Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)

Především v druhé polovině opět brilantní díl, před tím spíše upovídaná a nic neříkající hra na politiky. Vůbec ovšem nechápu, proč E. Beneše hraje jiný herec, když v předchozím díle byl Beneš jen o 7 let mladší a hrál ho velmi dobře Martin Finger. Zde ho hraje Jan Novotný a opět je to výborný Beneš, jen prostě má jiný hlas a je to hrozně poznat. Jinak ale díky tvůrcům za výtečné přiblížení už poněkud zapomenutého, ale o to důležitějšího zlomu českých dějin. (30.12.2016)

Jak řekl sám Beneš, někde se stala chyba, ale kde?...V rámci odklizení Němců a zabezpečení bezpečnosti ČSR se uzavřela spolupráce s SSSR, které Se neSeSeRe, a to byl vlastně počátek konce republiky, jak si jí Beneš, Masaryk a další stvořili a mysleli, že se bude rozvíjet. Nástup Komunistů k moci nezačal v roce 1948, ale už dříve, jak sami mocipáni Gottwald, Zápotocký, Slánský (v jednom malém monetu vyjadřující určitou pochybnost nad Gottwaldem, který chtěl tu MOC). Gottwald je tu vykreslen jako bravůrní politik, s detailně naplánovanou taktikou převzetí moci, kdy měl veškeré tahy promyšlené, a šachistu Beneše a další hráče měl přečtené úplně do morku kostí. Ačkoliv se díl odehrává jen pár let od předchozího, tak se tvůrci rozhodli k tomu, že přeobadí Beneše, zřejmě, aby zvýraznili to, jak za těch pár let zestárl, vlivem různých zdravotních problémů, které ho potkali. Jan Novotný předvádí taktéž velmi dobrý výkon, ale na Martina Fingera to nemá. Na druhé straně máme v tomto díle poprvé na větším prostoru Jiřího Vyorálka, jehož Kléma je pro něj dozajista zatím životním rolí, a jednou z nejlépe zahraných rolí v této sérií. (02.02.2023)

A v Čechách po válce ještě více přituhuje. Gottwald je na vrcholu sil a dává o sobě řádně vědět. KSČ je silná a ostatním stranám se to nelíbí. Řeší to radikálně... odstupují a rozhodnutí nechávají na Benešovi. Ten je již nemocný, starý a znechucený vším, co se po válce odehrává. Vcelku věrohodně vykreslená politická atmosféra té doby. Gottwald je zde opravdu politik excelentního umu. Dialogy jeho osoby a komunistických soukmenovců jsou děsivé i zamýšlení hodné (v rámci toho, co přijde později). Debata nad tím, jak panu prezidentu Benešovi pomoci a co udělat pro únor 1948 je vrcholem celého dějství (i s následnou sekvencí s Eduardem Benešem). 80% (18.04.2017)

Já jsem si dopřál zajímavý kontrast. Podíval jsem se na toto dílo bezprostředně po zhlédnutí seriálu Gottwald. Zatímco Klement se v obou zpracování značně lišil, je zajímavé, že váhajícího šachistu Beneše a bezradné demisi podávající ministry vidí obě díla téměř stejně. Možná v Gottwaldovi v nich bylo přecejenom trochu více energie. A samotný Kléma? V podání Jiřího Štěpničky rozšafný geniální stragég vidící díky své genialitě vždy dál než všichni ostatní. V podání Jiřího Vyorálka nihilistický cynik, co se chce mstít a páchat zlo jenom tak pro radost. V obou případech však nekompromisní a jdoucí si neomylně za svým. Ač dějinná úloha Klementa Gottwalda více souzní s Vyorálkovým ztvárněním, to zosobněné zlo mi nepřipadalo o moc méně přepálené než Štěpničkova rozšafnost. To samé lze říci o dalších soudruzích z KSČ, kdy nám jedno dílo předkládá soubor charakterních Mirků Dušínů a druhé dílo soubor totálně vypatlaných hovad a primitivů. Byť dění v 50. letech nasvědčuje tomu, že ten druhý výklad je pravděpodobnější, je docela tristní, že v tom karikování si České století nijak se seriálem Gottwald nezadá. (22.02.2021)

Kdybych byl ještě daleko větší cynik než jsem, tak bych napsal, že tahle vypadají důsledky oné bájné sjednocené společnosti, po níž teskní všichni dnešní novináři a spousta politických komentátorů. Princip "ať si zvolíte koho chcete, vládnout budou stejně všichni a opozice neexistuje", je zvěrstvo a vede přinejlepším ke zkostnatění režimu. Když se navíc spojil se zákazem populárních Agrárníků, dá se o demokracii mluvit jen se sebezapřením. Třetí republika byla nemocná a v liberální demokracii v ní nevěřil nejspíš ani sám Beneš. Nakonec snad můžeme být rádi, že se Gottwaldovi podařila změna režimu téměř bez krveprolití. Naděje že by se ji bezradným nekomunistickým politikům podařilo zastavit, byla opravdu jen teoretická. Skepticky bych dodal, že by k ní dost možná i tak došlo. Buď pozvolně přirozeným procesem, nebo jedním rázem díky pomoci Sovětů. (08.11.2018)