Reklama

Reklama

České století

(seriál)
  • angličtina Czech Century
Trailer 1
Česko, (2013–2014), 11 h 11 min (Minutáž: 65–83 min)

Hrají:

Daniel Landa, Jiří Vyorálek, Luboš Veselý, Jan Budař, David Novotný, Martin Finger, Miloslav Mejzlík, Martin Stránský, Monika A. Fingerová, Jaromír Dulava (více)
(další profese)

Epizody(9)

Obsahy(1)

České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer 1

Recenze (452)

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Díl první: Velké bourání (1918) - Jako začátek dobré, sice se jedná jen několik střípků ukazujících Masarykovu politickou práci, ale naštěstí bez aureoly velkého tatíčka a to ve výborném hereckém podání Martina Huby, už se těším na další díly, kde budou opět výborní herci, ať už herecky (Trojan, Stránský, David Novotný a mnogo dalších), nebo typově se velmi ku své roli hodících (Daniel Landa). V dalších dílech snad přijde i více daný děj dílu, technicky a režisérsky vytříbené střípky jsou sice hezké na úvod, ale třebas dílu poMnichovskému, či Atentátnickému by určitě tenhle model rozhodně neslušel. Ale za tu zkratkovitost v závěrečné části by někdo zasloužil žhavým železem. Díl druhý: Den po mnichovu (1938) - Pro mě osobně v mnoha věcech kvalitnější, než-li část předchozí, bezmoc zúčastněných v některých částech je hmatatelná, herecké výkony opět výtečné a drobné zaškobrtnutí v některých dialozích jsou zapomenuty v závěrečné konfrontaci Beneš × Moravec. Závěrečný střih o několik let zde narozdíl od prvního dílu funguje výtečně, obzvlášť vzhledem k ději předchozímu. Díl třetí: Kulka pro Heydricha (1941) - Víc Trojana! Víc Trojana! I přes lehké zklamání, že se v ději vůbec neobjeví president Hácha, protože jeho cestu bych sledoval možná i raději, už jen kvůli tomu, že byl narozdíl od Beneše demokraticky zvolen. Jinak ale všechno funguje na výbornou, i ta druhá "hlavní postava" rozvědčíka Moravce, jen ho bylo opravdu spíš málo, klidně bych přenechal víc prostoru německému demokratovi. Technicky opět výtečné a vysoké potěšení skýtá fakt, že rozmluvy jsou tentokrát vedeny hned v několika jazycích a třešničkou je závěrečný, nádherný záběr na letadlo v mracích.Díl čtvrtý: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - Energie. Obrovská energie snad ve všech dialozích, ovšem hlavně v těch komunistických, u nichž se Kosatík předvedl v tom nejlepším světle a podpořili ho i brilantní herci, kteří se svých úloh zhostili nebývale perfektně. Oceňuju fakt, že nikdo nedělal z komunistů svině a hajzli za každou cenu, není to potřeba, i takhle je vyznění nebývale temné. Tleskám výbornému dílu, u kterého jsem navíc dostal hlad (aneb cpaní párky od Marty). Díl pátý: Zabíjení soudruha (1951) Herecky opět naprosto neskutečné, skoro by jednomu bylo těch domácích komančů líto, po tomhle výkonu... Výtečné završení první části cyklu (nebo řady, jak to komu vyhovuje), takže si dovolím ohodnotit. Pokud budou díly následující stejně kvalitní, jako Všechnu moc lidu Stalinovi a Zabíjení Soudruha, jdu na pět. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Velké bourání: *** Donutil přehrává Hubu, žjóva! // Den po Mnichovu: ***** Beneš je můj nejoblíbenější prezident a o Mnichovu se hrozně ráda hádávám, tak doufám, že teď už mi nikdo nebude tvrdit, jak se měla republika bránit. Respekt Landovi, že vzal roli Moravce, vidět totiž Landu v neděli večer ve veřejnoprávní televizi heilovat, to chceš! Skvělé, skvělé! // Kulka pro Heydricha: **** To mám tedy o čem přemýšlet a co přehodnocovat. V jednu chvíli je beznaděj vystupňována tak, že se až člověk diví, že má v občance nápis Česká republika. // Všechnu moc lidu Stalinovi: **** Miluju Vyorálka. // Zabíjení soudruha: ***** Nejlepšejší ze všeho. Ještě víc miluju Vyorálka. Jestli byl jeho Kléma v předešlém dílu hodně kůl, tak tady máte sto chutí ho pohladit po vlasech. Jednak se zde (pro věčné omílání mluvících hlav) i něco děje, jednak mě fascinuje kontrast krutosti a všednosti. Vojáci přihlížející Slánského popravě se o něm baví tak, jako by se prodavačky v pekárně divily, že si zákazník koupil jenom jednu housku. Srovnání noblesy demokratické první republiky s familiérností a vulgaritou komunistického jádra. Vždycky zajímavý rozpor povinnosti, respektive přežití a zrady. No a ten Uchovitý konec to všechno jen korunuje. // Sečteno podtrženo: nejlepší dramatická věc, co jsem u nás na obrazovkách v poslední době, vlastně dost možná kdykoliv, viděla. Dobře napsané uvěřitelné dialogy, žádné zástupy nounejmových modelek a konečně má televizní divák šanci se dozvědět, že je u nás víc než těch cca deset herců, kteří se protáčejí ve filmech furt dokola. ()

