Akce Bororo

V Československu se točily jen dva druhy sci-fi: komedie, které bývaly slušné, a vážné filmy, které až na pár výjimek (třeba Ikarie XB-1) byly kraviny. Bohužel Akce Bororo patří do té druhé kategorie. Jedna zajímavůstka - tenhle film jde celý stáhnout z webu Vesmírných lidí, kteří si myslí že je natočený podle pravdy :-) (18.07.2009)

Akce Bororo lze v současné době vnímat jako zajímavost historie české a československé kinematografie v žánru sci-fi. Sympatický pokus je částečně svázán komunistickou ideologií doby a nezkušeností, která nedovolila naplno využít nabízený pestrobarevný potencionál. I přes své zjevné nedostatky dokáže film zaujmout důkladně budovanou atmosférou nebezpečného dobrodružství s mysteriózním tajemnem, které přesahuje význam jedné obydlené planety. Podívaná není dokonalá a má mnoho mezer, ale díky náladě, pokušitelskému kouzlu neznáma a několika úchvatným obrazům pobaví a zaujme. Pokud od filmu nebudeme nic více očekávat, budeme spokojeni, i když ne nadšeni. Hlavní postavou tíživě fantastického příběhu je velice schopný socialistický doktor Junek (zajímavý Svatopluk Matyáš), tvůrce nespočtu technických zlepšováků a patentů. Pokušení, smyslný ženský půvab, magická síla zázračných schopností a hrdinství uprostřed špionážních hrátek jsou lákadlem pro mužného reka, který si uvědomuje možnosti a nebezpečí opojení mocí. Nakonec, vláda patří lidu a majetek omezuje svobodu. Hlavní ženskou postavou je tajuplná a sebevědomá exotická kráska Ori-Ana alias Zuzana Kettnerová (šarmantní Božidara Turzonovová), čistá podoba romantiky lásky a životní poslání jsou ohniskem osobního cíle i životu nebezpečných hrátek a existenční podstaty životy. Z dalších rolí: věrný Junkův kamarád a nadšený astronom docent Burger (zajímavý Vlastimil Brodský), dobromyslná vdova Draga Fričová (dobrá Zita Kabátová), Junkův kamarád na prahu přelomového objevu docent Nousek (dobrý Otakar Brousek st.), Ori-Anin svědomitý společník na misi Seturi (Antonín Brtoun), či nebezpečné postavy nenasytného světa imperialistů Scarletti (Václav Štádler) a Krause (Oto Ševčík). Dogma komunistické pravdy je nepříjemnou zátěží, ale i bez ní nejde o vrcholné dílo. A stejně zanechalo výraznou stopu zajímavosti v dějinách českého filmu. Snaží se zachytit stínu české národní hrdosti a dotyků s nejnaléhavější důležitostí světovosti. (04.05.2017)

Ano, po těch letech to dnes působí velmi naivně a neuměle. Téměř čtyřicet let na stáří technického provedení jistě nechá svou stopu. Ale!, ... já to viděl již v sedmdesátých letech v TV a místo ohromení jsem prožíval trapné chvíle nad tou ubohostí. Byl jsem mladý a tedy spíše bych měl takové téma přijmout než cokoliv jiného z naší tehdejší výchovné soc. filmové tvorby. Nepřijal jsem. Divte se nebo ne, už v té době zaslepeného socializmu mi to připadalo neprofesionální a laciné. Natožpak dnes, kdy můžu srovnávat se zahraniční tvorbou. Prostě se mi to tenkrát nelíbilo a proto ani dnes " v letech" nebudu hledat vůli ke shlédnutí. (21.08.2007)

"Jste pyšní a tak málo víte"... „Za to u vás je všechno dokonalé. Žádné spory nejsou, majetek nemáte.“ – „Majetek? Ale ten přece obtěžuje. Člověk potřebuje volnost, a dokud bude lpět na majetku, nikdy ji nebude mít.“ Ač se jedná o příběh na rozhraní scifi, jsou překvapivě nějkteré filmové reálie pravdivé. Bororové jsou skutečným , žijícím kmenem. Bororo neboli lidé Bororo-Boe žijí na náhorní planině Máto Grosso v Brazílii; částečně také Bolivii a Brazilském státu Goiás. Vymřelí lidé západního kmene Bororo žili v oblasti řek Jauru a Cabacal. Východní Bororo (Orarimogodoge) pak kolem toku Sáo Lourenco, Garcas, a Vermelho. Postava etnografa, cestovatele, botanika, fotografa a spisovatele Alberta Vojtěcha Friče je reálná.Zajímavé jsou okolnosti jeho smrti kdy onemocněl tetanem, tedy smrtelnou nemocí a navrhoval lékařům aby jej léčili jedem curare o kterém věděl že indiáni jím tetanus uměli léčit.Lékaři neověřenou léčbu odmítnou, přesto že tetanus neumějí léčit a Frič v roce 1944 umírá. Tedy stejně jako ve snímku, měli indiáni lék kterým uměli léčit nemoc kterou lékaři léčit neuměli. (22.07.2009)

Když jsem si cirka v roce 1997 listoval Březinovým Lexikonem, zaujaly mě svým názvem především snímky Atomová katedrála a Akce Bororo (a Babičky dobíjejte přesně). Na oba první jsem si musel počkat pěkných pár let, protože tohle nejsou filmy, které by tehdy existující celoplošné televize hrály. Bororo bylo dokonce známé i mé sci-fi pozitivní mámě, to už je co říct. Asi takhle - na ranně normalizační produkci je to krása, Velice mě bavily nepřeložené dialogy v minimálně čtyřech různých jazycích (hlavně dva vedené napůl v němčine a napůl ve francouzštině byly skvělé), Hapka inspirující se v El condor pasa mě potěšil, hlavně jsem si ale celou dobu říkal, že takhle by mohla vypadat adaptace Součkovy Cesty slepých ptáků. (01.05.2021)