České století

Komentář je psaný krátce po zhlédnutí prvního dílu. Bohužel musím říct, že mě docela zklamal. Scénář mi přišel docela nešťastný - bylo asi těžké vše vtěsnat do poměrně krátké stopáže, ale shrnout vývoj posledních let před založením státu do několika vět vypravěče při vystupování Masaryka z vlaku, tak to bylo podle mě fakt hodně hloupé. Všichni mluví česky, přeci jen je to český počin, ale když se Masaryk baví s Thunem, kde mu vytýká, že neumí česky a on mu česky odpoví, tak to je prostě podivnost. Dramatické kroužení kamery mi také po chvíli začalo dost vadit. Zvukaři zase velmi rádi nechali vyniknout zvuky z okolí, takže ani nebylo hercům občas pořádně rozumět. Abych ale jenom nehanil, maskéři a kostyméři odvedli práci skvěle, casting se také poměrně vydařil (obzvlášť pan Huba byl perfektní). Samozřejmě, že se nabízí srovnání s Hořícím keřem - ten se mi líbil téměř po všech stránkách víc, ale je to asi také tím, že tam měli k dispozici mnohem delší stopáž. Je to tedy asi jako srovnávat několikadenní návštěvu nějakého města, kdy si centrum projdete křížem krážem, se situací, kdy si projedete město ve vyhlídkovém autobusu a pak hned zamíříte na letiště. Přesto je dobře, že se tento projekt podařilo dokončit, protože se lidé zase dozví další věci z naší historie (i když jak moc pravdivé ty věci jsou, to je otázka)... (28.10.2013)

1. díl: Po formální stránce první díl kvalitní. Problém je ale v tom, že tohle téma (Masaryk+vznik republiky) je samo o sobě téma na bezmála 8 dílů. Proto přeskok z roku 1916 až do listopadu 1918 vlastně vynechává ty nejvýznamnější úspěchy, tedy chybí pobyt v Rusku a budování legií, což byl jeden z klíčových prvků pro uznání republiky. Když se mluví o legiích, je třeba si uvědomit, že nešlo o pár dobrovolníků, ale jen v Rusku o skoro 100 000 mužů, plus legie ve Francii a Itálii. Dále zcela chybí cesta po Spojených státech. Když už tam byl hlas vypravěče, mělo by to být aspoň zmíněno, když už bylo dramaturgicky rozhodnuto, že právě to nejpodstatnější neuvidíme. Místo toho všeho vidíme jen dlouhé záběry na Masaryka stojícího na břehu Bodamského jezera. To může sloužit jako úvod něčeho nebo jako dokreslení zbytku, ne jako hlavní část. No, uvidíme, co bude dále. P. S. Huba jako Masaryk nebyl špatný, ale Svatopluk Beneš ve filmu Člověk proti zkáze je lepší. Celkově zatím tak 70 %. Po dokoukání: Tak zbytek odpovídá započatému. Seriál si prý klade za cíl rozproudit debatu o výrazných okamžicích naší historie. Problém je, že nám z těch okamžiků ukazuje jen střípky a to ty, které na základě nějaké svojí subjektivní úvahy považují za důležité Kosatík a Sedláček. Paradoxní při tom proklamovaném záměru rozproudit debatu je to, že na jakoukoli kritiku zastánci seriálu odpovídají "ale to nemůžete brát jako historii, to je legitimní osobní pohled na věc". Obávám se, že v tom je schována nějaká hlava XXII. Nezobrazuju historii, ale chci o ní debatovat - nedebatuj, je to osobní pohled a ne historie. Tak si vyberte. Ostatně ono toho k debatě moc není, maximálně k pár poznámkám o ne právě dobrém uchopení a chybách (doporučuju např. kritiku Tomáše Koloce na Britských listech). Jako celek to jednoduše není ani zajímavá historická freska, ani nabídka sporných momentů a rozhodnutí v naší historii 20. století, ale jen jeden úzký a ne moc debaty hodný pohled. Ke kladům patří slušné herecké výkony a některé jednotlivé scény, které však příliš čnějí ze zbytku. (28.10.2013)

9/9 Zpočátku silný kýč, později velká herecká sóla a víceméně unikátní koncept. Na počátku byl dojatý Masaryk (Huba) ve Fantově kavárně a myšlenka o tom, jak moc je důležité číst romány. Mnichovu dominoval Emanuel Moravec (Landa) jako predátor, další díl odhalil politiku exilové vlády v čele s Benešem (Fingerem), ale sólo si pro sebe ukradl František Moravec (Trojan). Za nejzajímavější považuju zobrazení debat s německými demokraty v čele s Wenzelem Jakschem (Krug). Bohužel díl věnovaný Únoru je marná přehlídka mluvících hlav a to nejsilnější se zdá být jen tlacháním nad nožkou párku. Tak nevyrovnaný seriál jsem neviděla. Kléma Gottwald na dlouho definoval obsazování Vyorálka, překvapivě silný byl Horváth ml. jako prezident Svoboda... Ale poslední díly se stávají jen manifestem za Havla, tohoto posla humanismu navzdory všemu a všem, takže Pleslova parodie Klause už je nepodstatná. Od té doby naštěstí vznikla celá řada samostatných filmů, ze kterých se toho dozvídáme mnohem víc a nejsou ani v nejmenším tak statické a útržkovité: TGM, Emanuel Moravec, Honza Masaryk, Dubček nebo i ten Havel... #finaleplzen (25.04.2016)

Bohužel se zde jasně ukazuje, že hodina a pár minut tohle téma nemají šanci obsáhnout a diváci mladší a méně znalí mají velký problém s orientací v čase, postavách ale i vyzněním....Tohle rozhodně není na jeden rychlo díl.Možná v dokumentu. Herecky hodně slušné a ,,úsporné,, podání "tatíčka" Masaryka Martina Huby. Věrné ač minimalistické prostředí a výprava.Člověk si pořád říká kdy se to nějak rozjede a rozvine a něco tu chybí.... (28.10.2013)

Je sympatické, že se Sedláček dobrovolně zřekl nároku na komplexnost, která by zcela jistě ani nebyla možná. První díl se vlastně vyhnul většině velkých událostí Masarykova exilu a soustředil se spíše na rozhovory s více či méně známými aktéry první světové války. Právě pomocí hovorů, gest a zámlk portrétuje režisér Masarykovu osobnost. Naproto se vyhýbá glorifikaci. Budoucího prezidenta črtá jako člověka zranitelného, místy využívajícího informace účelově, který umí být velmi pragmatickým vyjednavačem v politických kruzích (dnes bychom řekli, že je dobrým lobbystou). Současně s tím Sedláček sleduje i socio-politickou linku a předkládá jakési dobové vysvědčení, jemuž se Československo před svým vznikem těšilo. Masarykovy konfrontace s lidmi z různého prostředí, politiky rozdílného ideologického zázemí vyjevují, jak obtížné se zdálo prosadit českou otázku v zahraničí a ukazují, že vznik našeho státu nebyl (ani v případě předpokládaného vítězství Dohody) vůbec samozřejmostí. Na prvním díle shledávám jako jediný slabý článek zbytečně klasicizující hudební podkres, který seriál odkazuje někam na úroveň televizních kulisových inscenací. (29.10.2013)