. Naopak se mi dost líbila šikovná práce z kamerou, která napomáhá pocitu autenticity. Trošku víc mě ale zklamala úplně poslední scéna, která mi přišla trochu laciná a bez ní by mi přišel film lepší. (21.10.2013)

O filmu jsem slýchával samou chválu, takže se nemohlo stát, že by mé pozornosti unikl. Úvodních 10 minut a závěrečných 15 minut do svého hodnocení odmítám počítat. Chápu, že nějaký úvod to mít zkrátka muselo. Trošku mě mrzí, že byl tak neuvěřitelně nudný, ale vem to čert. Pro závěr mám taky pár slov. Je jich přesně šest. Co to do prdele mělo být? Lhal jsem, mám jich mnohem víc. Nevím, zda panu scénáristovi Richardovi D'Ovidiovi přišel vzhledem k předcházejícím minutám jako adekvátní a důstojné zakončení filmu. Mně, jako divákovi, ani vzdáleně. Ovšem to mezi úvodem a závěrem je něco neskutečného. Ano, je tam pár nelogických ,,detailů"(zdůrazňuji uvozovky). Sakra, zase jsem lhal. Ono jich není pár a nejsou to žádné detaily, a to ani detaily se zdůrazněnými uvozovkami. Jsou to obrovské chyby a je jich tam obrovská hromada. Je tu ovšem jedno velmi velké ALE. Veškeré nelogičnosti mi s velkým klidem kompenzuje naprosto nečekaný přísun napětí, vytvořeného symbiózou úžasného herectví a dechberoucího basového soundtracku, jehož tóny mi budou v hlavně doznívat až dlouho do noci. 4* (13.07.2013)

Pobaví a zmizí z filmové police. Takových kousků je nespočet. The Call do takové skupiny místy směřuje, nakonec je ale přeci jenom o krapet lepší. Tentokrát jsme v týmu operátorů profláknuté linky 911, mezi kterými sedí i profesionálka každým coulem s tváří Halle Berry. Jenže neúmyslnou chybou „připravila“ nepěkné chvilky pro dospívající blondýnu (bacha, spoilery), kterou policie pár dnů po telefonátu najde zakopanou kdesi mimo její dětský pokojíček. Půl roku poté se situace opakuje. Zase jde nějaké hovado po mladé holce a naše milá operátorka už v roli vyučující operátorů-bažantů (navíc poctivě zobající prášky z té půl roku staré nepříjemnosti) si zase bude muset nasadit sluchátko. Tahle óda na všelijaké operátory tísňových linek nicméně předhazuje postavám poměrně rozumné jednání. To je pozitivum číslo jedna. Berry je po delší době opět snesitelná, dobrá zpráva číslo dvě. Uvěřitelnost – do jisté míry a bez finální dvacetiminutovky – pozitivum číslo tři. Přidejme ještě solidního magora Michaela Eklunda a můžeme slavit. Především televizní tvůrce Brad Anderson má navíc řemeslo v malíku. Se střihem a ruční kamerou to umí a vytvořil poměrně intenzivní atmosféru. Rychlý spád jen ruší možnost dozvědět se o oběti víc. Přesto tu máme žánrově čistý thriller, který nakonec (vlastně i částečně zbytečně) odhalí psychopatův motiv a který musí chutnat. Jenže.. Proč něco, co začalo tak slibně, musí skončit tak hollywoodsky? Cokoliv originálního je totiž nakonec opuštěno, z operátorky se lusknutím prstu stává tuctová akční hrdinka a oběť si chce po dlouhé projížďce v kufru taky trochu zašermovat nožem. Cynické finále je přinejmenším trapné!! Škoda, ty čtyři hvězdy mohly být podstatně jistější!! (05.07.2013)

V prvních třiceti dvou minutách se událo toto, měl jsem tři telefonáty a sledoval jsem xichty, které se americko/pateticky tvářily a přehrávaly, jak v Mládkovo Čundr country show a já měl neskutečnou chuť si společně s tou obrýlenou krávou zapět, tramtadadá, mám to za sebou, nicméně mě v té chvíli ještě hodina čekala. První telefon jsem měl od Velké tlamy, toho jsem poslal razantně a nekompromisně do prdele hned, jak se mi na displeji objevil jeho fokumééé obličej a velmi ostře ho zjebal za hodnocení, no mladej pitomec. Zalehl jsem, protrpěl sedm minut a verbitch na drátě, stěžoval si u něj krajan, že byl poslán do anusu, ostravští bonzáci, k němu jsem již tak vyhraněný nebyl, slíbil mu sex s novými ministranty a tahání za měchy u varhan v Pardubickém kostele a návštěvu známého očaře, ušaře a kožaře, aby příště nečuměl na film indisponován a zabalen v igelitu. Přátelsky jsme si vyměnili několik dosud neznámých vulgarismů a já se opět ponořil do napínavého snímku (zrovna se v Úle vyptává retardovaný kokot s dementně vypoulenými sklivci na něco japného a já řvu smíchy)...cože, kurva, tak to už je přes čáru, wacosráč a jeho neomezený tarif. Kupodivu mně právě on byl duší nejblíže a po velice klidném a konstruktivním dialogu, jsme se domluvili na hodnocení o výši tří pizd a o eliminaci předchozích dvou telefonistů. Vypl jsem mobil a tímto se omlouvám Mačetovi, že jsem ho nechal stát u sluchátka s melodií "Už mi nech volej". Zkrátka, Halle mě nikdy moc neBerry a pominu-li její neortodoxní vlasovou stylistiku a bulimickou figuru, pak si dovolím napsat, že jako hérečka stojí...no, nestojí za nic. Nešť, o tom potom. Emerika jak malovaná, každou vteřinu třináct vražd smrt zabití, opět, opět, vše za bžiliony a opět k hovnu. Člověk jim popíše hledané auto včetně tovární značky (toyota camry), aby vzápětí z vysílaček znělo, hledá se vínový sedan značky neznámé, no, mám dost. A dalších milion podobných sraček. Neuvěřitelné. Novodobý Sam Hawkins v tomto světle není už tak nesympatický a navíc pracuje vlastně logicky a racionálně, tedy až na to, že měl raději vzít nějaké bobří kožíšky a paruku si koupit v K-martu, nemusel být tolik bit. Přemýšlím, co napsat, abych nevyzvracel pointu a zároveň varoval před přehnaně dobrým hodnocením. Únos, traumatizovaná operátorka, traumatizovaná unesená adolescentka, traumatizovaný vrahoun a kadeřník, traumatizovaný svatý...věřte mi, víc jak tři ani omylem. (05.01.2014)