Reklama

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

1. Veliké bourání (1918) ** - Asi jsem čekal něco trochu jiného, než jen krátké ukázky konání Masaryka před rokem 1918 a plno filozofování, kdy jsem po celou dobu stále čekal, kdy se něco bude dít a najednou byl konec, ve kterém mi to podstatné (?) bylo jen odříkáno vypravěčem během několika vteřin. Věřím, že skvostné pro ty, kdo do puntíku věděli, která postava je která a jaký měla na konečný vznik státu vliv. Já se přiznám, že množství gesicghtů :) mi nic neříkalo, páčto u nich ani nebyla jména - a tedy výsledek zase vypadal, jako další "česko-televizňácké" gesto některým českým hercům, aby taky měli kšeft, ačkoliv jejich postavy byly zcela zbytečné. Vadila mi místy příliš televizní kamera, příliš kakofonická hudba a debilní zvuk, kdy šišlání a šeptání herců nebylo přes šustění, vzdychání a šoupání nohou pořádně slyšet, za to ten kravíl skutečně kravil. Omlouvám se, ale z té historie vzniku samostatného Československa tu bylo řečeno velmi málo, něco bylo nakousnuto, ale výsledek se rozplynul jak pára od lokomotivy. To jsem tedy zvědavý na další díly! ~~~ Den po Mnichovu (1938) **** - Nebe a dudy. Oproti prvnímu dílu obrat, něco se tu dělo a mnohé ukázalo, překvapil i ten tatar Landa. ~~~ Kulka pro Heydricha (1941) *** - Zajímavě zpracované, možná jen trochu moc domýšlení (?) nad rámec toho, co se dělo, a taky mi neseděla ta moderní mluva z úst Michala Dlouhého. + za Trojanův výkon. ~~~ 4. Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) ** - Dobře zahrané, bohužel to je asi všechno. Politické pletichy a brebtání. Vždycky mi přijde, že celý díl, ona epizoda, je jen rozjezdem a tam, kde končí, by se mělo začít něco dít - a ony titulky. Prostě volaké divné.~~~ 5. Zabíjení soudruha (1951) *** - Znovu skvěle zahrané, jen hrozně protahované a neúměrným množstvím scén, které měly vytvářet atmosféru, ale to chození po místnosti a dvě slova na minutu bylo prostě trochu moc. ~~~ 6. Musíme se dohodnout (1968) ** - Tohle mě moc nezasáhlo. Začátek byl ještě dobrý, ale ty debaty před plénem u stolu a děj mimo měj šlo... mimo mě. Asi nejsem na tuhle modernější historii tak naladěný, ale i na svoji stopáž mi to přišlo dlouhé a ke konci jsem usínal, takže si už jen pak pamatuji, jak řekli, že podepíšou a já byl rád, že to končí a jdu spát. Přišlo mi, že nikdo nic nedělá, tváří v tvář "osvoboditelům".Poněkud mimózní díl. ~~~ 7. Je to jen rock'n'roll (1976) * (skoro až odpad!) - Jednoznačně nejslabší a nejhorší díl, působící jak nějaká divná parodie, ale nikdo se nesmál. Nakonec Marek Daniel zahrál ještě Havla celkem dobře s tím jeho ráčkováním, slovními obraty a chováním, ten zbytek mi ale přišel, jak kdybych si stoupnul k silnici a koukal na auta a když už má přijet nějaké zajímavé, tak díl skončí - WTF tohleto? "Teď už nás musí poslouchat" - no to si teda piš :D Tenhle díl mě oproti minulému udržel vzhůru, ale jen díky tomu, že jsem furt čekal, jestli se začne něco dít nebo si dělají autoři dílu jen prdel. A oni to myslili vážně. Podobně jako u předchozího dílu, moderní hostie obecně mě moc zjevně nebere a docela se tak bojím dalších dílů a zvažuji, zda na ně vůbec koukat. ~~~ 8. Poslední hurá (1989) **** - Po tragickém posledním díle se tady alespoň něco dělo, kecání mělo smysl a to dění taky. Marek Daniel si tady toho Havla vystřihl skvěle, pozadu nezůstávají překvapivě ani Kaiser s Lábusem. Po dlouhé době v tomhle mini-seriálu moc dobrý díl. () (méně) (více)

