Czech Century
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Je sympatické, že se Sedláček dobrovolně zřekl nároku na komplexnost, která by zcela jistě ani nebyla možná. První díl se vlastně vyhnul většině velkých událostí Masarykova exilu a soustředil se spíše na rozhovory s více či méně známými aktéry první světové války. Právě pomocí hovorů, gest a zámlk portrétuje režisér Masarykovu osobnost. Naproto se vyhýbá glorifikaci. Budoucího prezidenta črtá jako člověka zranitelného, místy využívajícího informace účelově, který umí být velmi pragmatickým vyjednavačem v politických kruzích (dnes bychom řekli, že je dobrým lobbystou). Současně s tím Sedláček sleduje i socio-politickou linku a předkládá jakési dobové vysvědčení, jemuž se Československo před svým vznikem těšilo. Masarykovy konfrontace s lidmi z různého prostředí, politiky rozdílného ideologického zázemí vyjevují, jak obtížné se zdálo prosadit českou otázku v zahraničí a ukazují, že vznik našeho státu nebyl (ani v případě předpokládaného vítězství Dohody) vůbec samozřejmostí. Na prvním díle shledávám jako jediný slabý článek zbytečně klasicizující hudební podkres, který seriál odkazuje někam na úroveň televizních kulisových inscenací. ()
9/9 Zpočátku silný kýč, později velká herecká sóla a víceméně unikátní koncept. Na počátku byl dojatý Masaryk (Huba) ve Fantově kavárně a myšlenka o tom, jak moc je důležité číst romány. Mnichovu dominoval Emanuel Moravec (Landa) jako predátor, další díl odhalil politiku exilové vlády v čele s Benešem (Fingerem), ale sólo si pro sebe ukradl František Moravec (Trojan). Za nejzajímavější považuju zobrazení debat s německými demokraty v čele s Wenzelem Jakschem (Krug). Bohužel díl věnovaný Únoru je marná přehlídka mluvících hlav a to nejsilnější se zdá být jen tlacháním nad nožkou párku. Tak nevyrovnaný seriál jsem neviděla. Kléma Gottwald na dlouho definoval obsazování Vyorálka, překvapivě silný byl Horváth ml. jako prezident Svoboda... Ale poslední díly se stávají jen manifestem za Havla, tohoto posla humanismu navzdory všemu a všem, takže Pleslova parodie Klause už je nepodstatná. Od té doby naštěstí vznikla celá řada samostatných filmů, ze kterých se toho dozvídáme mnohem víc a nejsou ani v nejmenším tak statické a útržkovité: TGM, Emanuel Moravec, Honza Masaryk, Dubček nebo i ten Havel... #finaleplzen ()
1. díl: Po formální stránce první díl kvalitní. Problém je ale v tom, že tohle téma (Masaryk+vznik republiky) je samo o sobě téma na bezmála 8 dílů. Proto přeskok z roku 1916 až do listopadu 1918 vlastně vynechává ty nejvýznamnější úspěchy, tedy chybí pobyt v Rusku a budování legií, což byl jeden z klíčových prvků pro uznání republiky. Když se mluví o legiích, je třeba si uvědomit, že nešlo o pár dobrovolníků, ale jen v Rusku o skoro 100 000 mužů, plus legie ve Francii a Itálii. Dále zcela chybí cesta po Spojených státech. Když už tam byl hlas vypravěče, mělo by to být aspoň zmíněno, když už bylo dramaturgicky rozhodnuto, že právě to nejpodstatnější neuvidíme. Místo toho všeho vidíme jen dlouhé záběry na Masaryka stojícího na břehu Bodamského jezera. To může sloužit jako úvod něčeho nebo jako dokreslení zbytku, ne jako hlavní část. No, uvidíme, co bude dále. P. S. Huba jako Masaryk nebyl špatný, ale Svatopluk Beneš ve filmu Člověk proti zkáze je lepší. Celkově zatím tak 70 %. Po dokoukání: Tak zbytek odpovídá započatému. Seriál si prý klade za cíl rozproudit debatu o výrazných okamžicích naší historie. Problém je, že nám z těch okamžiků ukazuje jen střípky a to ty, které na základě nějaké svojí subjektivní úvahy považují za důležité Kosatík a Sedláček. Paradoxní při tom proklamovaném záměru rozproudit debatu je to, že na jakoukoli kritiku zastánci seriálu odpovídají "ale to nemůžete brát jako historii, to je legitimní osobní pohled na věc". Obávám se, že v tom je schována nějaká hlava XXII. Nezobrazuju historii, ale chci o ní debatovat - nedebatuj, je to osobní pohled a ne historie. Tak si vyberte. Ostatně ono toho k debatě moc není, maximálně k pár poznámkám o ne právě dobrém uchopení a chybách (doporučuju např. kritiku Tomáše Koloce na Britských listech). Jako celek to jednoduše není ani zajímavá historická freska, ani nabídka sporných momentů a rozhodnutí v naší historii 20. století, ale jen jeden úzký a ne moc debaty hodný pohled. Ke kladům patří slušné herecké výkony a některé jednotlivé scény, které však příliš čnějí ze zbytku. ()
1. díl: Příliš velké sousto pro tak malou a vetchou papulku... Kosatík se Sedláčkem vytvořili mrzáčka, který se nedá promítat ve školách ani v dějepise, ani v občanské nauce, a vážně je nemůžeme brát ani jako umělecké zamyšlení nad českými dějinami. Protože jak žáčkům vysvětlit totální ignoraci Štefánika, amerických, ruských a francouzských aktivit, zhuštění významu legií do dvou tří okrajových vět (ignoraci Sibiřské anabáze), mlčení o domácím odboji a příliš rychlíkovou Řijnovou katarzi apod.? Masaryk je vykreslený jako dědeček, který na silné a dobře cílené argumenty západních politiků není schopen smysluplně reagovat a buď pouze mlčí anebo jen pronáší nacionalistické fráze. Pokud oním tabu, které autoři slibovali, mělo být zamyšlení nad smyslem celého snažení o česko(slovensko)u samostatnost a nad smyslem/neživotaschopností konceptu československého národa, pak v mých očích fatálně neuspěli (to by asi Kosatíka musela nahradit Mary Heimann). Vrcholem je v tomto smyslu rozhovor Masaryka s britským premiérem Lloyd-Georgem (výborný Donutil!), který problematizuje celé ono "velké bourání", staví se za zachování velké středoevropské mnohonárodnostní říše a usvědčuje Masaryka z propagandistické lži. Jenže dělá to tak, že (řečeno Lloyd-Georgeovými slovy) nepoučeným divákům jen plete hlavy... Další obrovskou slabinou jsou dialogy, při jejichž poslechu se nemohu ubránit dojmu, že jsou jen násilně poskládané z různorodých výroků vytrhaných z Čapkových Hovorů s TGM a jiných populárních zdrojů... Chápu autorskou licenci, ale ty dialogy takto zni opravdu tak toporně, že musí každému být jasné, že nemohly být nikdy proneseny... Viz např. známý výrok ze Světové revoluce: „Jednoho dne mne navštívil v bytě před denní poradou v 'Čase'; patrně měl něco vážnějšího. A měl: Podle jeho rozpoznání se nemůžeme na válku dívat pasivně, musíme něco dělat; nemá pokoje, chtěl by být činným. Na to já: Ano, já už dělám!" (kap. 9) a srovnej ho se scénou, kterou natočil Sedláček (ta Benešova "retrospektivní" promluva je v ní prostě neskutečně toporná).... 1. díl chce ukázat a říct strašně moc, nakonec ukazuje a říká strašně málo a... blbě... (**). ___ 2. díl: Mnichovský díl má výrazně lepší scénář; zejména proto, že se soustřeďuje na úzce časově vymezený problém a autoři už tak nemusí mít trapnou potřebu ignorovat některé z klíčových aktérů jako v předchozím díle. Kromě toho scénář pojímá mnichovskou problematiku z poměrně netradičního úhlu pohledu, v čemž je objevný a opravdu zajímavý. Nicméně stále zůstává bolavý problém zoufalých dialogů, který dosahuje nechvalitebného vrcholu v ping-pongovém buranském rozhovoru Moravce s gen. Prchalou: "Emane, byls u něho? - Byl, jedu odtamtud. - Z Hradu? - Myslím, že se mě fakt báli. Byl jsem mezi nima jedinej v plný polní. Fakt jsem byl nasranej. Povidám: 'Z cesty, srabi! Voják československý armády jde za svým vrchním velitelem!' - Dobrý...!". Landa přitom s tím svým přehráváním očima honí mouchu a Karel Dobrý upřeně pozoruje Landův nos, aniž by brvou hnul... Pro sérii tak zůstává charakteristický těžce deklamativní styl zoufalých herců, jež jsou nuceni pronášet slova buď evidentně vytržená z memoárových zápisků (a tedy nepsaná v přímé řeči, do níž jsou násilně převedená), anebo z čista vyfabulovaná a hemžící se novotvary moderní a často nesmyslně vulgární hovorové češtiny (jako u té citované ukázky). V tomto ohledu autoři se svou studií charakterů opět tragicky selhali. A ještě jeden postřeh z hradišťské předpremiéry na LFŠ: Sedláček nebyl vůbec ochoten nebo schopen (?) smysluplně odpovědět na dotazy diváků, proč to či ono ukázal tak či onak (např. k té Benešově nahotě nebo k těm dialogům), a vůbec si svoje dílo (ob)hájit.... To si pak říkám, zda celý ten projekt má pořádně promyšlený a nespoléhá jen na Kosatíka a svůj štáb. Zatím to totiž vypadá jako vysoce profesionálně odvedená školní práce... (**) ___ 3. díl: Není to tak slabé jako předchozí díly, i když bouchání šampaňského by bylo pořád předčasné - očividná autorská nekonzistentnost a dialogy od psacího stolu zůstávají. Zatímco v předchozích dílech se i na nejnepravděpodobnějších místech mluvilo česky, najednou to s tou angličtinou a němčinou jde... Zvláštní. Epizoda o odlévání kulky pro blonďatou bestii sympaticky cílí na činnost exilové vlády v Londýně a hlavně na úlohu Františka Moravce, ale výsledkem je okrajová nezajímavá inscenace, v níž za povšimnutí stojí především to, jak si Trojan uzurpuje pozornost pro svoje bezkonkureční herectví (přestože výrazně zkresluje Moravcův skutečný charakter a vulgarizuje styl mluvy...). Sedláčkovi možná nejde o výuku dějepisu (čímž by se možná daly ospravedlnit ty obrovské časové i kontextové skoky a zcela chybějící střípky celého příběhu - např. Agent A-54, role ostatních exilových ministrů, existence ostatních exilových vlád, role protektorátní vlády apod.), nicméně spolu s Kosatíkem mají přesto zvláštní potřebu občas "vylepšovat" už tak šustivé dialogy didaktickými vsuvkami, kterými ten dějepis imitovat chtějí (narážky na odsun, odboj, "krev, dřina, slzy a pot..."). Marná sláva, Kosatík je možná dobrý historik, ale umělec z něj už nebude; psát scénář a dialogy mu prostě nejde (a vylíčit věrohodně a konzistentně role jedinců v dějinách už vůbec ne). Tak to vidím já. (***) ___ 4. díl: Kvalita postupně roste a vrcholem dramaturgické vtipnosti (i když asi nezamýšlené) je, že tato epizoda a s ní onen mix citací a spekulací měl premiéru právě 17. listopadu. Knihu to sice (z podstaty) nenahradí a žádné zajímavé myšlenky to nepřineslo, přesto se mi tento díl docela líbil. Celkem slušná TV inscenace. "...Přisunul si křeslo skoro až ke mně, až se mě dotýkal obličejem a spustil: 'Je-li něco přáním všeho lidu, pak se mu musíte podrobit i vy jako prezident'. Na to já: 'Tak daleko ještě nejsme, aby ulice rozkazovala, jestli prezident má, nebo nemá přijmout demisi.' Odešel beze slova. - Dobře jste mu to pověděl, pane prezidente..." (***) ___ 5. díl: 3 a 1/2 * ___6. díl: 3 a 1/2 * () (méně) (více)
Komentář je psaný krátce po zhlédnutí prvního dílu. Bohužel musím říct, že mě docela zklamal. Scénář mi přišel docela nešťastný - bylo asi těžké vše vtěsnat do poměrně krátké stopáže, ale shrnout vývoj posledních let před založením státu do několika vět vypravěče při vystupování Masaryka z vlaku, tak to bylo podle mě fakt hodně hloupé. Všichni mluví česky, přeci jen je to český počin, ale když se Masaryk baví s Thunem, kde mu vytýká, že neumí česky a on mu česky odpoví, tak to je prostě podivnost. Dramatické kroužení kamery mi také po chvíli začalo dost vadit. Zvukaři zase velmi rádi nechali vyniknout zvuky z okolí, takže ani nebylo hercům občas pořádně rozumět. Abych ale jenom nehanil, maskéři a kostyméři odvedli práci skvěle, casting se také poměrně vydařil (obzvlášť pan Huba byl perfektní). Samozřejmě, že se nabízí srovnání s Hořícím keřem - ten se mi líbil téměř po všech stránkách víc, ale je to asi také tím, že tam měli k dispozici mnohem delší stopáž. Je to tedy asi jako srovnávat několikadenní návštěvu nějakého města, kdy si centrum projdete křížem krážem, se situací, kdy si projedete město ve vyhlídkovém autobusu a pak hned zamíříte na letiště. Přesto je dobře, že se tento projekt podařilo dokončit, protože se lidé zase dozví další věci z naší historie (i když jak moc pravdivé ty věci jsou, to je otázka)... ()
Galerie (404)
Zajímavosti (42)
- Ve scéně, kdy přijíždí prezident Masaryk (Martin Huba) na pražské Hlavní nádraží, si můžeme na lokomotivě všimnout umístěných erbů českých zemích a Slovenska. Jde však o moderní úpravu těchto znaků, jak je můžeme na státních znacích vidět v současnosti. (tommahol)
- V prvním díle "Velké bourání", kdy prezident T.G. Masaryk přijíždí na pražské Hlavní nádraží, je mezi kouřem lokomotivy vidět trolejové vedení. (Busmart)
- Po hlasování předsednictva ÚV KSČ o postoji k okupaci, říká Dubček (Ján Gallovič) Smrkovskému (Jiří Zapletal), že se bál, že je Indra (Aleš Gelnar) s Bilakem (Peter Marcin) přehlasují. Indra ale nebyl členem předsednictva ÚV, nýbrž pouze řadovým tajemníkem ÚV, a proto hlasovat nemohl. (hejhulaak)
Reklama