Le Tatoué
Nemici... per la pelle
The Tattooed One
Tetovaný
The Tattoo
Režie:
Denys de La PatellièreScénář:
Alphonse BoudardKamera:
Sacha ViernyHudba:
Georges GarvarentzHrají:
Jean Gabin, Louis de Funès, Paul Mercey, Yves Barsacq, Pierre Tornade, Jean-Pierre Darras, Lyne Chardonnet, Patrick Préjean, Pierre Maguelon (více)Obsahy(2)
Félicien Mézeray (Louis de Funès) prodá všechno. Jednoho dne výhodně zpeněží i obraz Modiglianiho, který mu nepatří. Je totiž vytetovaný na zádech chlapíka Legraina (Jean Gabin), který se tak postará o pěkná překvapení a zábavu. Louis de Funès a Jean Gabin hned ve dvou pyžamových modelech! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (2)
Recenze (197)
Tohle mělo knižní předlohu, jo? Přišlo mi že scénář dopisovali ještě na place a nápady zrovna neoplývali. Spousta dialogů je nudná vata a těch několik povedených by v nejlepších funésovkách ani nestálo za zmínku. Tu pořád ještě slušnou úroveň zachránili rtuťovitý komik v hlavní roli a charisma Jeana Gabina. ()
Moje nejoblíbenější samostatná komedie s Funesem. Funes a Gabin jsou skvělá dvojka, škoda, že toho spolu nenatočili víc. Tato komedie má asi nejvíce humorných situací ze všech Funésových filmů, třeba ,,vojnu", kterou Gabin dopřává Louisovi nebo společné spaní na jedné posteli. A větší prostor tady dostává i Lousiva uchechtaná manželka, další plus pro film je interiér krásného zámku. Dokonalá zábava. ()
Dej je pritiahnutý za vlasy. Dokonca až tak, že nedáva zmysel a počiatočný nápad nie je tlačený tým správnym smerom. Kupcovia solia peniaze úplne bez rozmyslu a ak by Felicien trochu rozmýšľal, pochopil by nezrealizovateľnosť takéhoto obchodu. Funes sa zasa pitvorí, tentokrát dokonca aj Gabin a príliš vtipné mi to nepripadalo. Má to ale nejaký ten šarm dôb minulých. Medzi zlatú klasiku francúzskej komédie (kde sú tie časy) si Tetovaného určite nezaradím. 50% ()
Aj Tetovaný spadol z priemerného hodnotenia do prepadliska. Námet filmu bol síce originálny, ale nebol dostatočne nosný, tak bolo potrebné pridružiť tému rekonštrukcie zámku. Nemyslím si, že Jean Gabin je vhodný na komické úlohy a s neurotikom Funésom nevytvorili komickú dvojicu. Keď k tomu prirátam upišťanú Félicianovu manželku a nezaujímavý dej, tak nevidím najmenší dôvod pre to, aby som tento film považoval aspoň za priemerný. ()
Asi takhle: film jsem poprvé viděla (či spíše poslouchala) při přípravě náročnějšího jídla teprve tento víkend, takže dojem není ovlivněn žádnou nostalgií. Přišlo mi to jako průměrná francouzská krávovina, ztřeštěná, uječená, ukecaná, která má své světlé stránky, ale ve výsledku mi spíše lezla na nervy. Dvě hvězdičky jsou převážně za dva Pány Herce a jejich kvalitní dabing, jinak marně hledám důvod, proč této moralizující taškařici udělit třetí hvězdičku. 49% ()
Galerie (27)
Photo © StudioCanal
Zajímavosti (7)
- Původní konec filmu měl být takový, že Mézeray (Louis de Funès) nedodrží slovo a postaví vedle Legrainova (Jean Gabin) hradu továrnu. Legrain zklamaný tím, že ho dostihl městský život, prchá ve svém voze. Tento konec Louis de Funès odmítl. (Untentrauer)
- Za kulisu Legrainova polorozpadlého zámku posloužil hrad Château de Paluel v jižní Francii, který byl v roce 1944 vypálen ustupujícími Němci. Právě neutěšený stav posloužil později filmařům pro natáčení, i 40 let po uvedení filmu je zchátralý hrad vyhledávaným turistickým cílem. Natáčelo se také v nedaleké vesnici Domme a na zámku Salignac ve Francii. (argenson)
- O tomto filmu, zejména o vztahu mezi Jeanem Gabinem (Legrain) a Louisem de Funèsem (Félicien Mézeray), koluje spousta informací. Nicméně jejich rivalita nebyla taková, jak si všichni myslí. Dokonce se v některých scénách na začátku dobře bavili a rozesmávali se navzájem – to je zachyceno v závěru filmu, kdy spolu obědvají. Hlavním důvodem, proč spolu na place moc nemluvili, byl fakt, že každý z nich preferoval jiný styl herectví. Gabin byl pedant, který se učil text do nejmenšího detailu a také ho dodržoval, kdežto Funès byl improvizátor, který potřeboval znát pouze podrobnosti o scéně. Jeho postava ve všech komediích byla prostě vhozena do určité situace a bylo pouze na něm, jak z nich vybruslí. Gabin se tak potřeboval soustředit na scénář, kdežto Funès si promýšlel možné východiska z těchto scén. A tak se stávalo, že díky Funèsově improvizaci musel být scénář upraven, aby dával smysl. Každopádně v době natáčení nebyl scénář hotov a dá se říct, že se psal za pochodu. (Untentrauer)
Reklama