Spooner 

všechny recenze uživatele

Velké bourání: Herecký koncert Martina Huby v možná až příliš odměřeném a ukecaném úvodu do našich dějin. Sedláček sice umí šikovně pracovat se scénářem, cit pro ikonické záběry mu také nechybí a herci ze sebe vydávají všechno. To samozřejmě není vůbec málo, chybí tomu ale zatím jakási přidaná hodnota, která by tuto mírně nadprůměrnou, avšak malinko odměřenou podívanou, povýšila z úrovně pouhé učebnice dějepisu.70% Den po Mnichovu: Tohle už je přece o malinko lepší. Výtečně prokreslené charaktery Beneše a Moravce, opět velký důraz na precizně napsané dialogy a hlavě skvěle budované napětí mezi postavami. Daniel Landa si sice někdy plete televizi s koncertním pódiem, ale i tak to svým hlasem v klidu uřve a výbornému Martinu Fingerovi skvěle sekunduje. Z některých scén už pak začíná jít příjemný mráz po zádech. 70% Kulka pro Heydricha:: Stoupající tendence pokračuje zatím nejlepším dílem plným plánování, politických debat a jako vždy bezchybným Ivanem Trojanem.Robert Sedláček sice možná používá stále stejné postupy a sází pořád na totožné koně. Komu by to ovšem vadilo, když svůj styl vypiplává každým dílem do čím dál větších detailů a kvalita rapidně roste každým dalším nedělním večerem. I z na prvního pohledu obyčejného plánování tak zvládá vykouzlit ke konci skoro až mrazivou podívanou. Minimálně dialogy mezi Edvardem Benešem a německým politickým zástupcem pak budou v mnoha divácích rezonovat asi hodně dlouho. Minimálně do další epizody.80% ()

špaček421 

všechny recenze uživatele

1. díl - příliš se skáče, ukazují se IMHO ne až tak důležité události a rozhovory. Martin Huba se mi líbil, Miroslav Donutil vynikající, Igor Bareš naopak nepřesvědčivý až hrůza a kvůli tomu je dlouhá scéna s ním takřka k nepřežití. 5/10 2. díl - scénář se zlepšil, zato z hereckého obsazení se mi zamlouval snad jenom Miloslav Mejzlík. Landa není herec a celé to pojal jako svůj výstup s kohoutem, Martin Finger je příšerně nevýrazný a korunu všemu nasazuje přehrávající Karel Dobrý. 5,5/10 3. díl - neduhy prvních dvou dílů jsou pryč. Že samotný atentát ukázán nebyl, mi vůbec nevadilo, naopak, aspoň se víc věnovali jeho pozadí. Herci jsou pak výborní, epizodě samozřejmě kraluje Ivan Trojan, ale dobrý byl i Michal Dlouhý, dokonce i ten Finger se zlepšil. 8/10 4. díl - Zhuštění do pěti dnů způsobilo příliš velkou roztahanost, a naopak nějaká větši interakce mezi Gottwaldem a Benešem se nekonala. Gottwald všechno rozebírá se stranou, Beneš vlastně vede samomluvu. Na Jana Novotného jsem se docela těšil, doufal jsem, že bude lepší než Finger - je, ale v roli starého a nemocemi zničeného muže už toho moc nezachrání. A kromě toho jsem z toho všeho měl pocity, že o až tak moc zase nejde. 6,5/10, 5. díl - Místo pokusu o popis historické události politický thriller. Všudypřítomná atmosféra strachu, nikdo nikomu nemůže věřit a někde v pozadí se chechtá Stalin. Prakticky nemám co vytknout, jenom si myslím, že na schůzi ÚV KSČ by asi nemohl ani ministr informací mluvit takhle sprostě. Herci výborní, Jiří Vyorálek, kterého jsem předtím vůbec neznal, je neskutečným překvapením. 8,5/10 Po prvním dílu bych nevěřil, že to řeknu, ale těším se na zbytek série. ()

Galerie (404)

Zajímavosti (42)

  • V poslednej deviatej epizóde Ať si jdou (1992) (2014) slovenský premiér Vladimír Mečiar (Marek Ťapák) prichádza rokovať do Prahy 6. decembra 1990 a českému premiérovi Petrovi Pithartovi (Miroslav Hanus) hovorí, že parlament odmietol zmeny v kompetenčnom zákone a chce vyhlásiť nadradenosť slovenských zákonov nad zákonmi federálnymi. Na čo Petr Pithart odpovedá, že zvrchovanosť už predsa vyhlásili. Deklaráciu o zvrchovanosti, ale SNR prijala až v 1992, keď bol Vladimír Mečiar druhý raz premiérom. (ČSFD)
  • Poradcem, který měl na starost historicitu a autentičnost zobrazovaných událostí, byl český historik Petr Koura, který se na dějiny 20. století zaměřuje. (ondradvori)
  • Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama